V připravované novele zákona o odpadech by měly být nově upraveny poplatky za nakládání s odpady. Návrh Ministerstva životního prostředí prosazuje poměrně radikální zvyšování poplatků. S těmito změnami však zástupci měst a obcí nejsou srozuměni.
Návrh na změnu poplatků již prošel radou vedení ministerstva životního prostředí a náměstkyně ministra Rut Bízková v rozhovoru pro náš časopis (č. 11/2007) řekla: "Samozřejmě že může přijít někdo, kdo náš postup zpochybní...Uvidíme, jaké budou reakce." Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Svaz měst a obcí (SMO) zveřejnil své stanovisko, které je k návrhu poplatků vesměs negativní, a jen v několika bodech souhlasí, či aspoň vyzývá k diskusi.
Původní návrh předpokládá, že do roku 2013 stoupnou poplatky za ukládání na skládku až na 1500 Kč za tunu. Poplatky za ukládání nebezpečných odpadů budou obecně desetinásobkem poplatků za ostatní odpad (v roce 2013 tedy 15 000 Kč/t). Nově návrh zavádí poplatky za spalování odpadů v zařízeních na energetické využití. V roce 2013 by měly dosáhnout 500 korun za tunu.
Stanovisko SMO k tomu říká: "Radikální zvyšování poplatků za odpady nemusí vést k nakládání jiným, šetrnějším způsobem, než je prosté ukládání odpadů do skládek. Základním důvodem je nedostatečná síť zpracovatelských kapacit, které by se věnovaly šetrnějšímu nakládání s odpady."
Podle SMO u nás chybí zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů nebo úpravu biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Stát není ochoten žádným způsobem podporovat energetické využívání odpadů. Podpora pro vybudování těchto zařízení např. z Operačního programu životní prostředí je velmi malá: oblast odpadů totiž spadá pod veřejnou podporu. Obce a města mohou v důsledku toho získat z operačních fondů pouze podporu v maximální výši 40 % nevratné finanční dotace.
Pokud se za těchto okolností zvednou radikálně poplatky za skládkování, bude hlavním důsledkem zvyšování mandatorních výdajů měst a obcí za oblast nakládání s odpady. Zvýší se také množství černých skládek, které budou muset města a obce odstraňovat na vlastní náklady, což dále zhorší jejich situaci v nakládání s odpady, obává se ve své zprávě Svaz měst a obcí.
POPLATKY ZA ENERGETICKÉ VYUŽITÍ
S navrhovaným poplatkem za energetické využívání komunálního odpadu SMO zásadně nesouhlasí, neboť se negativně projeví v připravovaných projektech krajů, zejména v návratnosti investic do daných technologií.
"Svaz měst a obcí ČR považuje energetické využívání odpadů za naprosto legální způsob nakládání s odpady, který se v horizontu po roce 2010 bude postupně stávat hlavním způsobem nakládání s odpady a z pohledu obcí a měst bude upřednostňován před ukládáním odpadů na skládky. Z našeho pohledu se jedná o jasné využití (materiálové) odpadů, které by nemělo být zpoplatněno vůbec," píše se ve stanovisku SMO. Kromě toho připomíná, že jsou a budou zpoplatněny odpady vzniklé v energetických zdrojích pro využívání odpadů (struska, popeloviny apod.) a přijetím návrhu MŽP by de facto došlo k dvojitému zpoplatnění těchto zdrojů.
TECHNOLOGICKÉ MATERIÁLY
Jedním z dalších návrhů MŽP je zavedení poplatku za odpady, které jsou využívány jako technologický materiál na zajištění skládky. Dosud byly tyto materiály vyjmuty z poplatků na základě výjimky podle § 45 odst. (3) zákona o odpadech. SMO se obává, že zpoplatněním by došlo k ohrožení zajištění skládek v souladu se schváleným projektem a snížily by se také prostředky na finanční rezervu pro rekultivaci skládky. Materiál upozorňuje na skutečnost, že v rámci reálné praxe je pro majitele či provozovatele skládek odpadů velmi nelehké získat za dobrých podmínek kvalitní a především dostatečné množství materiálu na rekultivaci. S ohledem na rozvoj technologií nakládání se stavební sutí (což je krok správným směrem) se inertní materiál vhodný na rekultivaci skládek přednostně využívá pro rekultivaci báňských děl. Ty jsou z velké části hrazeny z prostředků státu a investoři těchto sanací mají podstatně výhodnější finanční podmínky.
Svaz měst a obcí ČR sice se zavedením poplatků pro technologický materiál souhlasí, ale navrhuje také zvýšení rezerv na rekultivaci řízených skládek odpadů.
PŘEROZDĚLENÍ VÝNOSŮ
Současný stav, kdy obec, na jejímž katastru leží skládka, získává výnos z poplatků za ukládání, chce návrh pozměnit. Výnosy by se podle něj měly dělit v poměru obec 20 %, místně příslušný kraj 80 % výnosů. S návrhem SMO opět nesouhlasí a argumentuje: "Je jednoznačnou a neoddiskutovatelnou skutečností, že vyšší ekologickou zátěž území, na kterém je umístěna skládka odpadů, nese obec, na jejímž území se skládka nachází. Proto nelze souhlasit s navrhovaným rozdělením finančních prostředků ve prospěch krajů ... následky možné ekologické zátěže či katastrofy vždy a jen ponese obec, na které se skládka nachází, a především její obyvatelé. Tento fakt byl důvodem pro konstruování poplatku ve prospěch obcí, na jejichž katastru skládka leží (forma kompenzace negativních dopadů spojených s provozem skládky)."
