Podle ročních hlášení původců odpadů v Jihomoravském kraji došlo v letech 2004 a 2005 v produkci stavebních a demoličních odpadů (SDO) k poklesu o přibližně 900 tisíc tun.
Tento výrazný úbytek produkce SDO je zajímavý s ohledem na to, že stavební výroba každým rokem roste. Pokud se na produkci SDO podíváme podrobněji, zjistíme, že tento úbytek představuje především výkopová zemina a hlušina. Větší množství zeminy v roce 2004 je pravděpodobně způsobeno tím, že firmy s celorepublikovou působností, ale se sídlem v kraji, zde vykazovaly všechny své odpady. Částečným vysvětlením může být to, že je tato zemina více využívána vlastníky v místě vzniku (není předávána jiným firmám) a vypadává tedy z režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a tím z evidence. Příčin však může být i více.
ROZPOR MEZI PRODUKCÍ A NAKLÁDÁNÍM
Pokud srovnáme produkci odpadů, které v ročních hlášeních vykazují původci, s tím, kolik odpadů bylo využito nebo odstraněno, dostáváme hodnoty, které se částečně liší (tab.1). Odchylky jsou způsobené především tím, že se v daném roce nakládá s SDO, které byly uloženy na mezideponiích i několik let, a opačně je část odpadů ukládána na mezideponie. Podobně jako u produkce vidíme výrazný meziroční pokles.
Z přehledu uvedeného v tab.2 vyplývá, že se nejvýrazněji snížilo množství odpadů využitých na terénní úpravy. Snížilo se rovněž množství odpadů předaných na recyklaci. To je způsobeno pravděpodobně nižší vykazovanou produkcí v roce 2005. Další příčinou poklesu recyklace SDO lze spatřovat v nejednotném systému prokazování vlastností recyklátů ze SDO jako nestanoveného výrobku podle zákona č. 22/1997 Sb., a tím částečný příkon odběratelů recyklátů k produktům z nerostných surovin.
Recykluje se poměrně velké procento asfaltových směsí, betonů a cihel (v tomto pořadí). U směsných SDO výrazně narůstá podíl skládkování a využití tohoto odpadu jako technologického materiálu na zajištění skládek. Se zeminou se nejčastěji nakládá způsobem podle kódu R11, což je "využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10". Jedná se vesměs o klasické terénní úpravy (rekultivace po těžbě).
STAVEBNÍCH ODPADŮ JE VÍC NEŽ ZEMĚDĚLSKÝCH
Stavební odpady představují více než 50 % z celkové produkce odpadů v Jihomoravském kraji a tvoří tak nejvýznamnější skupinu odpadů. Předčily tak svým množstvím zemědělské odpady, které v předchozích letech byly nejpočetnější skupinou. To bylo způsobeno tím, že mnohé zemědělské materiály (hnůj, sláma) byly v předchozích letech nesmyslně vykazovány jako odpad (v rozporu s definicí odpadu). Pro výpočet indikátorů POH JmK vztahující se k SDO byly v různých letech používány různé metodiky, proto jsou údaje (zejména o zastoupení v celkové produkci odpadů) hůře porovnatelné.
Autoři příspěvku jsou kritičtí vůči využívání betonů, cihel a směsných SDO na terénní úpravy a některé praktiky při zabezpečení skládek. Tyto odpady je podle našeho názoru nutné přednostně zpracovávat na kvalitní recyklát a snižovat tak spotřebu nerostných surovin. Tento názor bohužel nemá oporu v zákoně o odpadech (§ 11 Přednostní využívání odpadů), protože ten staví terénní úpravy na roveň recyklace. Samotný "institut" terénních úprav (myšleno zejména zasypávání vytěžených prostor stavebními odpady) je rovněž diskutabilní.
Další riziko pro recyklační průmysl a životní prostředí vidíme ve využívání dočasného skladování SDO. U dlouhodobě skladovaných odpadů (déle než dva roky) je totiž riziko "skladování na věčné časy", a tedy vzniku dalších ekologických zátěží. Z těchto důvodů je důležité sledovat meziroční pohyby SDO "na skladu" a zvýšit kontrolní činnost v případech, kdy jsou dlouhodobě skladovány SDO.
prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
Ing. František Piliar
Mgr. Michal Hejč
ECO-management, s. r. o.
(Příspěvek byl přednesen na konferenci Recycling 2007 v Brně, redakčně kráceno)
