Staré ropné látky z olejových lagun v Ostravě možná skončí v Polsku. Laguny patří k jedné z největších ekologických zátěží v České republice. Postupně by se měly odtěžit a vytěžené látky odstranit. Uvažuje se o jejich spoluspalování v elektrárně Dětmarovice. Nyní má o tyto materiály zájem polská...
Staré ropné látky z olejových lagun v Ostravě možná skončí v Polsku. Laguny patří k jedné z největších ekologických zátěží v České republice. Postupně by se měly odtěžit a vytěžené látky odstranit. Uvažuje se o jejich spoluspalování v elektrárně Dětmarovice. Nyní má o tyto materiály zájem polská firma E-Carbo, která obchoduje s palivy. Firma má zájem odebrat pět až deset tisíc tun paliva měsíčně, což by bylo za rok téměř třetina lagun. Polský odběratel chce palivo dodávat do elektráren s fluidním spalováním.
Ropné látky z lagun měly skončit také v některých českých cementárnách, ve kterých už proběhly spalovací zkoušky, například v Čížkovicích, Radotíně a Prachovicích.
Pro likvidaci lagun bylo zásadním rozhodnutí vlády o klasifikaci materiálu, který vznikne úpravou ropných látek z lagun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu prosadilo, aby se směsi vyrobené smícháním uhelného prachu s kaly považovaly za palivo, nikoliv za nebezpečný odpad. Pokud by produkty z lagun byly nebezpečným odpadem, muselo by se s nimi zacházet podle mnohem přísnějších podmínek. Náklady by přesáhly plánované 4 miliardy korun a sanace lagun by se zbrzdila.
Podle starosty obce Dětmarovice Ing. Lumír Mžika by směs vyrobená z kalů v lagunách měla být i při spalování považována za odpad, protože jinak dětmarovická elektrárna nemusí plnit předpisy platné pro spalování odpadů a není zaručena ochrana zdraví a životního prostředí v okolí těchto provozů.
"Zkoušky na spalování se dělaly jen pilotně, ne za běžného provozu. Vůbec se také neřešila logistika celého procesu jak dostat palivo s odpady bezpečně do systému, kde shoří," upozornil v tisku Mžik.
Upozornil také na provozní podmínky: "Elektrárna Dětmarovice má velký regulační rozsah, kotle se často odpojují a znovu napojují. Když se kotel rozjíždí, nefunguje odsíření, které se zapne až při určité teplotě zplodin. Pokud se v té době bude topit alternativním palivem, dojde k zamoření ovzduší. Neřešily se také poruchové stavy, kdy se jede bez odsíření."
-kce-
