Novela zákona o odpadech, která by měla být připravena do konce tohoto roku, obsahuje také oddíl, týkající se poplatků za nakládání s odpady. Podrobněji nás s tímto návrhem seznámila náměstkyně ministra a ředitelka sekce ekonomiky a politiky životního prostředí Ing. Rut Bízková.
Jak jste ve svém návrhu koncipovali nastavení poplatků za nakládání s odpady?
Prioritou nakládání s odpady je využít vše, co využít lze. Hierarchie je nastavena tak, že to, co nejde znovu využít, je třeba spálit s využitím tepla a výrobou elektřiny. Pokud ani to nejde, pak prostým způsobem spálit a komprimovat a teprve to, co nejde ani komprimovat, uložit na skládku.
Druhým hlavním principem je zpoplatnit každé nakládání s odpady, které vnáší do životního prostředí znečišťující látky. To znamená, že se zpoplatňuje všechno, včetně energetického využití odpadů, které produkuje emise do ovzduší, popílky atd.
Jednotlivé sazby jsme stanovovali tak, aby skutečně stimulovaly k žádoucímu nakládání s odpady. Takže na energetické využití jsou poplatky nastaveny nízko, kdežto u skládkování sazba stoupá poměrně razantně - zvyšuje se postupně během několika let. Pro nebezpečné odpady jsme se rozhodli nastavit poplatek 10x vyšší než pro odpady ostatní/komunální. Desetinásobné zvýšení nemá nějaký věcný, technický důvod. Šlo nám o to, abychom vytvořili co nejjednodušší systém.
Otázka je, jestli je tento systém pro všechny možnosti vyhovující.
Ověřili jsme si, že s inertními odpady a velkými hmotami průmyslových odpadů v podstatě žádné velké problémy nejsou. Je však něco potřeba udělat s komunálním odpadem, který se většinou skládkuje. Nezanedbatelné a rostoucí poplatky za skládkování by měly pomoci tomu, aby na skládky šly co nejmenší objemy.
Jaké jsou v návrhu změny v kontrole a výběru poplatků?
Pravomoci se do značné míry přenáší na kraj. Chceme, aby poplatky za komunální odpady stanovovaly kraje a měly také největší podíl na výnosech. Poplatky za energetické využití a nebezpečné odpady by byly příjmem Státního fondu životního prostředí.
Nově navrhujeme, aby obec, na jejímž území je skládka, získala 20 % z poplatku, a kraj zbývajících 80 %. Chceme tím napravit jistou nerovnováhu, kdy obce, které mají na katastru skládku, mají enormní příjmy z poplatků, ale další obce v regionu, rovněž dotčené skládkou, z ní žádné přínosy nemají, stejně jako kraj, na jehož území skládka leží.
Při tomto uspořádání se výnosy pro kraje odhadují se na 120-150 mil. korun ročně. Prostředky by mohl kraj použít v několika následujících letech především na kofinancování projektů z Operačního programu životní prostředí, obecně pak na financování projektů na realizaci POH nebo jako volné prostředky.
Zároveň se stanovováním poplatku přecházejí na kraj i kontrolní funkce. Samozřejmě jsou zachovány kontrolní funkce České inspekce životního prostředí, ale až v druhé řadě za krajem - kdyby kraj z jakéhokoliv důvodu nemohl situaci zvládnout, nastoupila by inspekce.. Vybírat a vymáhat poplatky by měl podle návrhu celní úřad.
Proč navrhujete takovou změnu?
Poplatky za odpady byly jediné, které nevybírají celní úřady, proto jsme na toto řešení přistoupili. Díky tomu, že celní úřady vybírají poplatky podle dalších slžkových zákonů (ovzduší, voda), mají dobrý přehled o svém "teritoriu". Celní úřad by pak odváděl z vybraných financí na účet obci 20 % a kraji 80 %.
Jsou ve vašem návrhu ještě nějaké větší změny?
Myslím, že potěšíme obce volající už dlouho po zvýšení horní hranice místního poplatku za nakládání s komunálními odpady. Navrhujeme její zvýšení až na 900 korun za rok.
Nově je zpoplatněno ukládání odpadů jako technologického materiálu pro zabezpečení skládek, které bylo dosud bez poplatků. Poplatky jsou stanoveny i za ukládání odpadů do důlních prostor, s nímž jsou špatné zkušenosti. Nezpoplatněny zůstaly jen povrchové úpravy inertním materiálem ve volné krajině.
Současný komplikovaný systém totiž umožňuje příliš mnoho kliček. To je dobře vidět na poplatcích do SFŽP, kde výnos z poplatků za nebezpečné odpady (NO) stále klesá - a že by se v ČR najednou přestaly vyskytovat, to se nám nezdá. Přepracovávají se na výrobky a mizí z režimu nebezpečných odpadů. To samozřejmě nevadí, pokud je to výrobek stabilizovaný a použitý dobře, ale jako výrobek musí mít takové parametry, aby neohrozil životní prostředí. Proto jsme začali více spolupracovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu v oblasti technických norem. Měly by mít dostatečné ekologické parametry, aby výrobky byly kvalitní a nezávadné.
Ještě dotaz na energetické využití - to je dnes dražší než skládkování. Zavedením poplatku jeho cena dále stoupne. Není to kontraproduktivní krok?
Vycházíme z princip zpoplatnit vše, co ovlivňuje životní prostředí. Spočítali jsme zvyšování nákladů na skládkování a energetické využití i s poplatkem, a vychází, že v roce 2013 dojdou na stejnou úroveň. V reálných nákladech by skládkování energetické využití měly za několik let vyjít nastejno.
Jaký bude další postup novely?
Poplatky jako součást novely zákona o odpadech schválila porada vedení. Novela by měla být hotova do konce tohoto roku a v prvním pololetí 2008 musí projít úplným legislativním kolečkem (Poslanecká sněmovna, Senát, podpis prezidenta), kde mohou v návrhu ještě nastat změny. Pokud vše půjde hladce, platit by měla od roku 2009. Samozřejmě může přijít někdo, kdo náš postup zpochybní. Chtěli bychom návrh diskutovat se zainteresovanou veřejností, jednáme s Asociací krajů či Svazem měst a obcí. Uvidíme, jaké budou reakce.
Jarmila Šťastná
