Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dlouhodobě provádí kontroly zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů. V roce 2007 proběhly prověrky, jejichž základním cílem bylo prověřit, zda jsou jednotlivá zařízení provozována v souladu s legislativou.
Cílem prověrek bylo v první řadě prověřit, zda jsou jednotlivá zařízení provozována na základě vydaných rozhodnutí k provozování zařízení dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, jimiž krajský úřad uděluje souhlas k provozování zařízení a schvaluje provozní řád tohoto zařízení. Kontrolovalo se také, zda provozovatelé plní povinnosti provozovatelů zařízení ke sběru a výkupu odpadů vyplývající z ustanovení § 18 zákona o odpadech a z vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.
Kontroly ČIŽP byly zaměřeny na subjekty provozující činnost sběru a výkupu odpadů, a to jak na osoby oprávněné, tak na osoby, které tuto činnost provozují nelegálně. Jednotlivé subjekty byly do plánu kontrol zařazeny na základě znalostí místních poměrů se zaměřením na nové, zatím nekontrolované provozovny, i na provozovny, u nichž byly při předchozích kontrolách zjištěny nedostatky. Kontroly byly zaměřeny zejména na stacionární provozovny pro sběr a výkup odpadů a některé sběrné dvory. Většina kontrolovaných oprávněných zařízení je na základě platného rozhodnutí krajského úřadu oprávněna sbírat či vykupovat jak kovové odpady, tak zároveň i odpady jiných skupin jako jsou například stavební odpady, plasty, pneumatiky apod. Nehovoříme tedy jen o sběrnách kovových odpadů.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
V roce 2007 bylo ze strany ČIŽP provedeno celkem 389 kontrol, přičemž 65 na základě přijatého podnětu. Za zjištěná porušení bylo zahájeno celkem 195 správních řízení o uložení pokuty. V rámci tohoto úkolu již 150 rozhodnutí o pokutě v celkové výši 22 507 000 Kč nabylo právní moci. Nejvyšší pokuta dosáhla částky 5 000 000 Kč (čísla se týkají nejen problematiky sběru a výkupu kovových odpadů, ale sběru a výkupu odpadů obecně).
Nejčastěji zjištěným porušením zákona bylo provozování zařízení v rozporu se schváleným provozním řádem (63 případů), provozování zařízení bez platného souhlasu dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech (38 případů), nakládání s odpady na místě, které není k nakládání s odpady určené, nebo předávání odpadů neoprávněným osobám (38 případů), nepřesné vedení průběžné evidence o odpadech přijímaných do zařízení i předávaných dalším osobám k využití či odstranění (12 případů) a neověření totožnosti osoby při výkupu vybraných druhů odpadů (5 případů). Porušení zákona byla zjištěna i při nakládání s odpady vznikajícími konkrétnímu provozovateli zařízení jakožto původci odpadů. Vyskytl se i případ, kdy subjekt neumožnil kontrolu zařízení (byla mu uložena odpovídající pokuta).
Z uvedeného přehledu plyne, že v drtivé většině případů nebylo zjištěno porušení zákona v souvislosti s možnou trestnou činností, tedy s krádežemi kovových předmětů, jak by snad někdo mohl očekávat. Ostatně tento závěr je velmi logický, pokud hovoříme o kontrole dle zákona o odpadech, tedy zákona, který řeší ochranu životního prostředí. Obecně lze konstatovat, že závažnost zjištěných porušení zákona o odpadech byla velmi rozdílná, čemuž odpovídala i výše dosud uložených pokut řádově od tisíce do několika milionů korun.
NEMALÝ PROBLÉM SBĚREN KOVOVÝCH ODPADŮ
ČIŽP obecně rovněž vnímá nemalý problém s krádežemi kovových předmětů a jejich předáváním za účelem zisku do zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Jedná se o fenomén společensky značně nebezpečný. Často totiž dochází k odcizení důležitých kovových součástek, např. zabezpečovacích dopravních systémů, kanálů apod. Při samotných krádežích, nebo v jejich důsledku, může docházet ke zranění nebo dokonce úmrtí osob. Tato nežádoucí situace je rovněž poměrně významně medializovaná, což je jistě dobře. Je zřejmé, že ČIŽP, jakožto orgán vzniklý za účelem ochrany životního prostředí, není orgánem, který by byl v rámci svých kontrolních kompetencí schopen řešit problematiku krádeží a následného výkupu železných a neželezných kovů, tedy činnosti trestné. Z podstaty věci vyplývá, že tato problematika spadá do kompetence orgánů činných v trestním řízení, případně orgánů zajišťujících veřejný pořádek. ČIŽP se však i přesto snaží svou činností přispět ke zlepšení stavu na tomto úseku.
Co se týká prevence, není sporu o tom, že častá kontrolní či monitorovací činnost všech kompetentních orgánů může reálně přispět ke zlepšení situace v této oblasti. Jak plyne z uvedených výsledků činnosti ČIŽP, plní ČIŽP svoji roli v tomto směru nadstandardně, neboť počet provedených kontrol v zařízeních ke sběru a výkupu odpadů tvoří více než desetinu všech kontrol provedených pracovníky OOH ČIŽP (zhruba 80 inspektorů na celou ČR). Velmi široký a stále se rozšiřující záběr kontrolovaných problematik, které mají pracovníci ČIŽP v gesci, do budoucna zcela jistě neumožní rozšíření kontrolní činnosti ČIŽP v této oblasti.
