"Jsme velmi konzumní společnost. Z důvodu stále vzrůstajícího množství odpadů je nutné intenzivně řešit odpadovou otázku. Je třeba orientovat se na maximální využití odpadů. Přesto se domnívám, že skládkování bude mít v ČR v nejbližších 10 letech své nezastupitelné místo - říká Ing. Libor Luňáček, prokurista společnosti .A.S.A., s. r. o. Další otázky směřovaly k současnému stavu skládkování."
Budeme do budoucna v odpadovém hospodářství potřebovat skládky?
Dokud v České republice není možné skládkování nahradit úplně anebo nové technologie nejsou ekonomicky přijatelné, domnívám se, že skládky budou mít i nadále své místo v odpadovém hospodářství. Všichni chceme, aby se odpady využívaly v maximální možné míře. Vždy ale zůstává určitý podíl odpadu, který se už dále využít nedá, a je nutno ho odstranit.
Skládky už dnes nejsou jen skládkování, ale spousta dalších doprovodných činností. Je to cesta k omezení množství odpadů ukládaných na skládku?
Cílem každého provozovatele skládky odpadů je ve stávajícím areálu vybudovat další technologie na zpracování a využití odpadů. Bohužel praxe je trochu jiná. Lidé, bydlící v blízkosti skládek, většinou předem odmítají jakékoliv rozšíření činností v areálu řízené skládky, byť by se jednalo o činnost pro životní prostředí přínosnou (třídění, bioplynové stanice, kompostárny atd.). Alespoň takovou praxi mají naši odborníci při projednávání nových aktivit v areálech našich deponií. Setkáváme se s názorem, že provoz nových zařízení bude obtěžující, přestože se nejedná o skládkování, ale další využití odpadů. Negativní vlivy provozu lze minimalizovat, ale ne zcela omezit - například bude vždy nutné odpady do logistických areálů dopravit. Z odborných kruhů vím, že tento problém řeší nejen společnost .A.S.A., ale i ostatní odpadářské firmy. Aktivity nově vznikajících občanských sdružení dokážou i díky nedostatkům v současné platné legislativě "rozprášit" jakýkoliv nový podnikatelský záměr. Složité legislativní postupy komplikují práci i úředníkům při projednávání projektů.
Sem spadají i jednání o budování nové kazety ďáblické skládky.
Mluvíme o potenciálním rozšíření 26. sekce II. etapy. Nedávno proběhlo veřejné projednávání EIA, kde jsme zaznamenali určité negativní postoje ke skládkování obecně. Zajímavé je, že pocházejí od vyhraněné skupiny ďáblických občanů. Na rozdíl od občanů Březiněvsi, kteří nemají jedinou výhradu, ačkoliv obě městské části jsou od skládky stejně vzdálené.
Čím to je?
Sám si tuto otázku kladu, ale asi je to věc názoru občanů, zejména z nové zástavby, kteří se chtějí podílet na veřejném životě a nejsou sžití s projektem, který v této lokalitě funguje několik let. Investovali částky v řádu milionů korun do bydlení, aniž by si uvědomili nebo ověřili, že je nedaleko řízená skládka - tak mi to bylo prezentováno při jednání s jejich zástupci. Obávají se, že by mohla klesnout tržní cena jejich rodinné investice.
Co se stane, když se vám nepodaří rozšíření skládky prosadit?
Vaše otázka by měla být spíše směrována na odpovědné pracovníky Magistrátu hlavního města Prahy. Skupina firem .A.S.A. ve středních Čechách provozuje tři plně funkční skládky a s dalšími provozovateli máme podepsány dlouhodobé kontrakty. Případným ukončením provozu skládky Ďáblice tedy nebudou ohroženi naši zákazníci. Problém může nastat s komunálním odpadem od občanů hl. m. Prahy. V současné době se 70 % hm. tohoto odpadu odstraňuje ve spalovně komunálních odpadů a zbývajících zhruba 30 % končí na skládce v Ďáblicích. Těchto 30 % uložených na skládce není městem podle platné legislativy zpoplatněno. Pokud se skládka Ďáblice rozšiřovat nebude, přijde město Praha každoročně o 65 mil. korun ze svého rozpočtu. V budoucnu pak může tato částka přesáhnout 100 mil korun. Město Praha by mělo mít a lze předpokládat, že má připravenou strategii, co dál s odpady.
A co výstavba bioplynových stanic?
Biologicky degradabilní odpady by na skládce končit neměly. O tom hovoří současný i připravovaný zákon a my jsme připraveni budovat nové technologie na zpracování tohoto typu odpadů. Zpracovali jsme projekt výstavby bioplynové stanice na skládce v katastru obce Úholičky, ale projekt narazil na odpor obyvatel, kteří vytvořili občanské sdružení. V tomto okamžiku není realizace našeho záměru možná. Ne proto, že by byl technicky špatný - domníváme se, že předložený projekt byl na nejvyspělejší technologické úrovni. Od projektu jsme ustoupili, neboť je z hlediska současné legislativy neprosaditelný.
Ani to nebudete zkoušet jinde?
