Evropská komise zveřejnila návrh nové energetické politiky, kde jsou hlavními cíli boj proti klimatickým změnám a posílení bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU v oblasti energie. Díky tomu by se mohly v rozvinutých zemích do roku 2020 snížit emise až o 30 %.
Podle předsedy Komise José Manuela Barrosa se klimatické změny, prohlubování závislosti na dovozu a vyšší ceny za energie se týkají všech členských států EU, a je proto nutné jednat společně. Komisař pro energetiku Andris Piebalgs uvedl: "Pokud nyní přijmeme správná rozhodnutí, může Evropa dovést svět k nové průmyslové revoluci, k vytvoření nízkouhlíkového hospodářství. Naše úsilí vytvořit fungující vnitřní trh, podporovat čistou a účinnou skladbu zdrojů energie a učinit správná rozhodnutí ve výzkumu a rozvoji určí, zda uskutečníme tento nový scénář, nebo zda zvolíme jiný."
Podle Komise existuje více než 50% pravděpodobnost, že globální oteplování povede během tohoto století ke zvýšení teploty o více než 5° C. Podle současných plánů energetické a dopravní politiky by to znamenalo, že emise EU se do roku 2030 nesníží, ale naopak zvýší asi o 5 %. Při současných trendech a politikách by se závislost EU na dovozu energie zvýšila z dnešních 50 % celkové spotřeby energie EU na 65 % v roce 2030. Vnitřní trh s energií také zůstává nedokončený, což brání občanům EU a ekonomice EU požívat všech výhod plynoucích z liberalizace trhu s energií.
Balíček, který Komise navrhuje, má tři hlavní pilíře:
Skutečný vnitřní trh s energií
Cílem je poskytnout odběratelům energie v EU, jak občanům, tak podnikům, skutečnou možnost volby a přinést investice potřebné v odvětví energetiky. Trh je dobrý pro dosažení konkurenceschopnosti, i pro podporu trvale udržitelného rozvoje a bezpečnosti. Je proto třeba docílit jasnějšího oddělení výroby energie a jejího uvádění na trh, silnější nezávislou regulační kontrolu a zvýšit minimální úrovně propojení členských států na 10 %.
Přechod k nízkouhlíkové energii
Do roku 2020 by mělo 20 % z celkové skladby zdrojů energie pocházet z obnovitelných zdrojů, z toho 10 % z biopaliv. To si vyžádá obrovský růst v oblasti elektřiny, biopaliv a ohřevu a chlazení. Evropská unie zvýší své roční výdaje na energetický výzkum na dalších sedm let nejméně o 50 %.
Jaderná energie v současnosti představuje 14 % spotřeby energie EU a 30 % elektřiny vyrobené v EU. Podle Komise si každý členský stát sám rozhodne, zda bude či nebude spoléhat na jadernou energii. Snížení jaderné energie však musí být kompenzováno využitím nízkouhlíkových zdrojů energie, jinak se snížení emisí skleníkových plynů stane ještě problematičtějším.
Energetická účinnost
Cílem je do roku 2020 ušetřit 20 % celkové spotřeby primární energie, takže by EU spotřebovala přibližně o 13 % méně energie než dnes, čímž by se každoročně ušetřilo 100 miliard eur.
Komise navrhuje urychlit zavádění dopravních prostředků s nižší spotřebou pohonných látek, přísnější normy a lepší označování spotřebičů, zlepšit energetickou náročnost stávajících budov EU a zlepšit účinnost výroby, přenosu a distribuce tepla a elektřiny.
Evropská unie nemůže dosáhnout cílů spojených s energií a klimatickými změnami sama. Musí spolupracovat jak s rozvinutými a rozvojovými zeměmi, tak se spotřebiteli a výrobci energie. Společná vnější energetická politika umožňuje vystupovat jako celek vůči třetím zemím.
Komise navrhuje různá opatření pro posílení mezinárodních dohod, včetně smlouvy o Energetické chartě, klimatického režimu následujícím po Kjótském protokolu, rozšíření obchodování s emisemi na světové partnery a schválení mezinárodní dohody o energetické účinnosti. O návrhu energetické politiky se bude diskutovat na jarním zasedání Evropské rady a na základě těchto diskusí budou připraveny právní předpisy.
- jhm -
Všechny dokumenty jsou k dispozici na adrese http://europa.eu/press_room/presspacks/energy/
