Zpětný odběr minerálních olejů, pneumatik, baterií a akumulátorů

Povinné osoby zasílají na Ministerstvo životního prostředí roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru. Z nich vychází vyhodnocení a celková analýza zpětného odběru výrobků za roky 2002-2006.

Zpětný odběr některých výrobků, zavedený zákonem o odpadech, stanovil princip zodpovědnosti výrobce za výrobek. Vzhledem k minimu informací a paralelnímu univerzálnímu odpadovému hospodářství se u odborné veřejnosti zpětný odběr netěší dobré pověsti. Seznámení s dosaženými výsledky může přispět k poznání skutečných možností zpětného odběru a jeho lepšímu využívání. Jak přispět ke zlepšení třídění zejména nebezpečných složek komunálních odpadů? Co je možné udělat pro rychlejší růst úspěšnosti zpětného odběru pneumatik, a především minerálního oleje, jehož zpětný odběr je dlouhodobě neúspěšný? Co je třeba udělat pro splnění zejména konkrétních kvantitativních a kvalitativních cílů pro sběr a využití použitých baterií a akumulátorů?

VÝVOJ POČTU POVINNÝCH OSOB

Důležitým parametrem plnění povinností zpětného odběru je celkový počet povinných osob. V počátečním období se jejich počet zvyšoval, což bylo způsobeno rozšiřujícím se povědomím o této zákonné povinnosti a množstvím kontrol České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Tento růst se brzy zpomalil, což je patrně způsobeno i tím, že povinné osoby pro komoditu akumulátory a baterie přešly ke kolektivním systémům pro zpětný odběr elektrozařízení.

Úbytek povinných osob nastal v komoditách minerální oleje a pneumatiky. Je to způsobeno mj. variabilitou činností povinných osob. Nedaří se zapojit do plnění povinností další povinné osoby. Povinnými osobami nejsou pouze výrobní organizace, ale většinou obchodní organizace. Ty mohou snadno změnit sortiment a komoditu podléhající zpětnému odběru pak přestanou trvale nebo přechodně dovážet. Protože neexistuje povinnost registrace, ani povinnost vést průběžnou evidenci ZOV, a povinná osoba posílá hlášení až v následujícím roce, jsou její povinnosti v průběhu roku obtížně kontrolovatelné.

Počet povinných osob nemusí být jejich součtem, neboť jeden subjekt může plnit své povinnosti i v jedné komoditě (např. ostatní akumulátory a baterie různých typů) částečně individuálně a částečně v kolektivním systému.

ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH KOMODIT

Zpětný odběr by měl být významným nástrojem, který přenáší odpovědnost za odpad na výrobce. Nutí jej konstruovat výrobky tak, aby v ideálním případě byly plně recyklovatelné, omezil se vznik odpadu a usnadnilo se jeho opakované použití, materiálové či energetické využití po ukončení jeho životnosti. Tyto povinností by však měly být doplněnY jasnou a přehlednou legislativou a kontrolním systémem.

Zpětný odběr některých výrobků se na první pohled zdá být velmi jednoduchý, ale opak je pravdou. Je někdy chápán poněkud jinak, než jaký byl původní cíl zpětného odběru vybraných výrobků: snížení nákladů na odpadové hospodářství obce i občanů.

V praxi však povinné osoby nemají zájem uzavírat s obcemi smlouvy, které by do systému zpětného odběru zapojily sběrné dvory. Důvodem je zejména neujasněné financování. Povinné osoby raději volí nejlevnější řešení a zřizují místa ZOV ve vlastních prodejnách nebo u posledních prodejců. Nejedná se však o nejvhodnější řešení, protože nelze splnit požadavky na zabezpečení při společném skladování použitých a nových výrobků (prostorové, hygienické, požárně bezpečnostní a jiné důvody). Povinná osoba uzavře smlouvu s osobou oprávněnou k nakládání s odpady. Některé povinné osoby zákon plní pouze formálně. V komentáři ročních hlášení žádná povinná osoba neuvedla zájem o životní cyklus výrobku, ani nepřišla s žádnými návrhy na postup dalších prací a dalšího výzkumu.

