V hutnictví železa se nová chemická legislativa REACH dotýká podnikových tepláren, výroby koksu, výroby surového železa a oceli, válcování za tepla i za studena, sléváren železných kovů, tažíren, brusíren a loupáren železných kovů.
Hutnictví jako takové se s dopady REACH setká na dvou úrovních. Prvním je nutnost nakupovat řadu látek podléhajících registraci (např. kyseliny pro moření), kde povinnost registrace padá na výrobce nebo dovozce chemikálií, a dá se proto očekávat zdražení vstupů. Podruhé bude REACH působit při prodeji některý látek z metalurgických procesů, především těch, které jsou prodávány jako výrobek. To se netýká odpadů nebezpečných, které jsou předávány externím firmám ke zneškodnění - zde bude nutno přepracovat identifikační listy nebezpečných odpadů.
NAKUPOVANÉ LÁTKY A PRODEJ VÝROBKŮ
Většina hutních výrobků je vyrobena z oceli a litin a nepodléhá proto systému REACH. Jiná situace je u meziproduktů (dehet, benzol), které kromě povinné registrace mohou spadat do kategorie karcinogenních nebo bioakumulativních, u nichž je uplatňován požadavek na jejich urychlené nahrazení látkami nezávadnými. Za těchto okolností by hutě ztratily možnost prodávat tyto meziprodukty chemickým závodům a bylo by nutné zajistit bezpečnou likvidaci těchto meziproduktů. Komise EU však má možnost udělit ve zdůvodněných případech výjimku na používání takovýchto látek, takže je zřejmě bude možno používat, ale budou vyžadovat registraci.
Celkový počet nakupovaných látek pro metalurgické technologie dosahuje několik set položek, přičemž obecné pojmy jako "nauhličovadla, pojiva, mazadla, oleje" zahrnují až desítky jednotlivých látek. Je obtížné dnes stanovit, o kolik se zvýší jednotková cena jednotlivých látek především z chemického průmyslu. Také se ukazuje jako obtížné, až nemožné stanovit nárůst cen a navýšení celkových objemů finančních prostředků pro látky a materiály z jiných sektorů (např. z textilního průmyslu) pro metalurgické operace v hutnictví.
AKTUÁLNÍ PROPOČET DOPADŮ REACH
Tento propočet je možno provádět jen pro aktuální stav legislativy EU a ČR, a údaje se proto mohou měnit. Pokud v současné situaci uvažujeme s náklady na jednu registraci ve výši zhruba 20-30 mil. Kč, pak pro látky v hutnickém průmyslu bude činit jednorázový náklad v průběhu tří let 400-600 mil. Kč, tj. zhruba 0,35 % z ročních tržeb hutních podniků. Při tržbách za rok 2005 ve výši 143 046 mil. Kč (na jednoho pracovníka 5,72 mil. Kč) v důsledku zvýšených nákladů mělo být propuštěno 70-105 pracovníků.
Vliv nakupovaných chemických látek a činidel lze odborným odhadem stanovit na 200 až 300 mil. Kč/rok jako setrvalý vliv zavedení systému REACH v odvětvích (především chemického průmyslu), od kterých látky přípravky jsou nakupovány (nutnost propustit 35-52 pracovníků). Tento vliv však bude stejný pro všechny podniky hutnictví železa v rámci EU a nemusí se projevit snížením konkurenceschopnosti. Jinak je to ve vztahu k podnikům mimo EU, které tyto vícenáklady nebudou muset vynaložit. Výrazněji se neprojeví v menších slévárnách železných kovů, kdy se pro přípravu formovacích směsí a pro přípravu a výrobu jader používá velké množství různých chemických směsí.
Vzhledem k počtu pracovníků, kteří podle předpokladů ještě do roku 2010 z hutních podniků odejdou v rámci racionalizačních opatření pro zajištění konkurenceschopnosti (celkem 3026), nelze považovat vliv implementace REACH do podniků výroba a zpracování kovů za rozhodující.
ŽÁDNÝ VELKÝ PROBLÉM
V nezávislých studiích prováděných v rámci výzkumů dopadů na jednotlivé výrobní sektory, jejichž shrnutí bylo provedeno ve studii Svazu chemického průmyslu a společnosti Artur D. Little pro ministerstvo práce a sociálních věcí v prosinci 2005, bylo vždy konstatováno, že odvětví hutnictví železa nebude patřit k těm, které budou implementací systému REACH fatálně dotčeny. Po úpravách původního návrhu nařízení o REACH koncem roku 2005 byly z povinnosti registrace vypuštěny látky přírodního původu a látky (směsi), které podléhají směrnici o odpadech (nově 2006/12/ES) a také látky uvedené v přílohách IV a V návrhu nařízení. Tím došlo v odvětví hutnictví železa k výrazné redukci počtu látek prodávaných z hutních společností jako výrobek a současně vyžadujících registraci. Původní odhad na 190 látek s náklady 1,3-2,3 mld. Kč byl redukován na 20-30 látek s náklady 400-600 mil.Kč. Trvalými náklady na nákup registrovaných chemických látek/sloučenin budou zatíženy všechny podniky trvale u nás i v EU.
Patrik Berger
(Zpracováno na základě podkladů MPO)
Kategorie odpadů podle přílohy I směrnice 2006/12/ES, o odpadech, které nepodléhají systému REACH
Kategorie Název kategorie
Q1 Zbytky z výroby nebo spotřeby níže nespecifikované
Q2 Výrobky neodpovídající normě
Q3 Výrobky s prošlou lhůtou
Q4 Látky náhodně rozsypané, ztracené nebo znehodnocené nehodou, včetně všech látek, vybavení atd. znečištěných v důsledku uvedené nehody
Q5 Látky kontaminované nebo znečištěné v důsledku záměrných činností (např. zbytky z čištění, obalové materiály, kontejnery, atd.)
Q6 Nepoužitelné součástky (např. vybité baterie, vypotřebované katalyzátory, atd.)
Q7 Látky, které již neplní svou funkci (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, vyčerpané kalicí soli, atd.)
Q8 Odpad z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky, atd.)
Q9 Odpad z procesů na ochranu životního prostředí (např. kaly z praní plynů, prach z rukávových filtrů, upotřebené filtry, atd.)
Q10 Odpad z obrábění a tváření (např. třísky ze soustružení, okuje z frézování, atd.)
Q11 Odpad z těžby a zpracování surovin (např. odpad z důlní těžby, kaly z těžby ropy, atd.)
Q12 Kontaminované látky (např. oleje znečištěné PCB, atd.)
Q13 Jakékoliv materiály, látky nebo výrobky, jejichž používání je zakázáno zákonem
Q14 Produkty, pro které držitel nemá další použití (např. odpad ze zemědělství, domácností, úřadů, obchodů, dílen, atd.)
Q15 Kontaminované látky nebo produkty pocházející ze sanace půd
Q16 Veškeré látky nebo produkty neobsažené ve výše uvedených kategoriích.
