Zatímco u nás se aktivity kolem kompostování bioodpadů z domácností sotva rozbíhají, jinde jsou už součástí života.
Ve švédském přímořském městě Göteborg patří komunitní kompostování k běžnému standardu bydlení. Podívejme se, jak to mají zařízeno v jednom z menších sídlišť. V klidnější oblasti města, nicméně na dohled od centra, zde postupně vyrostla obytná čtvrť činžovních domů. Soubor zhruba 15-20 domů vždy patří jednomu "družstvu", které se stará o jejich údržbu a veškerý servis - v podstatě stejně jako u nás. Družstvo také rozhoduje, kdo se do uvolněných bytů nastěhuje, čímž si hlídá určitý standard. Do sídlišťátka, o němž hovořím, se stěhují zejména starší lidé, kteří hledají menší byty na důchod, případně mladé rodiny s dětmi.
K bytovému servisu, který zajišťuje družstvo, patří vedle prádelny v suterénu zejména recyklační servis. Podle nájemní smlouvy je povinností každého nájemníka roztřídit odpad na kompostovatelný odpad, kovy, sklo, žárovky, baterie, tvrdé plasty, tiskoviny, kartony. Veškeré ostatní frakce odpadu se spalují ve spalovně (s využitím energie). Pro recyklaci vybudovali uprostřed sídliště malé recyklačního centrum. Je to nízký přízemní domek, projektovaný se severskou prostotou a jednoduchostí. Účelně a efektivně je vyřešeno také vnitřní vybavení.
Pro obyvatele jsou zde připraveny všechny recyklační kontejnery, které by mohli potřebovat. Pamatováno je i na nebezpečné odpady a zářivky, sbírané tak jednoduše, že by to u nás asi nebylo možné. Člověk se zde může po manipulaci s odpady umýt a je tu i drátěný kontejner, kam lidé mohou odkládat staré krabice, které může ještě využít někdo jiný.
Také nakládání s bioodpady je řešeno na místě. Každý doma třídí bioodpad z kuchyně do oddělené nádoby a používá kompostovatelné pytlíky. V recyklačním centru jsou dva uzavřené kompostovací kontejnery. Na jejich vstupu je umístěn drtič, který automaticky drtí vstupní surovinu na vhodnou velikost. Obsluha stanice do kompostérů přidává podle potřeby drť z ořezaných větví nebo další komponenty, aby kompost byl kvalitní. Proces je hlídán jednoduchou automatikou. Když se jeden kontejner naplní, uzavře vstup - a začíná se plnit další. Cyklus je zhruba dvoutýdenní, poté je hotový kompost volně k dispozici obyvatelům sídliště pro pěstování domácích rostlin a využívá ho také firma, která se stará v okolí o zeleň. Nutno podotknout, že parkové úpravy byly na tomto sídlišti mimořádně kvalitní.
Celý systém zaručuje, že sídliště není hyzděno venku umístěnými kontejnery. Navíc je toto uspořádání efektivní v zimním období, kdy zde vládne poměrně velká zima a světlo je pouze několik hodin denně. Centrum je temperováno teplem z kompostérů, takže odpady v kontejnerech nezamrzají.
Celý provoz samozřejmě předpokládá, že uživatelé budou zodpovědní, organizovaní a budou se řídit pokyny. Jelikož toto centrum zde funguje bez problémů několik let, stejně jako mnohá další podobná centra všude ve Švédsku, je zřejmé, že Švédi nemají s tříděním a nakládáním s odpady problémy. Nicméně v centru je obsluha, která zde dochází na kontrolu a úklid (zajišťuje ji jeden ze starších obyvatel sídliště). O odvoz odpadů se stará běžná odpadářská firma. Náklady na provoz centra jsou spolu s ostatními náklady započítány do nájemného.
Patrik Berger
