V průběhu roku 2006 řešila Česká inspekce životního prostředí několik případů nelegálního skladování nebezpečných odpadů či chemických látek. Tyto případy byly svým rozsahem zcela zásadní a do té doby se s nimi většina správních orgánů v takovémto měřítku nesetkala.
Při jejich řešení ČIŽP identifikovala určité problémy technického a především techniko-legislativního charakteru. Činnost kontrolních orgánů v praxi ztěžuje určitá neprovázanost jednotlivých zákonů, která provází právní systém České republiky. Jednotlivá ministerstva jsou si této skutečnosti vědoma a ČIŽP již vnímá některé kroky, které směřují k ochotě tuto situaci řešit - z logiky věci se jedná především o otázku legislativní a otázku výkonu dozoru.
SPOLEČNÉ A ROZDÍLNÉ ZNAKY PŘÍPADŮ
K analýze a poučení z případů ilegálních skladů nebezpečných chemických látek či odpadů je nutné především identifikovat společné znaky těchto kauz (viz rámeček).
Všechny případy spojuje jeden velmi důležitý bod, a to je nemožnost standardního vstupu většiny kontrolních orgánů do budov nepodnikajících fyzických osob. Správní orgány, které tyto případy řešily, i odborná mezirezortní pracovní skupina zabývající se touto problematikou, se shodly na tom, že existují legislativní překážky vstupu do objektů fyzických osob. To, že naprostá většina správních orgánů nemohla a stále nemůže vstupovat na pozemky a do objektů nepodnikajících fyzických osob bez průkazného podezření, že se v objektu provádí ilegální činnost, potvrdily i analýzy právních specialistů. Osobní svoboda, ochrana soukromí a ochrana soukromého majetku mají v našem právním prostředí velice důležitý význam a ani kontrolní orgány si bez jednoznačných podpůrných důkazů nemohou dovolit tyto základní principy porušovat. Podobné případy je však nutné řešit a pokud možno provádět kontinuální identifikaci podobných podezřelých lokalit. Jedním z cílů výše uvedené pracovní skupiny je mimo jiné najít taková systémová řešení, která pomohou podobným případům předcházet, identifikovat je a volit vhodná a efektivní řešení, pokud k nim již dojde.
Pro poučení se z těchto případů musíme zvážit a analyzovat i rozdílné znaky těchto kauz (viz rámeček 2). Zásadní otázkou, která byla v každém z případů zodpovězena jinak, bylo nahlížení na uskladněné látky. Jde o odpady, nebo je na ně možno nahlížet jako na chemické látky, které jsou stále upotřebitelné a vlastník se jich nechce zbavit, či nemá objektivní povinnost se jich zbavit (aby byla naplněna definice odpadu podle zákona)? Zodpovězení této otázky bylo pro správní orgány zčásti problematické, avšak klíčové, neboť toto rozhodnutí zásadním způsobem ovlivňuje další možná řešení takového případu. K rozhodnutí v pochybnostech, zda je konkrétní movitá věc odpadem či nikoli, je ze zákona zmocněn krajský úřad. Často teprve po tomto rozhodnutí mohou správní orgány stanovit další postup podle zákona o odpadech nebo dle jiné legislativy.
KOMPETENCE SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
Pro řešení a včasnou identifikaci těchto případů je zásadní kompetence dotčených správních orgánů, zejména jejich povinnost kontinuálně vykonávat standardní kontrolní činnost. Není na místě vnímat problém nelegálních skladů jen jako záležitost ochrany životního prostředí.
Podle zákona o odpadech mají rovnocenné kontrolní kompetence ČIŽP, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Jejich nezastupitelná kontrolní činnost však musí být podporována kontrolní činností i ostatních správních orgánů, které dozorují např. plnění povinností podle stavebního zákona, živnostenského zákona či povinnosti týkající se bezpečnosti práce a podobně.
Jako velice důležitá (a v některých ohledech prakticky nezastupitelná) se v tomto směru ukazuje kontrolní činnost stavebních úřadů a pravomoci s ní spojené. Jak již bylo uvedeno, jedním ze základních problémů byla možnost provedení kontroly v objektu fyzické osoby ve fázi, kdy zatím neexistovaly průkazné podklady o její protiprávní činnosti a kdy tudíž většina kontrolních orgánů (včetně policie) neměla zákonnou možnost do objektu vstoupit.
Do objektů však mohou legálně vstupovat pracovníci stavebních úřadů, když prověřují, k jakému účelu je stavba využívána a jestli je tento účel v souladu s kolaudačním rozhodnutím. Pokud při své kontrole uvnitř objektu stavební úřad zjistí např. podezřelé shromáždění většího množství nebezpečných odpadů, obratem uvědomí příslušný kontrolní úřad (ČIŽP, KÚ, ORP), který pak již má prokazatelný podklad k vlastnímu šetření a kontrolu může provádět např. za spolupráce s policií (vynucené vstoupení do objektu).
