Rakouské odpadové hospodářství se ve svých cílech snaží o integrovaný a komplexní pohled, který klade důraz na udržitelný rozvoj. Princip prevence, komplexní pojetí zachování zdrojů a redukce emisí škodlivých látek a skleníkových plynů jsou obsaženy v cílech a v zásadách zákona o odpadech.
Tento zákon z roku 2002, ve znění z roku 2004 (Abfallwirtschaftsgesetz 2002 i.d.g. Fassung 2004) je základním dokumentem pro odpadové hospodářství Rakouska. Jako jedno z důležitých opatření udržitelného rozvoje je v Rakousku chápána předúprava odpadů před jejich uložením na skládku, díky které má být dosaženo menší produkce skládkových plynů, nižší zatížení podzemních vod a zachování přírodních surovin. Stanovuje to vyhláška o ukládání odpadů na skládky Deponieverordnung, BGBI. Nr.164/1996, která pro období 1997 až 2004 definovala několik etap. Především předepisuje požadavky na kvalitu ukládaných odpadů jako limitní hodnotu podílu organického uhlíku (TOC) méně než 5 % hmot., respektive pro odpady upravené mechanicko-biologickým způsobem hodnotu výhřevnosti maximálně 6000 kJ/kg, parametr stability (respirační index po 4 dnech 7 mg O2/g sušiny) a potenciál tvorby plynu (tvorba plynu v kvasném testu po 21 dnech 20 Nl/kg sušiny).
Na základě novelizovaného zákona o odstraňování starých ekologických zátěží (ALSAG) je za každou tunu skládkovaného odpadu vybírán účelově vázaný poplatek, který je využíván na odstraňování starých ekologických zátěží.
Tyto legislativní úpravy vedly ke změně trendu v rakouském odpadovém hospodářství - především k tendenci zajistit potřebné kapacity pro předúpravu, ať už ve formě spaloven odpadů nebo zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů.
Vyhláška o spalování odpadů z října 2002 zahrnuje cíl na efektivní využití získané energie a definuje rámcové podmínky jak pro spalovny odpadů, tak i pro zařízení na spoluspalování odpadů/paliv z odpadů. Proto také Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, životní prostředí a vodní hospodářství právě připravuje směrnici k palivům z odpadů, která by měla stanovit nejenom parametry paliv z odpadů, ale dát i detailní požadavky k vybudování jednotného systému zaručujícího kvalitu pro jejich použití.
PRODUKCE ODPADŮ
V roce 2004 bylo vyprodukováno 3,420 milionu tun odpadů z domácností a podobných zařízení. Z toho se dostalo 1,383 milionu tun do systému svozu směsných komunálních odpadů (SKO) a přibližně 0,236 milionu tun do objemného odpadu. Okolo 1,8 milionu tun, tj. 53 % z celkového množství bylo shromážděno přes oddělený sběr.
Pokud tyto hodnoty srovnáme s rokem 1999, můžeme konstatovat, že celkové množství odpadů z domácností a podobných zařízení stouplo o 10,4 %, z toho zbytkový odpad o 5,1 % a objemný odpad o 8,2 %. Zároveň byl navýšen oddělený sběr odpadů z domácností a podobných zařízení, a to o 15,2 %.
Nárůst produkce odpadů je zdůvodňován tím, že se zvyšuje podíl menších domácností, především tzv. singles, dále vyšší poptávkou po hotových jídlech v menších porcích a zvýšenou nabídkou trhu produktů na jedno použití. Složení SKO, zjištěné na základě analýz prováděných pro rakouský Spolkový plán odpadového hospodářství v roce 2004, je uvedeno v tab. 1.
ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ
V roce 2004 vzniklo z domácností a z podobných zařízení 3,42 miliony tun odpadů. Oproti roku 1999 jich bylo na skládky uloženo méně o 39 %. Na skládku bylo uloženo celkově 814 000 tun odpadů z domácností a podobných zařízení, a to ve formě zbytků z mechanicko-biologické úpravy, procesů spalování, úpravy využitelných odpadů a úpravy biologických odpadů. Díky vyhlášce o skládkování se množství ukládaných odpadů na skládku bude ještě snižovat.
Vývoj ve způsobu nakládání s odpady z domácností a z podobných zařízení od roku 1989 do roku 2004 ukazuje obr. 1. Je z něj vidět postupný nárůst spalování odpadů a postupné snižování přímého ukládání na skládky. Mechanicko-biologicky bylo upraveno 11,2 % odpadů. Rovněž se zvyšuje využití odpadů z odděleného sběru.
V Rakousku se musí na základě vyhlášky o skládkování od roku 2004 směsné komunální odpady upravovat. To vedlo k realizaci mnohých spaloven i zařízení na mechanicko-biologickou úpravu. V roce 2004 bylo ze vzniklého SKO (1,649 mil. t) kolem 54 % přímo spáleno ve spalovnách, kolem 21 % upraveno v MBÚ a zbytek ve třídicích zařízeních. Z MBÚ pak bylo vytříděno a upraveno 97 000 t výhřevné frakce, která je podle kvality spoluspalována v energetických zdrojích, cementárnách, v případně té nejhorší kvality ve spalovnách s fluidním procesem spalování.
