Evropská komise se rozhodla zahájit právní řízení proti čtrnácti členským státům za nedostatečnou implementaci právních předpisů EU v oblasti skládkování odpadů do jejich vnitrostátních právních předpisů.
Komise provedla kontrolu právních předpisů všech 25 členských států EU, aby posoudila shodu jejich vnitrostátních předpisů se směrnicí o skládkách odpadů (1999/31/ES). Zjistila, že různá ustanovení směrnice nebyla do vnitrostátních nebo regionálních právních předpisů plně implementována. Stavros Dimas, evropský komisař pro životní prostředí, uvedl: "Kontroly Komise poukázaly na několik nedostatků při dodržování pravidel skladování odpadů téměř ve všech členských státech. V důsledku toho lidské zdraví a životní prostředí nejsou dostatečně chráněny proti rizikům souvisejícím s ukládáním odpadů. Osm let po přijetí směrnice o skládkách odpadů je nejvyšší čas, aby všechny členské státy tuto situaci neprodleně napravily."
Komise nejprve zaslala varovné dopisy sedmi členským státům v prosinci minulého roku (Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku a Portugalsku). Nyní zasílá stejné varovné dopisy dalším čtrnácti stranám - České republice, Kypru, Dánsku, Estonsku, Finsku, Irsku, Litvě, Maltě, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku a Spojenému království. Mezi společné problémy zjištěné v těchto 14 členských státech patří nedostatečné nebo nesprávné provedení či neprovedení:
- definic, například různých druhů odpadů a skladovacích metod,
- oblasti působnosti, včetně druhů odpadů, jež mohou být z této působnosti vyňaty,
- požadavků týkajících se rozdělení jednotlivých druhů odpadů do odpovídajících kategorií skládek,
- požadavků týkajících se obsahu povolení k provozu skládek,
- požadavku, aby ceny uložené provozovatelem za použití skládky pokrývaly veškeré náklady, včetně nákladů za následnou péči po dobu nejméně 30 let po uzavření,
- požadavků týkajících se kroků, které je třeba učinit, aby byl odpad přijat na skládku,
- požadavků týkajících se dalšího provozu stávajících skládek.
Právní postup
Směrnice o skládkách odpadů, která byla přijata v roce 1999, stanoví podrobná pravidla, jež musí skládky odpadů splňovat. Cílem směrnice je předcházet možným nepříznivým vlivům skládek, jako je znečištění vody, půdy nebo ovzduší a emise silného skleníkového plynu metanu, nebo takové vlivy minimalizovat. Uvedená směrnice rovněž přispívá k podpoře opětovného využívání a recyklace odpadů. Směrnice zejména zakazuje ukládání některých druhů odpadů, například použitých pneumatik, na skládky, a ukládá členským státům snížení množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku na 35 % úrovně z roku 1995 nejpozději do roku 2016.
Článek 226 smlouvy zmocňuje Komisi zahájit právní řízení proti členskému státu, který neplní své povinnosti. Má-li Komise za to, že se může jednat o porušení práva EU, které opravňuje k zahájení řízení pro porušení práva, zašle dotčenému členskému státu "úřední oznámení" (první písemné varování), v němž jej požádá, aby v dané lhůtě, obvykle dvouměsíční, předložil své vyjádření.
V závislosti na odpovědi či nezaslání odpovědi ze strany dotčeného členského státu se Komise může rozhodnout, že členskému státu zašle "odůvodněné stanovisko" (poslední písemné varování). V něm jasně a s konečnou platností uvede důvody, na jejichž základě se domnívá, že došlo k porušení práva EU, a vyzve členský stát, aby ve stanovené lhůtě, obvykle dvouměsíční, zajistil soulad s právem EU.
Pokud se členský stát neřídí odůvodněným stanoviskem, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru. Shledá-li Soudní dvůr, že byla porušena smlouva, je tento členský stát povinen přijmout nezbytná opatření, jež zajistí soulad. Článek 228 smlouvy zmocňuje Komisi zahájit řízení proti členskému státu, který nevyhověl předchozímu rozsudku Evropského soudního dvora. Tento článek Komisi rovněž umožňuje, aby požádala Soudní dvůr o uložení pokuty dotčenému členskému státu.
- eko -
