Je to již více než rok, co se Svazu průmyslu druhotných surovin - APOREKO podařilo prosadit zveřejnění "Metodického návodu k nakládání se sběrovými odpady kovů, papíru a skla".
Od roku 1991, kdy byl u nás zahájen legislativní proces v oblasti nakládání s odpady, to bylo první oficiální přiznání státní správy, že je třeba věnovat pozornost a řešit problematiku přeměny odpadu v neodpad-druhotnou surovinu. Minimálně je třeba neklást administrativní překážky procesu recyklace, protože druhotné suroviny jsou nedílnou součástí materiálových toků surovin a bez nich jejich zacyklování není úplné.
K tomu je však potřeba konstatovat nejednotnost stanovisek státní správy k řešení této problematiky. Ministerstvo životního prostředí naši žádost o schválení Metodického návodu odmítlo a jeho rigidním stanoviskem je, že uznání druhotné suroviny jejím definováním odporuje evropskému právu. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako kompetentní státní orgán v oblasti surovinové politiky však Metodický návod zveřejnilo, čímž umožnilo další kroky i v kontextu evropského práva.
PROBLÉM JE TŘEBA ŘEŠIT
Metodický návod byl pouhým počátkem v uznání druhotné suroviny jako plnohodnotného vstupního materiálu a náš svaz v zastoupení podnikatelské veřejnosti oboru trvá na tom, že problematiku je třeba vyřešit.
Ukazuje se, že v této snaze nejsme osamoceni. V roce 2006 došlo v rámci EU k několika významným událostem. Rada EU vydala dokument "Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci". V dubnu 2006 byla vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech č. 2006/12/ES. V těchto zásadních materiálech EU se členské státy vyzývají, aby podporovaly využití odpadů a byl zaveden termín "druhotné produkty". V nové Směrnici o odpadech čl. 3 část druhá odst. i) jsou členské státy zavázány, aby přijaly opatření na podporu "využití odpadů prostřednictvím recyklace, opětovného využití, regenerace nebo každé jiné činnosti zaměřené na získávání druhotných surovin".
Také na základě těchto dokumentů se náš svaz v minulém roce podílel na poslanecké iniciativě, která měla prosadit do novely zákona o odpadech definici druhotné suroviny. Základní myšlenkou přitom bylo a je, že se jedná o materiály s definovanými vlastnostmi získanými recyklací. Tento záměr se nepodařilo prosadit mj. s odůvodněním, že se jedná o definování produktů, které do zákona o odpadech nepatří.
KAM PATŘÍ DRUHOTNÁ SUROVINA?
Tento argument bylo třeba uznat. Pak však následuje otázka, do které právní normy druhotná surovina patří? Ukazuje se, že odpověď není jednoduchá. Jedinou další normou je zákon o výrobcích č. 22/2001 Sb., ani to však není optimální. Proto jsme, také na základě usnesení vlády č. 1401 ze dne 2. 11. 2005 "Identifikace problémových oblastí vybraných právních předpisů k ochraně životního prostředí ve vztahu k výrobní a podnikatelské sféře včetně návrhu opatření", oslovili ministry průmyslu a obchodu a životního prostředí s požadavkem na změnu legislativy tak, aby byla přehlednější, dostatečně instruktivní, jasně vymezující problematiku.
Jsme přesvědčeni, že zákon o odpadech již nevyhovuje současným podmínkám a nárokům a po mnoha doplněních novelami je nepřijatelný. Navrhujeme proto změnit stávající legislativu vydáním zákona o životním prostředí zásadní novelou zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a zákona o oběhu výrobků. Doporučujeme také změnu kompetenčního zákona v zájmu vyvážené zodpovědnosti mezi MŽP a MPO v oblasti hospodaření se surovinami.
Podle našeho názoru mělo zveřejnění Metodického návodu svůj smysl. Zapadlo do názorového vývoje v EU a nastartovalo proces změn, který by měl ve svých důsledcích vést k vyššímu využívání odpadů recyklací, k vyšší produkci druhotných surovin. Příznivá odezva se strany MPO dává předpoklad, že se najde vůle k provedení účelných změn v legislativě životního prostředí, odpadů a surovin, jež budou mít příznivý vliv na podnikatelské prostředí v této oblasti.
Ing. Miroslav Horák
Svaz průmyslu druhotných surovin - APOREKO