Základní problémy ZOV jsou v nedostatečné realizaci zodpovědnosti povinných osob za výrobky po ukončení životního cyklu. Povinná osoba nemá k použitému výrobku fakticky, ani právně žádný vztah. Zodpovědnost se musí projevit spíše nepřímo, tj. finančně a organizačně - vytvářením podmínek pro environmentální nakládání s výrobky v celém životním cyklu. Nedostatek vidím v tom, že ZOV se nestal součástí integrovaných systémů nakládání s odpady v obcích a sběrné dvory nejsou místy pro zpětný odběr. Praktická realizace zpětného odběru se zpravidla neobejde bez sdruženého plnění povinností nebo kolektivních systémů, které mohou efektivněji řešit problémy, jako je například nedostatek míst ZOV, jejich efektivita, dostupnost a zabezpečení. Vyřešení těchto problémů je stěžejní pro další rozvoj ZOV. Sběrné dvory jsou místy zpětného odběru použitých elektrozařízení využívány na základě smlouvy mezi obcí a KS co nejvíce.

POROVNÁNÍ V PRŮBĚHU LET

Celkově lze konstatovat, že v roce 2006 došlo k růstu úspěšnosti i množství zpětně odebraných minerálních olejů, pneumatik a olověných akumulátorů a baterií. Naopak byl zaznamenán pokles úspěšnosti zpětného odběru i množství zpětně odebraných nikl-kadmiových akumulátorů a baterií. U ostatních akumulátorů a baterií došlo sice k růstu úspěšnosti, ale současně k poklesu množství zpětně odebraných výrobků.

Množství zpětně odebraných minerálních olejů bylo v roce 2006 v porovnání s roky 2003 a 2004 nižší, i přestože od 1. 6. 2004 vstoupil v platnost zákaz jejich spalování v malých a středních zdrojích znečišťování ovzduší. Úspěšnost ZOV zůstala prakticky na stejné, tj. velmi nízké úrovni. Příliš mnoho vydaných povolení ke sběru a shromažďování olejů firmám s neodpovídajícím zařízením způsobuje nepřehlednost ve způsobech nakládání. Dalším důvodem je patrně vykazování použitých olejů, které podléhají zpětnému odběru, přímo jako nebezpečné odpady, a nikoli jako zpětně odebrané výrobky.

Sběrné dvory se ani v roce 2006 nestaly ve větší míře místy zpětného odběru použitých olejů a pneumatik. Ve sběrných dvorech, které mají povolení pro nakládání s odpady, jsou použité oleje (i pneumatiky) od občanů odebírány, avšak bez jakékoliv další spolupráce s povinnými osobami, takže se jedná o oddělený sběr nebezpečných složek komunálních odpadů. Neexistence zpětného odběru olejů (na rozdíl od pneumatik) neznamená pro obce velké finanční zatížení, neboť oleje jsou odebírány bezplatně, nebo dokonce jsou vykupovány.

Místa zpětného odběru použitých minerálních olejů jsou pro běžné spotřebitele dostupná v obchodní síti včetně servisů. Výrobci a dovozci většinou zajišťují povinnost zpětného odběru ve spolupráci s osobami oprávněnými k nakládání s odpady, které na vyžádání zajistí odběr nashromážděných použitých olejů.

Nepřetržitý růst zpětně odebraných pneumatik a stoupající úspěšnost zpětného odběru (téměř 60 %) je způsoben stabilizací odpadářského sběru u obchodníků a v servisní síti, i zajištěností kapacit na jejich využití. Přínosem je také funkční sdružené plnění, firmy zajišťují nakládání s pneumatikami pro výrobce na základě smlouvy.

