Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se snaží zvyšovat efektivitu své kontrolní činnosti a zaměřovat se spíše na problematické případy s vysokým vlivem na životní prostředí. Zatímco v roce 2005 a v letech předcházejících byly v oblasti odpadového hospodářství ročně ukládány pokuty ve výši kolem 30 milionů korun, za rok 2006 uložila ČIŽP za tuto oblast pravomocné pokuty ve výši přesahující 63,5 milionu korun. Podobný vývoj se očekává i pro rok 2007, neboť počet a závažnost deliktů v této oblasti stoupá.
V roce 2006 šetřila ČIŽP několik případů nelegálního skladování nebezpečných odpadů, mezi něž patří i mediálně známé a svým rozsahem ojedinělé kauzy v lokalitách Libčany, Chvaletice a Nalžovice. Podrobné informace o činnosti ČIŽP v těchto starších kauzách jsou k dispozici na webových stránkách ČIŽP.
Obdobné případy mohou mít značný vliv na kvalitu životního prostředí i lidského zdraví v dotčených lokalitách a jejich řešení často vyžaduje mnohamilionové výdaje z rozpočtu veřejných financí. Proto provádí ČIŽP v letošním roce mimořádné celorepublikové kontrolní akce, které mohou přispět k odhalení obdobných případů. Jedná se zejména o dvě kontrolní akce, probíhající ve spolupráci s MŽP, s pracovním názvem "kontrola dlouhodobého skladování nebezpečných odpadů" a "akce brownfields", a kde byla ČIŽP, jakožto kontrolní orgán, přímo pověřena Bezpečnostní radou státu. Cílem těchto akcí je mimo jiné identifikovat další potencionálně problémová zařízení, objekty či lokality, dále identifikovat a analyzovat možné příčiny těchto stavů v souvislosti s platnou legislativou a v neposlední řadě objektivně prověřit spolupráci s ostatními orgány státní správy, které mohou svou aktivní kontrolní a obecně správní činností pomoci předcházení těmto stavům. Zde je nutno podotknout, že jak mezi jednotlivými úřady, tak zejména mezi jednotlivými regiony se ochota a kvalita spolupráce ze strany oslovených orgánů někdy poměrně zásadně lišila.
KONTROLNÍ "AKCE BROWNFIELDS"
Tato kontrolní akce měla být zaměřená zejména na ilegální skladování nebo ukládání nebezpečných odpadů v různých odlehlých lokalitách či opuštěných objektech. Impulsem pro tuto akci byly zkušenosti s výše uvedenými případy. Z rozhodnutí Bezpečnostní rady státu provedla ČIŽP jako hlavní koordinátor kontrolu lokalit, vybraných na základě seznamu problematických míst vytipovaných krajskými a obecními úřady. K účasti byly přizvány např. krajské úřady a obecní úřady (ORP), které mají při kontrolách podle zákona o odpadech zcela stejné kontrolní kompetence jako ČIŽP, dále stavební úřady, živnostenské úřady, hygienické stanice, policie a jiné. Jako poměrně klíčová se ukázala role stavebních úřadů, které mohou kontrolovat soulad užívání stavby s podmínkami kolaudačního rozhodnutí, a to i u fyzických osob, tedy i v objektech nesouvisejících s hospodářskou činností.
Doposud byly zkontrolovány desítky vytipovaných podezřelých objektů, areálů, ale i zařízení, která byla krajskými úřady povolena pro nakládání s odpady. Kauzy ČIŽP standardně šetří v rámci jí svěřených zákonných kompetencí, avšak kde kontrolní kompetence ČIŽP nemá, nebo jsou jen velice obtížně aplikovatelné (např. vstup do objektů fyzických osob, kontrola souladu využití objektu s kolaudačním rozhodnutím atd.), je vyžádána součinnost jiných věcně příslušných úřadů, případně jsou jim dávány podněty k samostatnému šetření, tj. je snaha provádět kontroly pokud možno komplexním způsobem.
Při kontrolách lokalit vytipovaných krajskými a obecními úřady nebyly prozatím zjištěny zásadní případy nelegálního skladování odpadů, kde by hrozilo bezprostřední ohrožení lidského zdraví či životního prostředí. Byly však zjištěny případy, kdy bylo identifikováno dlouhodobé nevhodné uskladnění nebezpečných odpadů. Tyto případy se zatím daří ve spolupráci s ostatními orgány státní správy řešit a vzhledem k tomu, že se nejedná o případy takového rozsahu jako např. Libčany či Chvaletice, jsou zpravidla nalezené odpady předávány k odstranění na náklady odpovědných osob. Např. Policií ČR zjištěné skladování chemických látek a přípravků v nevhodném objektu bývalého výzkumného ústavu v obci Velká Kraš řešil oblastní inspektorát ČIŽP Olomouc ve spolupráci s krajským úřadem Olomouc a obecním úřadem Jeseník. Tento případ se podařilo zdárně vyřešit i ve spolupráci s majitelem objektu společností, KT Vidnava, s. r. o. Nalezené nebezpečné chemikálie byly na náklady majitele objektu předány k odborné likvidaci. Další případ, kdy bylo kontrolou zjištěno dlouhodobé skladování odpadů s obsahem PCB, řešila ČIŽP ve spolupráci s ostatními správními úřady v areálu společnosti VM Lineo, s. r. o., která v minulosti provozovala v obci Dubá v Libereckém kraji zařízení pro skladování nebezpečných odpadů Případ je dále řešen ve spolupráci s KÚ Libereckého kraje. Inspekce v tomto případě neukládala pokutu, neboť odpovědný subjekt je v konkurzu, což výrazně komplikuje celý případ.