V tomto směru je důležité upozornit, že kromě ČIŽP mají zcela stejné kontrolní kompetence týkající se této oblasti i krajské úřady a všechny úřady obcí s rozšířenou působností. Tyto orgány však jednoznačně ve vztahu k efektivitě své kontrolní činnosti potřebují rozšíření sankčních kompetencí dle zákona o odpadech. To platí obecně, nikoli jen pro problematiku sběren odpadů. Znovu je však stěžejní uvědomit si, že není zcela systémové a funkční řešit problematiku krádeží (trestné činnosti) legislativou určenou na ochranu životního prostředí (zákon o odpadech). Určitá úprava legislativy v tomto směru je jistě možná, nicméně klíčová je intenzivní monitorovací činnost orgánů zajišťujících veřejný pořádek v obcích. Řešení konkrétních krádeží a odpovídající postih odpovědných osob, které se dopustili krádeže, je pak opět věcí přestupkového či trestního řízení (policie). Úspěchu je možné dosáhnout vhodnou kombinací těchto přístupů.
Orgány kompetentní ke kontrole dle zákona o odpadech (ORP, ČIŽP, KÚ) jsou v této oblasti schopny reálně zkontrolovat zejména skutečnost zda ten, kdo odpady vykupuje, vede stanoveným způsobem zákonem definované evidence odpadů a evidence osob. Pravdivost evidencí odpadů jsou výše uvedené orgány schopny určitým způsobem ověřit, v tomto problém není. Avšak pravdivost konkrétních údajů obsažených v předložené evidenci osob již pracovníci orgánů zabývajících se ochranou životního prostředí nejsou a z logiky věci pravděpodobně ani nikdy nebudou schopni dostatečně ověřit (pravdivost údaje bydliště osoby, čísla průkazu totožnosti, jména, apod.). Je zřejmé, že není systémové, aby pracovník odboru životního prostředí nebo ČIŽP prováděl kontrolu osobních údajů z evidence obyvatel. Tuto činnost vykonávají orgány policie (státní, městské), které k tomu mají potřebné kompetence a věcnou příslušnost. Efektivnost a reálnost prověření pravdivosti údajů zapsaných v evidenci osob v kontrolovaných zařízeních, ze strany kompetentních orgánů (policie) je v této problematice poměrně zásadní.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Kontrolní kompetence ORP, ČIŽP a KÚ týkající se oblasti sběru a výkupu odpadů dané zákonem o odpadech není nutné rozšiřovat. Efektivita kontrol se podobným opatřením velmi pravděpodobně nezvýší. Přesto se domníváme, že určitá opatření legislativního rázu týkající se zákona o odpadech by mohla vést alespoň ke snížení počtu deliktů. Mezi opatření, která ČIŽP doporučuje, patří například zpřísnění podmínek, za nichž lze získat oprávnění k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů ze strany krajského úřadu. Ten by měl mít zákonnou možnost oprávnění nevydat (i při splnění standardních podmínek ze strany žadatele), a tím zredukovat počet provozoven ke sběru a výkupu odpadů (v tuto chvíli je v ČR dokonce několik tisíc zařízení ke sběru a výkupu odpadů). Jako vhodné se rovněž jeví při schvalovacím řízení požadovat stanovisko obce, kde má být sběrna provozována.
Dosavadní evidenci předepsanou prováděcím předpisem by také bylo vhodné doplnit u definovaných druhů odpadů (např. barevných kovů) o čestné prohlášení o legálním nabytí odpadu podepsané předávající osobou, dále průvodkou odpadu (odkud pochází, jakým způsobem a komu vznikl) a podrobnějším popisem odpadu (trubky, tyče, roury, dráty, plechy, armatury, spojovací materiál, kolejnice, případně fotodokumentace apod.). Za nejefektivnější nástroj však považuje ČIŽP změnu způsobu platby. Za vybrané druhy odpadů (např. barevné a železné kovy) by se neplatilo v hotovosti, ale pouze bezhotovostním převodem.
Některá z těchto opatření jsou zahrnuta v současné poslanecké novele zákona o odpadech. Na druhou stranu se v novele objevily i návrhy, u kterých lze z pohledu kontrolního orgánu částečně pochybovat o jejich praktickém reálném využití. To ale zřejmě ukáže až praxe. Z legislativního pohledu pak ČIŽP zastává názor, že by bylo vhodné řešit jednotlivé body novely spíše v rámci projednávání nového zákona o odpadech, a tedy komplexně, nikoli další snad již sedmnáctou novelou tohoto zákona.
ČIŽP bude i nadále v rámci svých personálních možností pravidelně kontrolovat všechna provozovaná zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Vzhledem k tomu, že ČIŽP je orgánem ochrany životního prostředí, musí se v rámci své dozorové činnosti vždy zaměřovat zejména na tento aspekt. K tomu má rovněž stanoven rozsah svých kompetencí. Problematiku krádeží jakéhokoliv typu je vhodné systémově řešit za pomoci orgánů činných v trestním řízení, případě za pomoci pracovníků městské policie či jiných orgánů zajišťujících veřejný pořádek.
Ing. Petr Havelka
vedoucí Odboru odpadového hospodářství
ČIŽP - Ředitelství
Není zcela systémové a funkční řešit problematiku krádeží (trestné činnosti) legislativou určenou na ochranu životního prostředí (zákon o odpadech).