Kdybychom se nepokoušeli prosadit nové technologie, asi bychom zanikli. Chceme jít jinou cestou - v jiné lokalitě budeme vyjednávat s dostatečným předstihem o různých zařízeních. Zaměříme se více na komunikaci s občany a budeme je dlouhodobě informovat o připravovaných projektech a vysvětlovat naše záměry. Je nezbytné mezi odbornou firmou a místními občany vytvořit atmosféru maximální důvěry. V případě občanů Úholiček jsme komunikaci podcenili. To chceme při příštích projektech napravit.
Vlastně se ukazuje, že další vývoj je podmíněn intenzivní komunikací s veřejností.
Do jisté míry ano. Je však otázka, zda občané skutečně komunikovat chtějí. Když někdo opakuje, že postavil dům za pět milionů a nechce kolem letadla, moderní technologie, silnice atd. - s takovým člověkem nenajdete společnou řeč.
Pokud obce a občané chtějí komunikovat, seznamujeme je s našimi záměry, výhodami i potenciálními problémy, které mohou být se záměrem spojeny.
Jako významná firma se vyjadřujete k návrhu novely zákona o odpadech, která má zásadně zvednout poplatky za skládkování. Jak se na návrh díváte?
Teprve si vytváříme názor. Očekáváme odborné semináře, kde budou navrhované změny vysvětleny. Pozitivní je návrh na zavedení informačního systému pro všechny subjekty, zabývající se nakládáním s odpady. Takový veřejný portál bude velmi užitečný. Nedovedu si ale představit důsledky náhlého zdražení odpadů. V návrhu je kromě zdražení poplatků také zdražení rekultivační rezervy a zpoplatnění inertních materiálů, takže skutečné navýšení ceny za odstranění bude mnohem vyšší než jen o navrhovaný poplatek. Je s podivem, že i spalovny jsou nově zatíženy poplatky. Domníváme se, že připravovaná novela může mít i velmi negativní důsledky na nakládání s odpady. Je třeba se připravit na zvýšení počtu černých skládek, a také např. na stínové vedení odpadové evidence. Nedovedu si představit, že by někdo uložil na skládku stavební suť nebo zeminu za 700 Kč/t a více.
Skládky nutně potřebují inertní odpady (sutě, zeminy) pro budování tělesa (zhruba 25-35 % hm. těchto materiálů). Pokud má být skládka bezpečná (překryv odpadů, zabezpečení úletů, stabilita skládkového tělesa z hlediska stavby jako takové), neobejde se bez inertních materiálů. Dnes se sutě ukládají řádově za koruny, ale podle novely by to mělo být až za stovky korun (navrhovaný poplatek 700 Kč/t).
Kde budou inertní odpady končit? Je dostatečně vybudovaná kontrola? Takové otázky mne napadají při čtení novely zákona o odpadech. Zpoplatnění inertů převedou "skládkaři" do ceny pro zákazníka, stejně jako zpoplatnění všech odpadů. Myslím si, že tento odpad nikdo nebude chtít draze skládkovat a budou se hledat jiné cesty, jak se ho zbavit. Jak budou provozovatelé skládek bezpečně stavět tělesa do konečného stadia, když na trhu nebudou inertní materiály?
Co říkáte na návrh zálohového systému placení poplatků?
Z ekonomického hlediska mne trochu znervóznil - skládka nahlásí předpokládaný počet uložených tun a za ten bude měsíčně odvádět poplatek. Je to podobný systém jako např. u odvodu DPH či jiných zákonem uznaných daní. Pokud se výpočet na zálohové placení poplatku za skládkování bude odvíjet od výkonu skládky za předchozí období, nepovede to provozovatele skládek ke snaze snižovat množství skládkovaného odpadu. Poplatek by museli provozovatelé zaplatit, ale peníze by od zákazníků neobdrželi. Navrhovaný zákon nespecifikuje, kdy by mohl provozovatel skládky o peníze, které odvedl z vlastní kapsy, požádat, a jak dlouho na ně bude čekat. Myslím si, že tato část bude velmi kontroverzní.
Není to zrovna z vaší oblasti zájmu, ale jak se díváte na navrhované přerozdělování příjmů ze skládek mezi obec a kraj?
Poplatky, které dostane kraj, by se měly účelově navázat na projekty OH, a tím vrátit v cílené formě na zlepšení životního prostředí. Skládkou jsou však skutečně nejvíce zatíženy obce, na jejichž katastru je skládka provozována, a to i přes dodržování všech povinností ze strany provozovatele skládky. Měly by dostat přesně specifikovanou finanční částku za negativní vlivy působení takového zařízení. Navíc i díky příspěvku do rozpočtu obce zastupitelé v minulosti se skládkou souhlasili.
Zastávám názor, že by obce měly i v budoucnu dostávat současný poplatek, tj. 400 korun za každou uloženou tunu, a nad tento rámec při zdražování poplatků částku převádět na příslušný kraj.
Novela pověřuje výběrem skládkových poplatků Celní správu. Nevím, proč byl zvolen nový subjekt, který se postaví mezi firmu, obec a kraj. Vždyť své peníze si nejlépe kontroloval příjemce, a tím byla obec. Z pověřených občanů se za léta spolupráce s provozovateli skládek stali odborníci, kteří komunikují na velmi odborné úrovni. Nerozumím, jaké zlepšení má tato nová činnost celních úřadů systému odpadového hospodářství přinést.
Jarmila Šťastná
Ing. Libor Luňáček, prokurista společnosti .A.S.A., s. r. o.
