Pomalu, ale jistě se v naší republice rozjely technologické linky na zpracování elektroodpadu. Jejich předchůdkyně v podobě ručních demontáží v chráněných dílnách jim připravily cestičku a stále ještě vyplňují prostor pro elektrospotřebiče, u kterých se to vyplatí.
Pro někoho je výraz "elektrošrot" pro vyřazený mobilní telefon příliš drsný. Při pohledu na velkoobjemový vak o obsahu 1000 litrů, který je plný nefunkčních mobilů, tento názor změní, a člověk s trochou nostalgie vzpomene na první kufříkovou Nokii o váze 5kg, kterou spolu s kufrem vláčel po různých jednáních (zajímavostí bylo, že se platily i příchozí hovory). Doba se mění. Elektronika se stává jednou z nejlacinějších záležitostí a její životnost se rapidně zkracuje.
MNOŽSTVÍ RŮZNÝCH KOMPONENT
Co vlastně přináší technologická linka oproti ruční demontáži do celého systému zpracování elektroodpadu? Eletrošrot je odpadem, který se skládá z množství rozdílných komponent a rozdílných druhů materiálů. Celkem dobře prodejná je složka magnetického kovu, která se z odpadu dostane separací magnetickými třídiči. Je to až 50 % z celkové hmotnosti. Většinou jsou ale kusy odpadu vlisovány do plastů. Proto je ruční demontáž složitá a časově náročná. Při drcení na řetězovém drtiči jsou kousky kovu vytlučeny z plastů a jejich zbytkový podíl je minimální. Další kovy jsou obsaženy v různých cívkách, transformátorech, vzácné kovy pak v plošných spojích a konektorech. Pro jejich získání je také nutno odpad zpracovat drcením a tříděním. Zde pomůže ruční třídění pouze pro oddělení akumulátorů, baterek, náplní tiskáren a velkých kusů kovů ( hřídelky z nerezové oceli, neztlučené kousky kovů atp.), které by při dalším zpracování dělaly problémy.
Technologie se tedy v zjednodušené formě skládá vždy z drtičů a následné příslušné separace podle velikosti výstupu drti z drtiče, který je umístěn před ní. Výsledkem je koncentrovaný granulát s velkým obsahem kovů, který se dále zpracovává chemickou cestou.
SBĚR I ZPRACOVÁNÍ FUNGUJÍ
Vzhledem k tomu, co označuje legislativa jako elektrošrot, musí technologická linka "umět" co nejvíce druhů odpadu. Musí stejně tak dobře zpracovat mobilní telefon, jako rychlovarnou konvici nebo videopřehrávač. Aby linka tuto funkci plnila co nejlépe, musí být přizpůsobeno její složení (instalace různých typů drtičů a separátorů).
Kapacita takové linky je různá podle druhu elektrošrotu, který se na ní zpracovává. Rozdíl je již v hmotnosti jednotlivých zařízení na vstupu. Celkově by se dalo konstatovat, že na běžné lince s řetězovým drtičem o průměru bubnu 1200 mm lze zpracovat okolo 2 tun odpadu za hodinu. Je to reálné a v dnešní době na trhu pro jednu firmu dosažitelné množství elektroodpadu.
Takové technologie jsou v současné době v Čechách ve firmách Kovohutě Příbram, a. s., Safina, a. s., nebo MHM EKO Zábřeh na Moravě.
Technologie která ve firmě Praktik, s. r. o., ve Stráži pod Ralskem, zpracovává chladničky a chladicí zařízení, je podstatně složitější, neboť je třeba v rámci technologie zachytit freon. Technologické zařízení tohoto typu ale bude jedno, maximálně dvě v rámci naší republiky. Na všech těchto technologiích se podílela dodavatelsky, nebo je dodávala na klíč firma ODES, s. r. o.
Systém zpětného sběru začal fungovat. Výše uvedené technologie již zpracovávají elektroodpad. Proto můžeme konstatovat, že životní prostředí v naší republice má své další ochránce a pomocníky.
Michal Friml
ODES, s. r. o.
