Cestu, jak naložit se vzrůstajícím množstvím odpadů, hledá také Karlovarský kraj. Jednou z možností je jejich spoluspalování.
Elektrárna Tisová, patřící do Skupiny ČEZ, nedávno oznámila, že se nebrání záměru Karlovarského kraje využít ji jako jeden ze tří podniků využívajících palivo vyrobené z recyklovaného odpadu. Podmínkou je ovšem ověření, že to nebude mít žádné nepříznivé vlivy na okolí.
Záměr nějakým způsobem využívat palivo vyrobené z odpadů je zveřejněn již v Koncepci snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetické koncepci Karlovarského kraje, kterou v roce 2003 zpracovala společnost ATEM. Ve zdůvodnění záměru se říká, že některé odpady mohou být spalovány v běžných spalovacích zařízeních bez zásadního dopadu na kvalitu ovzduší. Při vydávání povolení ke spalování či spoluspalování odpadu je nutno postupovat velmi pečlivě, zejména u zařízení primárně konstruovaných za jiným účelem. Koncepce dále říká: "Zvažovaný záměr spoluspalovat tříděný komunální odpad ve zdroji ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová by měl podléhat schválení vhodnosti daného zařízení k jeho spalování inspekcí (OI ČIŽP Plzeň). Stanovení emisních limitů by mělo být provedeno v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. V rámci uvedeného nařízení je specifikován i mechanismus výpočtu nových emisních limitů pro spoluspalování odpadů. Z hlediska vyhodnocení předpokládaného dopadu zdroje na kvalitu ovzduší by bylo nutné přesně definovat kategorizaci a vlastnosti spoluspalovaného tříděného tuhého komunálního odpadu podle zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů a kapacitu budoucího záměru z hlediska nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001, Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí."
JAK SE ZBAVIT ODPADŮ
Snižovat množství odpadů tak, že se z nich vyrobí palivo, je podmíněno získáním solidních odběratelů, o něž se lze opřít při rozběhu výroby. Vedle cementáren by to teoreticky mohly být i elektrárny. Tisová patří mezi modernější zařízení se dvěma fluidními kotli. Pálí sokolovské hnědé uhlí, které je dopravováno pásovou dopravou přímo z třídírny. V roce 2004 bylo zahájeno spoluspalování uhlí s dřevní štěpkou a dalšími bioodpady (šťovík) do 20 % množství uhlí na fluidních kotlích.
Na pořadu dne jsou nyní - stejně jako před začátkem spalování bioodpadů- zkoušky, které by měly prokázat použitelnost paliva a dodržení limitů pro emise. Konečné rozhodnutí vyplyne až z výsledků měření nezávislých akreditovaných laboratoří. Jejich zkoumání bude podléhat bez výjimky každá dodávka paliva a testuje se u výrobce i u odběratele (v nezávislé laboratoři). Výsledná kvalita je důležitá nejen z ekologického hlediska. Špatné palivo vymykající se předepsaným vlastnostem by mohlo způsobit na spalovacím zařízení milionové škody, proto se složení sleduje opravdu bedlivě.
Zástupce ředitele pro výrobu Milan Andrejkovič říká: "Pro zkoušky budeme palivo vozit na velkou dálku, nejbližší výrobce tuhého alternativního paliva (TAP) sídlí až v Mýtě u Rokycan. Má na svůj výrobek všechny certifikáty, takže věříme, že spalovací zkoušky dopadnou dobře."
Pro zkoušky v Tisové bude používáno alternativní palivo z linky společnosti Rumpold, s. r. o., v Mýtu u Rokycan, kde se zpracovávají spalitelné odpady na bázi plastů, pryže, textilu, papíru, nápojových kartonů, dřeva a kůže. Ředitel provozovny Ing. Milan Tomášek říká: "S myšlenkou využívat tuhá alternativní paliva i ve fluidních kotlích samozřejmě souhlasíme, je to v zahraničí naprosto běžný způsob využívání spalitelných odpadů. ČEZ Tisová od nás obdržel informace a podklady k našemu TAP. Teď čekáme na jejich další krok, kterým by měla být zřejmě žádost o zkušební provoz."
Linka na výrobu TAP v Mýtě má současnou kapacitu 10-12 000 tun/rok při dvousměnném provozu. Zpracovává převážně odpady z průmyslu (především odpady z výroby pro autoprůmysl). Podíl odpadů z komunální sféry je do 5 % a jedná se zejména o zbytky po třídění plastů. Rozšíření možností pro prodej vyrobeného alternativního paliva určitě výrobci přivítají, vzhledem ke struktuře vstupů do výroby TAP je však jasné, že tato cesta množství komunálních odpadů uložených na skládky příliš nezmenší.
- jhm -