Obce, které mají na svém území skládku, jsou daleko více zatíženy dopravou materiálu na skládku, emisemi z výfukových plynů nákladních automobilů, zhoršením stavu komunikací v nejbližším okolí skládky, úlety drobných lehkých frakcí odpadů do okolí, zvýšeným výskytem pachových látek ze skládky a z průsakových vod, či zvýšenou mírou prašnosti, říká se v materiálu. Obce, které jsou stávajícími příjemci poplatků za skládky, investují finanční prostředky z poplatků do zlepšení systému odpadového hospodářství v obci, infrastruktury v oblasti životního prostředí či dopravní infrastruktury. "Není důvod k tomu, aby prostředky z poplatků byly prostředky rozpočtu krajů. Kraje nejsou původci odpadů (byť jejich povinností bylo zpracovávat POH krajů), a tudíž nemohou realizovat žádné vlastní projekty v oblasti životního prostředí, vyjma projektů environmentální výchovy."
Za maximální přijatelný kompromis považuje SMO přerozdělení finančních prostředků v poměru 70 % obec a 30 % místně příslušný kraj. Jednoznačným cílem SMO je, aby obce nepřišly o finanční prostředky z poplatku za uložení na skládku.
K návrhu MŽP poznamenává SMO, že by vedlo k nesmyslnému přerozdělování finančních prostředků. I přes nesouhlas s návrhem však vyzývá k další diskusi o tomto citlivém tématu.
ZVÝŠENÍ PRAVOMOCÍ PRO KRAJE
Jelikož má Česká inspekce životního prostředí málo pracovníků, navrhuje SMOČR ve svém materiálu zvýšení pravomocí pro orgány krajů. Zástupci krajských úřadů by měli mít pravomoci srovnatelné s pravomocemi orgánu České inspekce životního prostředí, zejména by mohli udělovat sankční opatření v rámci správního řízení. Toto opatření by bylo využitelné hlavně při kontrolách v oblasti OH, především pak v zařízeních pro nakládání s odpady.
RŮST MÍSTNÍHO POPLATKU
Návrh MŽP předpokládá, že by horní hranice místního poplatku za nakládání s odpady mohla dosáhnout 900 Kč (zatímco dnes nesmí přesáhnout 500 Kč). SMO sice souhlasí s růstem místního poplatkům, kritizuje však posunutí horní hranice na 900 Kč na osobu a rok. Lepší by bylo zcela odstranit horní hranici sazby poplatku a nechat maximální svobodu stanovení sazby poplatku na samosprávě (zastupitelstvu) města či obce. V případě, že to není ze zásadních důvodů možné, navrhuje SMO zvýšit hranici sazby místního poplatku na maximální možnou úroveň, např. 1500 Kč na obyvatele a rok.
Stávající maximální hranici místního poplatku se snaží města a obce změnit již téměř tři roky. Nedaří se to kvůli negativnímu stanovisku Ministerstva životního prostředí. Protože poplatek nesmí přesáhnout hranici 500 Kč, většina měst a obcí již minimálně druhým rokem dotuje svůj systém nakládání s odpady z vlastních rozpočtů. Reálné náklady na odpadové hospodářství v obci se v současnosti pohybují v rozmezí 600-800 Kč na osobu (obyvatele) a rok.
Podle SMO zná samospráva v místě nejlépe situaci a možnosti obyvatel obce a situaci umí vyhodnotit. "Po zkušenostech s několikaletým apelem na MŽP ČR nemají města a obce záruku, že po roce 2010 ministerstvo navrhne a umožní posunutí - zvýšení jím navrhované hranice 900 Kč na osobu a rok," říká se v materiálu. Navíc se dá očekávat, že náklady na OH a výše poplatků v OH porostou relativně vysokým tempem (poplatky za odstraňování odpadu a další ekonomické ukazatele v ČR, např. zvýšení sazby DPH, zvýšení nákladů na dopravu apod.). Navrhovaná výše hranice místního poplatku ze strany MŽP ČR na 900 Kč na obyvatele a rok do roku 2010 je proto naprosto nedostatečná.
Podobně vyjadřuje SMO svůj nesouhlas se záměrem zrušit ostatní dva způsoby úhrady finančních prostředků (poplatek a úhrada) za systém OH. "Obce by měla mít možnost volby druhu platby za systém v obci bez omezení výše poplatku podle svého rozhodnutí, v závislosti na investicích vložených do obecního systému nakládání s komunálním odpadem."
PRVNÍ NÁVRH K DISKUSI
Přestože je postoj SMO k návrhu Ministerstva životního prostředí poměrně kritický, v závěru uvádí, že ho chápe jako první návrh pro diskusi. Z pohledu SMO musí být tento dokument zásadně změněn, aby odrážel reálné potřeby a možnosti odpadového hospodářství měst a obcí. Jeho realizace v navržené podobě by přinesla zvýšení nákladů do systémů nakládání s komunálním odpadem v obcích, a naopak by se snížily prostředky, které jdou obcím na oblast odpadového hospodářství.
"SMO i přesto souhlasí s obecnými principy dokumentu. Chápe, že ekonomické nástroje povedou k tomu, aby se odpady z komunální sféry v co největší míře materiálově či energeticky využívaly. U odpadů, které nebudou využity či s nimi nebude nakládáno se snahou k využití, je na místě jejich odstranění v co nejvyšší míře zpoplatnit. Bez obsáhlé diskuse a souhlasu měst a obcí se změnami legislativy v OH nelze žádné legislativní normy schválit," uzavírá obsáhlý materiál Svazu měst a obcí.
- jhm -