V Rakousku je devět spaloven s celkovou kapacitou 1 665 000 t/rok a šestnáct mechanicko-biologických zařízení s celkovou kapacitou 873 000 t/rok.
Ve spolkových zemích Vídeň, Korutany a Horní Rakousko převažuje termické zpracování. Ve spolkových zemích Burgernland, Salzbursko a Štýrsko jsou realizovány naopak především zařízení na mechanicko-biologickou úpravu. Spolkové země Tyrolsko a Vorarlbersko si včas nezajistily kapacity na úpravu komunálních odpadů, ale sjednaly si výjimku pro další skládkování nejdéle do prosince 2008. Musí však platit zvýšené sazby poplatků pro odstraňování ekologických zátěží. Ve spalovnách s fluidními kotli ve Vídni, Štýrsku a Horním Rakousku se spaluje také lehká frakce z mechanicko-biologické úpravy. Vysokokalorická frakce z mechanicko-biologické úpravy se zpracovává na palivo, a to je spoluspalováno v průmyslových spalovnách.
ODDĚLENÝ SBĚR
Frakce a množství odděleného sběru pro rok 2004 uvádí tab. 2. Jak je patrno, nejvyšší podíl v kg/obyvatele odděleně sesbíraných složek připadá na papír, kartony a papírové obaly a tiskoviny, dále následují obalové sklo a lehká obalová frakce.
Tyto odděleně sesbírané složky jsou z minimálně 77 % využity materiálově, z min. 16 % jsou využity energeticky, z přibližně 6 % odstraněny na skládce a z méně než 0,1 % biotechnicky využity.
Odděleně se sbírá také bioodpad, v roce 2004 to bylo 546 300 tun, tj. 67 kg/obyvatele. Odděleně jsou sbírány problematické složky, jako např. baterie. Okolo 1,8 mil. tun, tj. 53% z celkového množství, bylo shromážděno přes oddělený sběr.
Podíl odděleně sesbíraných obalů v podílu celkové produkce odpadů z domácností a podobných zařízení je zhruba 13 % ( 436 000 tun). Díky pokročilému stupni úpravy SKO mohou být ekonomicky optimalizovány i sběrné systémy. Materiálově nevyužitelné odpady jako např. malé nebo znečištěné plastové obaly by měly být shromažďovány dohromady se SKO, kde s nimi bude ekonomicky efektivně nakládáno.
VÝHLED V NAKLÁDÁNÍ S SKO DO BUDOUCNA
V roce 2006 vydaný nový aktualizovaný rakouský Spolkový plán odpadového hospodářství obsahuje scénář pro hospodaření s odpady z domácností a podobných zařízení pro rok 2009, kdy mají být dovedena do praxe ustanovení z vyhlášky o skládkování.
Podkladem pro tuto prognózu bylo složení a produkce odpadů v roce 2004. Dále se vycházelo z předpokladů, že složení odpadů z domácností a podobných zařízení zůstane v podstatě nezměněno, také zůstane stejná kvalita odděleně sesbíraných frakcí a budou zachovány kvóty vlastního kompostování biologicky rozložitelných odpadů. Prognóza produkce odpadů z domácností a podobných odpadů v roce 2009 je uvedena v tab. 3. Okolo 1 665 000 tun odpadů bude upraveno termicky, z toho 1 270 000 tun přímo jako zbytkový odpad a objemný odpad, 225 000 tun výhřevné frakce z třídění a 170 000 tun energeticky využitelných zbytků z třídění odděleně sesbíraných odpadů. Dále 270 000 tun málo výhřevné frakce z třídění bude upraveno v biotechnických zařízeních. Asi 650 00 tun zbytků jak z upravených zbytkových odpadů, objemných odpadů a z upravených odděleně sesbíraných odpadů bude uloženo na skládku.
Pokud se porovnají kapacity k nakládání s odpady v současné době a v prognózovaném čase a zakalkulují se i zařízení, která jsou v současné době ve fázi plánování či výstavbě, bude v následujících letech ještě třeba zajistit kapacity pro termickou úpravu.
Ing. Terezie Kovaříková
Ing. Tatiana Krečmerová
ETC Consulting Group, s. r. o., Praha
Článek byl zpracován v rámci projektu VaV "Koncepty integrovaných systémů pro optimalizaci nakládání se směsnými komunálními odpady preferující moderní principy EU a jejich posouzení metodou LCA", který od roku 2006 řeší společnost ETC Consulting Group, s. r. o., spolu s VŠCHT Praha v rámci NPVII, jehož zadavatelem je MŠMT.
