Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ukládá obcím povinnost do roku 2020 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky o 65 % proti roku 1995. Jak tento nelehký úkol naplňují města a obce ve Zlínském kraji?
Pět tisíc obyvatel města Brumova-Bylnice vyprodukuje ročně zhruba 1130 tun komunálního odpadu. Na skládkách ho však již čtvrtým rokem končí zhruba o 8 % méně, což je zásluha majitelů rodinných domků, zahrad a zemědělských pozemků. Patří totiž k třetině domácností, které si od města pronajaly sedm set 390litrových a sto 350litrových zahradních kompostérů. Díky dotacím od Státního fondu životního prostředí a z Evropského fondu regionálního rozvoje za jeden kompostér zaplatili symbolických 120 Kč. Po pěti letech přejdou kompostéry do jejich vlastnictví.
DOTOVANÉ KOMPOSTÉRY
Podobně postupovaly další obce. Zlínská společnost Jelínek Trading, která ve Vrbně pod Pradědem kompostéry vyrábí, jich obcím dodala od roku 2004 již přes šest tisíc. Nejvíce si jich objednalo například město Nový Jičín (v roce 2006 - 470 a v roce 2007 - 450 o objemu 390 litrů). "Zavedli jsme takový způsob přidělování kompostérů majitelům rodinných domků a zahrad, aby pomoc města nemohla být zneužita," zdůraznila Mgr. Marta Kiššová z odboru životního prostředí Městského úřadu v Novém Jičíně. "Dotování kompostérů z městské pokladny je přínosem jak pro obec, tak pro občany. Přitom kvalita výstupního materiálu je nad očekávání výborná. Kromě získání kvalitního hnojiva je nemalý efekt ekonomický, protože se snížil nejen podíl komunálního odpadu na skládce, ale i náklady na dopravu a skládkovné," dodala Mgr. Marta Kiššová.
POPELNICE NA BIOODPAD
Jinou formu sběru bioodpadu zvolili radní v Kunovicích, kteří si spočítali, že 30 až 60 % hmotnosti komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad. "Zatímco za uložení jedné tuny směsného odpadu na skládku platíme 1085 Kč, ukládka jedné tuny bioodpadu nás přijde na 500 Kč. Uvážíme-li, že ročně obyvatelé Kunovic vyprodukují zhruba 2000 tun směsného komunálního odpadu, můžeme ušetřit nemalé peníze," vysvětluje Mgr. Helena Droppová z odboru správy majetku a životního prostředí Městského úřadu v Kunovicích. Jak dále uvedla, pro každý rodinný dům město zakoupilo popelnici na bioodpad. "Nádoby přistavíme také do sběrných míst pro směsný odpad u bytových domů. Byť v našem městě převažuje zástavba rodinných domků, chceme poskytnout možnost třídit bioodpad i domácnostem na sídlišti. Prostřednictvím místního tisku a také vydaných letáků apelujeme na občany, aby do biopopelnic odkládali pouze odpady vhodné pro kompostování," konstatuje Mgr. Helena Droppová.
ODBORNÁ STUDIE PODMÍNKOU
Řešit sběr i následné zpracování bioodpadu pomáhají obcím odborné firmy. Na Zlínsku to je ENVIprojekt, s. r. o. "Osvědčila se nám v praxi forma studie proveditelnosti, která variantně posuzuje záměr a jeho dopad na ekonomiku odpadového hospodářství," říká Ing. Richard Dvořák z ENVIprojektu. "Pokud chce obec například řešit nakládání s bioodpadem včetně koncového zařízení, nejprve stanovíme předpokládaný potenciál v oblasti, následně navrhneme logistiku sběru a svozu. Zároveň posoudíme umístění zpracovatelského zařízení (kompostárny, bioplynové stanice apod.) z hlediska stavebního zákona, plánu odpadového hospodářství, dopravní vzdálenosti a dalších kritérií. Výsledkem je několik variant včetně vyčíslení investičních a zejména provozních nákladů. Obec tak získává kvalifikované odpovědi na základní otázky," dodává Ing. Richard Dvořák.
VÍCE INTEGRACE V REGIONU
Podle Ing. Jarmily Krebsové z tiskového odboru Ministerstva životního prostředí ČR bylo v roce 1995 skládkováno v ČR 1 530 000 tun bioodpadu, což je 148 kg na jednoho obyvatele. V roce 2010 se má podle příslušného nařízení vlády č.197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, snížit podíl BRKO na 75 %, tj. na 112 kilogramů v průměru na jednoho občana. "Zatím se ukládá na skládky více bioodpadu, než je požadováno v cílovém roce, a toto množství poslední tři roky stoupá," uvádí Krebsová.
Plnění cílů Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) na snižování množství biologicky rozložitelných odpadů je podle pracovníků odboru životního prostředí Zlínského kraje poměrně problematické, zejména kvůli nedostatečným zpracovatelským kapacitám, složitému odbytu vyrobených kompostů a nízkým cenám za skládkování. Ing. Jarmila Krebsová připouští, že se zcela nedařilo vybavit území zařízeními pro nakládání s odpady, propojovat tato zařízení tak, aby se na regionální úrovni vytvářely integrované systémy nakládání s odpady, a zajistit dostatečné technologické kapacity pro plnění všech cílů POH ČR.
Ve Zlínském kraji jako v jednom z mála krajů množství skládkovaného bioodpadu mírně klesá. Zatímco v roce 2005 bylo na tamní skládky uloženo 125,67 % BRKO (ve srovnání s výchozí základnou roku 1995), v roce 2006 to bylo pouze 111,93 % (81 tisíc tun). Je to zejména díky tomu, že se režim při nakládání s bioodpadem zpřísnil. Další a snad i výraznější posun k lepšímu se ve Zlínském kraji předpokládá i za rok 2007. V současné době se údaje za loňský rok ještě vyhodnocují.
LIBUŠE MIARKOVÁ