Nedaří se zapojit do ZOV sběrné dvory. Na rozdíl od olejů musí odstraňovat pneumatiky jako odpad s poměrně vysokými náklady, přičemž pneumatika je žádanou a dováženou surovinou.

Z 69 povinných osob jich 18 vykazuje nulové množství ZOV, šest dalších firem zpětně odebralo do 1 t pneumatik za rok. Nedostatkem je neupřesněná specifikace pneumatik podléhajících, resp. nepodléhajících zpětnému odběru. Povinné osoby uvádějící na trh pneumatiky např. pro manipulační a zahradní techniku (rudly, sekačky) vykazují nulový ZOV. Množství opakovaně použitých, tj. protektorovaných tuzemských pneumatik není vhodně podchyceno, neboť se jedná o opravu.

Dlouhodobý spor je veden v oblasti konečného zpracování použitých pneumatik. Na trhu s odpady se jednoznačně prosazuje energetické využití starých pneumatik v cementářských rotačních pecích (zejména Mokrá a Čížkovice), zatímco recyklační linky pro materiálové využití pneumatik jsou udržovány v provozu pouze díky dodávkám starých pneumatik ze zahraničí.

BATERIE A AKUMULÁTORY

U olověných akumulátorů a baterií zvýšení úspěšnosti (o zhruba 8 %) zpětného odběru, na rozdíl od výrazného snížení produkce obdobného odpadu, může být způsobeno tím, že Kovohutě Příbram nástupnická, a. s., akumulátory a baterie vykupují. Třetina celkové produkce použitých akumulátorů je sesbírána v režimu zpětného odběru, zbylé dvě třetiny jsou předmětem sběru a výkupu. V roce 2006 bylo prostřednictvím zpětného odběru v ČR odebráno 7295 t, Kovohutě Příbram nástupnická, a. s., vykoupila od českých dodavatelů celkem 21 428 t. Pro porovnání: na trh uvedly povinné osoby 18 178 t olověných akumulátorů. Rozdíl v číslech je dán např. odevzdáváním baterií ze starých tuzemských i dovezených automobilů a baterií.

V roce 2006 bylo sebráno téměř 88 % olověných akumulátorů uvedených na trh (zdroj: Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.), jejichž materiálové využití je 100 %. V roce 2006 došlo k výraznému růstu počtu povinných osob, množství zpětně odebraných olověných baterií a akumulátorů i úspěšnosti zpětného odběru. Olověné akumulátory a baterie tvoří poměrně významný čtvrtinový podíl zpětně odebraných ostatních akumulátorů a baterií.

Úspěšnost zpětného odběru nikl-kadmiových baterií a akumulátorů je ovlivněna vysokým množstvím zpětně odebraných výrobků, které byly uvedeny na trh v průběhu předchozích let, a fungujícím systémem ZOV, kde je dobrá součinnost povinných osob a zpracovatele odpadů. Dalším důvodem je specifičnost a dominance jedné povinné osoby a to, že se zpravidla nejedná o vytříděnou složku komunálního odpadu, ale jsou spíše složkou živnostenského odpadu, zpětně odebírány jsou především z průmyslu ( 86,3 % ).

U ostatních baterií a akumulátorů podalo hlášení méně povinných osob individuálně, ale celkový počet povinných osob zůstal stejný vlivem nárůstu PO sdružených v kolektivním systému (zvýšil počet povinných osob o 15). Ecobat zajistil v roce 2007 zpětný odběr 264 tun použitých přenosných baterií (v roce 2006 měl v této komoditě 95% podíl), což představuje téměř 10 milionů vybitých článků. Meziroční nárůst 2007/2006 tak činil více než 43 %. Úspěšnost zpětného odběru se přiblížila k hranice 10 %.

PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE

Nejnižší potenciál růstu zpětného odběru je u minerálních olejů. Obrat může přivodit dopracování právní úpravy nakládání s odpadními oleji, nastavení ekonomických podmínek pro rozvoj sběru odpadních olejů a zpětného odběru použitých olejů a další opatření.

