Diskuse kolem investice společnosti WANEMI do nového papírenského stroje u Zábřehu trochu připomíná situaci při přípravě na investiční záměr výstavby nového papírenského stroje v minulém roce v Opatovicích finskou společností Myllykoski.
Jak víme, finská společnost po dlouhých byrokratických tahanicích s obcí i státem přesunula investici do Německa v Platllingu, kde se stroj již dokončuje. Česká republika tak přišla o významný projekt výroby magazínového papíru, který by z hlediska zaměření, zaměstnanosti a ekologické nezávadnosti přinesl mnoho pozitivního nejen pro český papírenský průmysl.
SPOTŘEBA ROSTE A SBĚR TAKY
Projekt WANEMI z pohledu papírenského průmyslu je také zajímavý. Papírenský stroj v novém areálu by měl vyrábět obalové materiály (suroviny na výrobu vlnité lepenky), které se v současné době musí dovážet (360 tisíc tun v roce 2007) a v papírně se bude zpracovávat sběrový papír, což znamená prioritní využití odpadového papíru materiálovou recyklací.
Celkově bylo v ČR sběrového papíru v roce 2007 dostupných téměř 700 tisíc tun, z toho se exportovalo 270 tisíc tun. Potřeba WANEMI je plánována na 275 tisíc tun. Takže se zdá, že z pohledu sběrového papíru by jeho zajištění neměl být problém. Ale není to tak jednoduché. Pro výrobu obalových materiálů jsou potřeba "hnědé" druhy sběrového papíru, zejména použité papírové obaly z vlnité lepenky a smíšený papír. Výskyt těchto druhů je v ČR v úrovni 450 tisíc tun, z toho export je 120 tisíc tun. Obalové materiály však u nás vyrábí další tři papírny a zájem o "hnědé" druhy projevují i další zpracovatelé sběrového papíru.
Sběr v Česku roste velmi zajímavým tempem, v průměru 10 % ročně za posledních 10 let. Tento vývoj je založen na silném růstu obecné spotřeby papíru a lepenky (také téměř 10 % ročně), což je zdroj pro sběr. Ve vazbě na plánovaný začátek provozu nové papírny v roce 2011 a postupný náběh na plnou kapacitu během dvou let lze předpokládat, že do této doby ještě významně naroste sběr nejen u nás, ale také v dostupných lokalitách západního Slovenska a jižního Polska. V těchto oblastech je také přebytek sběrového papíru obecně, včetně velmi dobrého potenciálu růstu.
Na druhou stranu se v Polsku a také v Maďarsku a Německu plánují konkurenční kapacity. Silný tlak z hlediska spotřeby sběrového papíru zákonitě povede k ještě silnějšímu tlaku na sběr a dojde k významnému navýšení procenta sběru ve vazbě na již zmíněnou spotřebu papíru a lepenky.
HROZBA PRO RECYKLACI
Naopak hrozbou pro recyklaci jsou často neodborné státní legislativní zásahy, které mohou recyklaci velmi silně ovlivnit. V poslední době jde o podporu spalování biopaliv nebo odpadů obecně. Z pohledu systému sběru je hrozbou smíšený sběr, který by ohrozil recyklaci pro výrobu papíru a obalů pro styk s potravinami.
V současné době návratnost sběrového papíru resp. podíl sběru dosahuje v Česku kolem 43 %. V sousedním Německu a Rakousku se tento podíl však pohybuje nad 70 % a průměr v západní Evropě je 65 %. Spotřeba papíru a lepenky jako zdroj pro sběr je v západní Evropě více než 200 kg na obyvatele a rok. V Česku, jak bylo řečeno, spotřeba silně roste a dosáhla v roce 2006 již 140 kg na obyvatele a rok (v roce 1997 to bylo 83,7 kg). Z toho je jasně vidět silný potenciál růstu sběru. Situace v Polsku, Slovensku a Maďarsku je podobná jako u nás.
Takže projekt WANEMI z pohledu zabezpečení potřeby sběrového papíru není úplně bez problémů, ale riziko nezabezpečení dostatečného množství sběrového papíru vzhledem k očekávanému vývoji je přijatelné. Jako větší problém vidí papírenský průmysl byrokratické zábrany ze strany státu a obcí. Nesmíme také zapomenout na někdy odborně nepodložené argumenty a protesty nevládních ekologických organizací. Domníváme se, že právě tyto organizace by měly podporovat materiálovou recyklaci a využívání obnovitelných zdrojů surovin (např. dřevo) pro produkci nepostradatelných vysoce recyklovatelných výrobků, jakým je papír a lepenka.
Papírny se vždy chovaly, chovají a budou chovat přísně ekonomicky, a přitom i ekologicky. Pokud bychom měli více kapacit na zesvětlování papíru (deinking - odstraňování tiskových barev), tak by našel sběrový papír ještě větší uplatnění i při výrobě tiskových papírů, které ekologické organizace propagují. Tzv. "recyklované" papíry jsou však v současnosti bohužel zejména z dovozu.
Materiálová recyklace použitých papírů má však svou technickou hranici kolem 70 %. Jsou druhy papíru, které recyklovat prostě nejde (toaletní a hygienické papíry). Dále se k recyklaci do sběrového papíru nedostanou ty výrobky, které se archivují (časopisy, knihy). Papírenská vlákna nelze také recyklovat do nekonečna, snesou až šest produkčních cyklů, a poté ztrácí potřebné vlastnosti.
Ing. Jaroslav Tauc
Svaz průmyslu papíru a celulózy
Zpracovatelé sběrového papíru v ČR
Brněnské papírny, Předklášteří
Cerepa, Červená Řečice
Duropack Bupak papírna, České Budějovice
Ekopa, Potůčky
Emba, Paseky
Mondi Packaging Paper, Štětí
Huhtamaki, Přibyslavice
Smurfit Kappa, závod Morava Paper
Kazeto, Přerov
Korona, Lochovice
Krkonošské papírny
Norske Skog, Štětí
Olšanské papírny, Lukavice
Otrokovické papírny
Severočeská pap., Novosedlice
Papírny Bělá
Papírny Vltavský mlýn, Loučovice
Papos, Ostrov nad Ohří
JIP-Papírny Větřní
Papírna Apis, Česká Kamenice