Z předešlých zkušeností vyplývá, že problémové nemusí být pouze opuštěné objekty či areály, avšak často to bývají legální zařízení pro nakládání s odpady. Obecně platí, že kvalitní povolovací činnost ze strany krajských úřadů je velice důležitým, někdy přímo klíčovým prvkem kvalitního nakládání s odpady v rámci regionu. Proto bylo zkontrolováno i několik vytipovaných zařízení. U množství zařízení schválených krajskými úřady byly shledány nedostatky a inspekce tak zahájila se subjekty správní řízení o uložení pokuty, pro některé subjekty bude inspekce podávat návrhy na odejmutí souhlasů k provozu zařízení. O konkrétních správních řízeních či vydaných rozhodnutích zatím nemůžeme podrobně informovat, neboť vydaná rozhodnutí zatím nenabyla právní moci. Případy, kdy byla uložena vyšší pokuta, budou vyvěšeny na webové stránky ČIŽP.
NÁVRHY ZMĚN LEGISLATIVY
Již parciální výsledky této kontrolní akce a zkušenosti z obdobných kauz vedly k tomu, že ČIŽP iniciuje legislativní změny ve vztahu ke skladování odpadů a své poznatky průběžně konzultuje a předává MŽP, které by mělo potřebné legislativní úpravy zakotvit do stávající legislativy. Pro příklad je možné uvést návrh na vymezení délky doby, kdy je odpad ještě "soustřeďován" a kdy je už "skladován"". Pro "skladování" odpadů jakožto dlouhodobý proces je nutné vymezit zcela přesné povinnosti a každý, kdo chce odpady déle skladovat, by tak měl činit pouze na základě odsouhlaseného provozního řádu (tato povinnost nyní není jednoznačně stanovena). ČIŽP dále například navrhuje zakotvit povinné pojištění pro ty, kteří chtějí dlouhodobě skladovat nebezpečné odpady. Výše pojistky by se mohla odvíjet od množství odpadů, které jsou po stanovenou dobu skladovány. Toto opatření by mohlo pomoci situacím, kdy buď v případě havárie nebo v případě vyhlášení konkurzu není subjekt schopen situaci samostatně řešit. ČIŽP se poměrně často setkává s případy, kdy po odpovědných subjektech, které skončily v konkurzu, zůstávají zátěže typu nashromážděného většího množství odpadů. Úklid lokality by pak mohl být hrazen právě z těchto prostředků, a nikoli z veřejných financí.
V případech nezákonného nakládání s odpady se ČIŽP stále častěji setkává i se společensky dosti nebezpečným jednáním, které by bylo jednoznačně vhodné postihovat i v rovině trestně právní. Jako příklad je možno uvést mediálně známé případy nedovolené přeshraniční přepravy, či nezákonné skladování nebezpečných odpadů. Inspekce proto navrhuje určité drobné úpravy trestního zákona tak, aby konkrétní osoby odpovědné za podobné společensky nebezpečné jednání, mohly být efektivně postiženy za trestný čin nelegálního nakládání s odpady, což v současné době činí zásadní problémy. Současná dikce trestního zákona často brání policii kvalifikovat jednání týkající se nakládání s odpady jako trestný čin proti životnímu prostředí. Problémem bývá zejména naplnění všech nutných aspektů této skutkové podstaty, tak jak ji v současnosti trestní zákon zná. V tomto směru čerpá ČIŽP při svém návrhu inspiraci ze Slovenska. Zde je skutková podstata trestného činu na tomto úseku vztahována k výši způsobené škody, kterou lze poměrně jednoznačně určit, případně k nutným nákladům na odstranění závadného stavu. Slovenská právní úprava je však svou hranicí výše škody snad až příliš přísná, proto ČIŽP navrhuje výrazně vyšší hranici škody, než kterou mají legislativně zakotvenu naši sousedé. K postupům podle trestního práva by se tak sahalo jen u opravdu problémových případů. Návrh vnímáme spíše jako preventivně působící aspekt na potenciální porušitele zákona.
KONTROLNÍ AKCE "DLOUHODOBÉ SKLADOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ"
V současné době byla ukončena svým rozsahem menší kontrolní akce, zaměřená na subjekty dlouhodobě skladující větší množství nebezpečných odpadů různých druhů. Výběr těchto subjektů zajistilo pro inspekci MŽP, a to na základě celorepublikové databáze údajů z ročních hlášení o produkci a nakládání s odpady v zařízeních nebo u původců odpadů, kde MŽP identifikovalo dlouhodobé skladování nebezpečných odpadů.
Celkem bylo zkontrolováno 21 vytipovaných provozoven v celé ČR. V šesti případech bylo zjištěno porušení zákona a se subjekty byla nebo budou zahájena správní řízení o uložení pokuty a v některých případech i o nápravných opatřeních.
Ačkoliv hlavním cílem byla preventivní kontrola podezřelých zařízení, vyplynuly z ní i obecné závěry o "mezerách" současné legislativy související například s evidenčními povinnostmi v oblasti odpadového hospodářství, které některé subjekty zdárně využívají ve svůj prospěch. Zákon stanoví povinnost vést evidenci za provozovnu, nikoli za každé zařízení (myšleno zařízení podle § 14 odst. 1) v rámci této provozovny. V praxi tak u subjektů s větším počtem zařízení v rámci jedné provozovny vznikají poměrně zásadní problémy s průhledností toků odpadů mezi jednotlivými zařízeními. Z pohledu ČIŽP by rozumné změny v legislativě (např. v rámci přípravy novely zákona o odpadech) mohly přispět k lepšímu naplňování povinností stanovených zákonem o odpadech a efektivnějším postupům správních orgánů při naplnění dikce zákona.
Ing. Petr Havelka
Česká inspekce životního prostředí
