Spalovna komunálních odpadů není jen technickým zařízením, továrnou na zpracování odpadů a výrobu energie. Je to také stavba, která již svou velikostí a provozem významně komunikuje se svým okolím. Nejen technologie, ale i vzhled spalovny rozhoduje, jak se s ní bude jejímu okolí žít.
Architektonický návrh budoucí spalovny je často svěřen významnému architektovi. Ve Vídni proto mají hravou a velmi netradiční spalovnu navrženou Friedensreichem Hunderwasserem. V Liberci zvolili architekti Janoušek a Šonský pro spalovnu Termizo výraznou koncepci se dvěma prosklenými věžemi - v roce 2000 byla spalovna oceněna titulem Stavba roku.
Ve městě Hengelo na východě Nizozemska navrhnul spalovnu komunálních odpadů architekt Maurice Nio. Většina projektů Maurice Nio se týká zdánlivě neatraktivních technických prostorů, jako jsou tunely pod železnicí, dálnicí, rodinné domy v protihlukové bariéře, nákupní centrum pod železničním viaduktem. Pro své stavby hledá inspiraci mimo architekturu: v představách, ve zvucích, v pohybu, v barvách, ve vzorech. Velmi často experimentuje se stavebními materiály a barevností. Každý jeho projekt je něčím výjimečný.
V jednom ze svých textů o spalovně autor říká: "V konceptuálním smyslu je spalovna odpadů v Hengelo filtrem mezi krajinou u města Hengelo a vyspělou technologií uvnitř. Budova má rysy vršků hromada odpadů venku a charakter neviditelného spalovacího a dekontaminačního procesu. Dvě na sobě nezávisle fungující spalovací linky jsou základem. Tento proces připomíná trávicí proces lidských tvorů nebo zvířat. A proto nás inspiroval k vytvoření hmyzu, kovově zeleného chrobáka s mechanickými rysy, brouka, který se živí vším tím odpadem a vylučuje čistý plyn. Nechali jsme tento nápad rezonovat celou stavbou, takže zaznívá hlavní budovou a pěti vedlejšími budovami na pozemku, ve kterých jsou vodní a vzduchem chlazené kondenzátory, škvárovna, váha, kancelářská budova. Ale za tím vším se základní idea vrací ozvěnou v úplných detailech, v úpravě pozemku a v mnoha kusech nábytku, který oživuje budovu jako drobný hmyz."
Spalovnu provozuje společnost Twence B.V. v Hengelo, která nakládá s komunálním a i průmyslovým odpadem. Společnost byla založena v roce 2001 a patří k těm, které velmi dbají na správné postupy z hlediska ochrany prostředí. Jejich skládka měla první certifikátem ISO v Nizozemí. Spalovna v Hengelo je jedním z nejmodernějších zařízení na světě a spaluje přes 300 tisíc tun odpadů ročně. Náklady na její vybudování včetně technologie byly 270 mil. euro.
Dvě spalovací linky byly dokončeny v roce 1997 a v roce 2002 bylo dobudováno dotřiďovací zařízení pro průmyslové odpady. Mají i další zařízení: kompostárnu, dekontaminaci půd, úpravu kalů a chemického odpadu a provoz pro zpracování elektrošrotu. V současnosti zde staví elektrárnu pro spalování biomasy s kapacitou 20 Mwe, která bude spalovat odpady ze zpracování dřeva, stejně jako zelený odpad ze zahrad a lesa, který je příliš objemný pro kompostování.
- ml -
Maurice Nio (1959)
absolvoval v r. 1988 Fakultu architektury na Technické univerzitě v Delftu. Vedle spalovny v Hengelo navrhnul například autobusovou zastávku v Hoofsdorpu ( pojmenovanou Úžasná velrybí čelist), dvanáct rodinných domů (Kyklopové) v protihlukové bariéře u silnice do Diependaalu nebo netradiční hausboat, umístěný na jednom ze slepých ramen v Amsterodamu. Od 1. ledna 2000 realizuje projekty ve svém vlastním architektonickém studiu NIO architecten. Úspěšné jsou jeho knihy You Have the Right to Remain Silent (1998) a Unseen I Slipped Away (2004).
