Dosažení cíle ochrany životního prostředí a splnění požadavků environmentální legislativy lze aplikací technik čištění emisí (end pipe) nebo prevencí vzniku znečištění. Druhá metoda se ukazuje jako účinnější a ekonomicky výhodnější.
Omezovat vznik odpadů znamená přijmout změny, které mohou být rozloženy do celého životního cyklu výrobku a všech technologií, s nimiž se výrobek setká. Ověřená výhodnost preventivního přístupu ve vlastním podniku bývá důvodem pro změnu myšlení a postupů a zavedení systémového přístupů k prevenci odpadů.
Řešení environmentálních otázek pro jednotlivá průmyslová odvětví vyžaduje komplexní integrovaný přístup ke všem aspektům výrobní činnosti. Tato strategie "čistší produkce" směřuje k zamezení vzniku odpadu a znečištění už u jeho zdroje. Při hledání nejlepších metod a technik pro aplikaci čistší produkce je nutné analyzovat jednak jednotlivé fáze výrobního procesu, a jednak životní cyklus výrobku od jeho uvedení ke spotřebiteli až do konečného zničení.
VSTUPY, VÝSTUPY A VÝROBNÍ PROCESY
Možnosti aplikace minimalizace odpadů v textilním průmyslu lze lépe pochopit v kontextu procesů, materiálů, zařízení a dalších důležitých aspektů týkajících se činnosti textilních podniků.
Materiálovými vstupy do výrobního procesu jsou různé druhy vláken: přírodní vlákna rostlinná - celulózová (bavlna, len), živočišná - proteinová (vlna, chlupy, hedvábí), chemická vlákna - regenerovaná (viskóza, acetát) nebo syntetická (polyamid, polyester, polyakrylonitril aj.)
Textilie se vyrábějí dvěma skupinami technologií. Mechanické technologie (předení, tkaní, pletení) jsou spotřebiči především energie. Chemické technologie (zušlechťování) potřebují mimo energie ještě značná množství vody a chemických látek nebo přípravků, jejichž množství je značně proměnlivé zejména z důvodů požadavku módy a užitných vlastností konečného výrobku.
Základními chemickými látkami jsou hydroxid sodný, kyseliny, oxidační a redukční činidla a soli, barviva (reaktivní, přímá, kypová, sirná, dispersní aj.) a pigmenty textilní pomocné prostředky (šlichtovací prostředky, lubrikanty, povrchově aktivní látky), enzymatické přípravky, přenašeče, dispergační činidla, retardanty, zahušťovadla, pojiva a další. Jednou z nejdůležitějších surovin vstupujících do textilních procesů je voda. Na všechny tyto vstupy lze úspěšně aplikovat metody čistší produkce.
EMISE
Obě skupiny technologií výroby textilií jsou velkými spotřebiteli energie. Otázka její spotřeby a úspory je navíc v dnešní době velmi aktuální vzhledem k rostoucím cenám. Textilní zušlechťování je největším spotřebičem vody v řetězci výroby textilního zboží. Odpadní vody jsou nosičem většiny znečištění produkovaného výrobou textilií, menší množství představují emise do ovzduší a ostatní odpad, jako např. plastové obaly od barviv, zbytky zpracovávaných vláken a látek, zbytky čistících prostředků, olejů na údržbu strojů, atd.
Odpadní voda ze zušlechťování textilií má většinou vysokou hodnotu CHSK i BSK, vyšší celkové množství rozpuštěných anorganických solí a vysokou teplotu. Dvěma hlavními zdroji znečištění odpadní vody jsou přírodní nečistoty odstraňované ze zpracovávaného vlákna a zbytky chemických látek použitých ve výrobním procesu. Odpadní vody z textilních procesů jsou obvykle zřetelně zabarveny.
Mezi znečišťující chemické látky patří všechny využité a zpracované zušlechťovací lázně, Jejich koncentrace jsou většinou vysoké, jsou ale produkovány v relativně malých množstvích. Hlavními emisemi do ovzduší, vznikajícími při textilní výrobě, jsou vodní páry ze sušení, stopová množství těkavých organických látek, produkty spalování plynu a prachové částice.
Při zušlechťování textilií dochází k tvorbě mnoha různých druhů tuhých i kapalných odpadů, které je třeba odstranit. Některé z nich lze recyklovat nebo použít znovu, zatímco jiné se předávají odborným firmám k odstranění. Existují také některé odpady, které (v několika případech) jsou zpracovávány v anaerobních vyhnívacích nádržích. Mnohé z těchto odpadů nejsou specifické pro zušlechťování textilií. Je zde proto rozlišováno mezi tuhými odpady, které jsou pro tento sektor typické a těmi, které pro něj typické nejsou (tab. 2) Většina z textilního odpadu je obvykle recyklována .
OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ
Textilní průmysl je důležitou součástí ekonomiky většiny zemí. Český textilní průmysl nejčastěji zahrnuje zpracování bavlny, lnu, vlny a chemických vláken.
Procesy v textilním průmyslu jsou energeticky náročné, mají velkou spotřebu vody a chemických látek a produkují určité množství odpadů a znečištění. Dalším charakteristickým rysem jsou časté změny, vyplývající ze změn ve vlastnostech vyráběného zboží, a s tím související změny materiálových toků a koncentrací odpadu.
Všechny tyto faktory představují riziko zatížení pro životní prostředí. Proto textilní podniky již dnes mají zajištěno čištění odpadních vod na vlastních nebo společných čistírnách odpadních vod, zavádějí ekologicky šetrné technologie pro prevenci vzniku znečištění, přecházejí na ekologicky nejšetrnější fosilní palivo - plyn a omezují znečišťování ovzduší zejména inovacemi v používaných chemických látkách a různých přípravcích.
Výzkum a vývoj hraje v tomto procesu rozhodující roli. Textilní podniky musejí řešit i problémy kolem udržení nákladů na výrobu, zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti. Kromě toho je nutné zajišťovat také splnění všech předepsaných norem a legislativních opatření, která v současné době kladou na výrobní závody stále vyšší požadavky.
Povaha produkovaných odpadů závisí na typu textilního provozu, na používaných technologiích a na používaných vláknech. Navzdory této složitosti lze řadu technik definovat jako obecné nejlepší techniky prevence. Tyto techniky jsou použitelné pro všechny typy textilních operací bez ohledu na to, jaké technologie jsou naistalovány, nebo výrobky, které jsou při nich produkovány.
Textilní průmysl jako celek je jedním z předních odvětví, kde se již dlouhou dobu uplatňují postupy k ochraně životního prostředí. Díky jejich zaváděním došlo nejen v Evropě, ale i v českých podnicích k významným pozitivním změnám. Jak je na tom asi naše asijská konkurence?
Úplný manuál minimalizace odpadů v textilním průmyslu je přístupný na internetové adrese www.cpc.cz/projekty/vyzkum/manualvav/. Také na webových stránkách www.inotex.cz
Ing. Pavel Bartušek, CSc.
Inotex spol. s r.o.
Tab. 1 - Zatížení životního prostředí textilním průmyslem v Evropské Unii