Naopak pneumatiky mají nejvyšší potenciál růstu z mnoha důvodů, zejména z důvodu mnohostranných možností jejich využití.

Obrátil se poměr mezi produkcí odpadů a zpětným odběrem pro olověné akumulátory a baterie ve prospěch zpětného odběru.

Celkově lze konstatovat, že v roce 2006 došlo k růstu úspěšnosti i množství zpětně odebraných minerálních olejů, pneumatik a olověných akumulátorů a baterií.

Největším nedostatkem bránícím rozvoji zpětného odběru je to, že se nedaří zapojit sběrné dvory obcí do systému jako místa zpětného odběru minerálních olejů, pneumatik, baterií a akumulátorů jako elektrozařízení. Tím by se výrazně zvýšil počet, vybavenost těchto míst a jejich dostupnost pro občany. Důvodem je v neposlední řadě neujasněné financování. Ke spolupráci může dojít až prostřednictvím kolektivních systémů.

Ing. Jaroslav Špůr
CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Podrobné výsledky jsou zveřejněny na internetových stránkách MŽP, VÚV a CENIA

Návrhy na opatření, které by vedly k ujasnění/řešení závažných problémů při plnění povinnosti zpětného odběru

- Vyjmout ZOV ze zákona o odpadech a uplatnit samostatný zákon, ve kterém budou upraveny odpovědnosti výrobců a dovozců jak v oblasti nakládání s vyřazenými výrobky, tak v oblasti finančních toků i ochrany spotřebitele. Nově a lépe definovat pojmy, specifikovat způsoby plnění povinností, typy, kvalitu, úplnost, funkčnost zpětně odebíraných výrobků, např. olejů.

- Umožnit obcím hrát aktivnější roli při jednání s povinnými osobami s cílem využít sběrných dvorů nebo mobilního sběru odpadů jako míst zpětného odběru, zvážit možnost zapojit do koordinace krajské úřady.

- Zavést povinnost/možnost zveřejňovat stávající databázi povinných osob na základě došlých ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru.

- Vyhledávat a kontrolovat povinné osoby, které neplní své povinnosti, za pomoci kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí a České obchodní inspekce.

- Informace pro spotřebitele musí být podána vhodnou formou, musí být pravdivá a úplná, aby byla spotřebitelem akceptována a neodrazovala jej od předání použitého výrobku a nekladla mu zbytečné překážky (např. předložení dokladů o koupi, vázat na prodávanou značku apod.

- Podnítit či stimulovat občany-spotřebitele ke třídění použitých výrobků. Současný nejčastější způsob paušální platby za odvoz komunálního odpadu k netřídění patrně spíše přispívá. Propagace zpětného odběru musí být také součástí EVVO - ekologické výchovy a vzdělávání obyvatelstva.

- Stanovit reálné minimální množství ZOV, což někteří požadují, jiní odmítají.

- V neposlední řadě je nezbytné pro využití zpětně odebraných výrobků podporovat zpracovatelské kapacity ( POH, realizační programy) a kapacity pro jejich sběr, třídění a využití. Je třeba zjednodušit podmínky pro vývoz ZOV.

- Výrobce musí být veden ke změně pohledu při vývoji výrobků.

- Prodejce musí být schopen obousměrné komunikace a předávání informací mezi výrobcem a spotřebitelem, neboť je mezičlánkem a zprostředkovatelem: zastupuje povinnou osobu, vyřizuje reklamace, provádí montáž nebo demontáž, nebo zajišťuje servis. Poslední prodejce je rovněž v přímém kontaktu se spotřebitelem, kterého informuje o vlastnostech výrobku, který mu prodává, způsobech zacházení s ním, a o jeho údržbě i způsobu jak naložit s nepotřebným použitým výrobkem.

- Spotřebitel by měl být ke zpětnému odběru a třídění motivován vhodnou odměnou, například i finanční.

Tabulka 1 Vyhodnocení zpětného odběru výrobků (2002-2006)