Ministerstvo životního prostředí nechalo zpracovat vůbec první účelové šetření k problematice odpadového hospodářství.
Průzkum měl ověřit, zda plán odpadového hospodářství (POH) pozitivně ovlivňuje odpadové hospodářství podniku, a tím přispívá k ochraně životního prostředí. Data byla získána rozhovory školených tazatelů se zástupci firem, vesměs pracovníky odpovědnými ve firmě za odpadové hospodářství. Dotazník obsahoval vedle řady otázek ke zjištění relevantní informací také řadu otevřených otázek, v nichž se mohli respondenti vyjádřit svými slovy.
Do zkoumaného vzorku byly zařazeny podnikatelské subjekty výrobní i nevýrobní povahy s více než 10 zaměstnanci. Celkem byl průzkum proveden u 315 respondentů, 68 % z nich mělo pouze českou majetkovou účast, zbytek částečnou nebo úplnou zahraniční účast.
Ze souboru dotazovaných firem mělo 41 % zpracováno v době průzkumu POH, dalších 10 % se ho chystalo zpracovat. Potřebnost plánovat odpadové hospodářství vnímali i zástupci těch firem, které neměly povinnost zpracovat POH. Někteří respondenti uvedli, že POH má pro jejich firmu zásadní význam, protože usnadňuje evidenci odpadu a jeho množství, poskytuje lepší přehled o formách odstraňování odpadů a umožňuje snížit množství odpadů a náklady s tím spojené.
POH by se měl podle většiny respondentů zpracovávat na pět let. Při delším časovém horizontu se mnohé organizace potýkají s problémem kvalifikovaného odhadu budoucího vývoje vlastní společnosti a s ní související produkce odpadů. Většina organizací se necítí povinnostmi spojenými se zpracováním POH nijak omezována, naopak každá desátá firma uvedla, že ji zpracování POH velmi omezuje. Zpracování plánu přitom firmy z poloviny řeší vlastními silami, z poloviny zadáním externím poradcům.
Celková výše finančních prostředků, které jednotlivé organizace vynaložily na zpracování POH, se pohybuje obvykle mezi 10 00050 000 Kč, průměrná výše investice je přibližně 40 000 korun. Výrazně vyšší částky investovaly společnosti se zahraniční majetkovou účastí a organizace zaměstnávající více než 1000 pracovníků. V těchto případech přesáhla průměrná výše investic 80 000 Kč.
Více než polovina dotazovaných zástupců firem připustila, že nemá dostatečné množství informací týkajících se odpadového hospodářství, mnoho z nich by přivítalo porovnání svého POH s plány jiných organizací. Ještě menší informovanost je v rámci dotazované skupiny patrná při hodnocení POH kraje. Na nedostatečné nebo vůbec žádné informace poukázaly tři pětiny dotazovaných.
Samostatnou otázkou byla problematika legislativy v oblasti odpadového hospodářství. Přibližně každý pátý respondent vyjmenoval konkrétní zákonem definované povinnosti, které považuje za nadbytečné. Nejčastěji to byla nadměrná administrativní zátěž spojená s plněním zákonných povinností a duplicita některých údajů. Dotazovaní navrhovali, aby byly zpřísněny kontroly nad dodržováním zákona a zvýšily se sankce za jeho porušování. Požadovali také úpravu podmínek recyklace a zpětného odběru a navrhují zpřesnit definici odpadu.
- jhm -
Zdroj: MŽP, Markent, s. r. o.