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ NÁPRAVY STAVU A FINANCOVÁNÍ
V případech, kdy je zřejmé, že subjekt nebude dobrovolně plnit stanovené nápravné opatření (např. nemá prostředky, je v konkurzu, apod.), kdy se jedná o nezákonné nakládání s odpady, nebo hrozí-li ohrožení životního prostředí či zdraví obyvatel, zákon o odpadech umožňuje pouze jeden typ řešení. Možnost relativně rychlé nápravy stavu dává zákon pouze obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (nápravu provádí na náklady odpovědné osoby). Tato kompetence je stanovena v § 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech. Takovýto způsob řešení byl použit v určité modifikaci (kompetenci za ORP částečně zajišťoval krajský úřad) jak v Libčanech, tak ve Chvaleticích. V Nalžovicích se pravděpodobně půjde jinou cestou. Stavební úřad zde zjistil, že objekt je využíván v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, a proto nařídí nápravu stavu, která mimo jiné znamená vymístění všech neoprávněně skladovaných látek. Oba výše uvedené způsoby jsou však problémové vzhledem k tomu, že tyto správní orgány zpravidla nedisponují takovými prostředky, aby mohly samostatně zajistit potřebnou nápravu stavu.
I po nápravě stavu spočívajícím v odvezení a odstranění (využití) nelegálně skladovaných odpadů či chemických látek však zůstává zásadní problém, a tím je náhrada vynaložených nákladů. Společným prvkem těchto kauz je typ podnikatelských subjektů, které jsou po často velice složitém a náročném šetření označeny jako odpovědné osoby. Nedisponují často takovým majetkem (oficiálně), aby byly schopny uhradit způsobené škody. Aby podobné případy nemusely být řešeny na úkor prostředků ze státního rozpočtu, navrhovala ČIŽP různá řešení. Mezi ně patří např. povinné pojištění pro činnosti týkající se nakládání s nebezpečnými odpady (skladování), nebo zřízení účtu řešení havárií při nakládání s odpady. Podobný účet v rámci rozpočtů krajů již existuje pro řešení havárií týkajících se ochrany vod. Tento účet by mohl být částečně naplňován např. z výnosů z pokut uložených za delikty na úseku odpadového hospodářství v rámci kraje. Samotná činnost ČIŽP při řešení jednotlivých výše uvedených případů byla poměrně rozsáhlá a vzhledem k omezení délky textu tohoto článku nebylo možné ji zde v dostatečném rozsahu uvést. Podrobné informace o činnosti ČIŽP v těchto případech je možno nalézt na webových stránkách ČIŽP v kapitole Aktuality, kde je průběh činnosti přehledně zachycen v jednom souhrnném dokumentu.
SOUČASNÁ OPATŘENÍ
Inspekce koordinuje celorepublikovou kontrolní akci, při níž vytypovává a kontroluje podezřelé areály, kde by mohly být nelegálně skladovány nebezpečné chemické látky či odpady.
Na základě poučení se z předchozích případů není kontrola zaměřena čistě na ochranu životního prostředí, je zde snaha o pokud možno komplexnější přístup. Vzhledem k tomu, že se však zpravidla jedná o poměrně složité případy, konečné výsledky nebudou známy v brzké době, ale budou zveřejňovány spíše průběžně a v delších časových intervalech.
Objektivně však lze předpokládat, že se mohou i nadále objevovat podobné případy. Z pohledu potenciálních výnosů lze totiž tutuo činnost řadit blízko za trestnou činnost související s drogami či s prostitucí. Proto je nutné více podporovat jak preventivní aspekty odpadové problematiky (schvalovací procesy, připomínkování), tak samotný dozor, kontrolu a vymáhání práva v této problematice (ať už se jedná o legislativní, technické či personální vybavení).
Ing. Petr Havelka
Česká inspekce životního prostředí
Společné znaky případů nelegálních skladů
- Ilegální skladování většího množství nebezpečných odpadů či chemických látek
- Reálné ohrožení životního prostředí
- Reálné ohrožení zdraví osob
- Podobné typy využívaných budov - vždy nikoli v souladu s kolaudačním rozhodnutím
- Prakticky nepřístupné areály - oplocené, často ve vlastnictví nepodnikajících fyzických osob
- Nemožnost standardního vstupu kontrolních orgánů do předmětných budov
- Nedostatek či vůbec žádné písemné důkazy, evidence, apod.
- Nutnost spolupráce většího množství správních orgánů
- Vysoká časová náročnost na řešení případů
- Značné náklady na nápravu zjištěného stavu, hrazené z velké části ze státního rozpočtu
- Nepravděpodobné vymožení sankcí a vynaložených prostředků
- Velký mediální zájem
Rozdílné znaky kauz
Libčany
- Opakovaná deliktní činnost odpovědné osoby
- Delikvent byl oprávněnou osobou - provádějící činnost na základě rozhodnutí krajského úřadu
- Deliktní jednání jednoznačně prováděné za účelem vysokého zisku
- V rámci areálu spadaly všechny nalezené látky jednoznačně pod označení - odpady
- Zjištěno falšování dokumentů (ELPNO)
- Neutříděné shromažďování odpadů spíše ve velkých objemech, ve velkoobjemových nádobách
- Vlastník odpadů zároveň nakládal s odpady (odpovědná osoba)
Chvaletice
- Původní vlastník odpadů nezvěstný, v době zjištění s odpady nenakládal
- Odpady a chemické látky "zděděné" spolu s celým areálem (vlastník areálu)
- Prováděna neprofesionální likvidace odpadů a chemických látek
- Nedodržována bezpečnost práce, došlo k úrazu
- Menší až malé objemy nádob, často roztříděné, (laboratorní chemikálie, malá balení)
Nalžovice
- Odpady + chemické látky
- Od drobných původců (laboratorní chemikálie)
- Odpovědná osoba - fyzická osoba
- Objekt na pozemku Pozemkového fondu
Všechny články v příloze Nelegální sklady chemických látek vycházejí z přednášek, prezentovaných na stejnojmenné konferenci společnosti Ekomonitor.
