V létě prošla tiskem zpráva, že majitel holdingu. A.S.A., s. r. o., španělská společnost FCC, chce investovat zhruba 67 miliard korun do svých aktivit ve střední a východní Evropě. V této souvislosti nám na několik otázek odpověděl Ing. Jindřich Kalivoda, vedoucí skupiny projektů .A.S.A., s. r. o.
Podle tiskové zprávy chce FCC u nás zakoupit některou z privátních firem odpadářské "první pětky". Jak vypadá situace dnes, zhruba tři měsíce po ohlášené expanzi?
Zpracovali jsme strategii, naši představu do roku 2010: jaké akvizice a technologie bychom chtěli pořídit. Museli jsme také ujasnit, co je za tu poměrně krátkou dobu reálné. Další kroky musí mít návaznost na iniciativu koncernu, která směřuje do celého středoevropského regionu.
FCC má významné aktivity v západní Evropě, kde patří mezi největší firmy. Trh západní Evropy je v současné době o mnoho stabilizovanější než tady, takže jejich zájem se čím dál víc obrací do zemí střední a východní Evropy. Zamýšlené investice jsou určeny pro několik zemí v tomto regionu - kromě České republiky pro Rakousko, Slovensko, Maďarsko jako nejvýznamnější trhy, ale i pro perspektivní trhy v Polsku, Rumusku, Litvě a Srbsku. Svým způsobem určitě nastane konkurence mezi jednotlivými zeměmi, projekty, ale i mezi odvětvími, protože jde o oblast odpadů a vodního hospodářství. To je zárukou, že vybrané projekty budou opravdu smysluplné. Musíme se snažit připravit co nejlepší projekty, abychom z těch 67 miliard získali pro české odpadové hospodářství nějakou zajímavou částku.
V České republice je velký podíl firem, které mají komunální základ (a jsou i mezi "TOP 10"). Myslíte, že postupně přejdou do privátních rukou?
Přes polovinu firem v odpadovém hospodářství je stále v komunálních rukou. Není to situace nějak výjimečná. V Evropě nesměřují všechny firmy do privátních rukou, obzvláště ve velkých městech. V Evropě od Německa přes Francii až po Španělsko si komunální sféra zachovává podíl na trhu mezi 45-65%. Jak je vidět, v Česku jsme v podstatě na evropském průměru. Shodou okolností čtyři největší města v ČR - Praha, Brno Ostrava a Olomouc - mají odpadové hospodářství ve svých rukou. Některé z měst možná zvažuje v budoucnu hledání strategického partnera, ale s výjimkou Olomouce to určitě není otázka nejbližší doby.
Když se akvizice velké firmy podaří, .A.S.A. na trhu velmi posílí. Předpokládáte, že pak dojde v celém odvětví k nějakému pohybu?
Určitě. Budování veškerých technologických zařízení je vždy podmíněno tím, jak velkou máte klientelu a podíl odpadů v daném regionu. Když posílíme v některých regionech, vyplatí se v daných regionech uvažovat o zařízení s větší kapacitou, které je ekonomičtější. Takže akvizice může mít i tyto efekty - znamená investovat s menším rizikem. Čím je nové technologické zařízení větší, tím zpracuje nebo energeticky využije tunu odpadů efektivněji. Také se snižuje riziko, že neseženete pro zařízení vstupní surovinu. Z území, které firma sama obhospodařuje, máte velký podíl "vlastních" odpadů. Proto jsem říkal, že by nové akvizice měly mít návaznost na naše aktivity.
Mohly by být obavy, že s akvizicí jednoho z našich větších konkurentů by nemusel souhlasit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jenže .A.S.A. má dnes 12-13 % podíl na trhu a když akvizičně získáme někoho menšího, dosáhneme maximálně 20-22 %. Rozhodně se v tomto případě nejedná o dominantní postavení.
Pokud vím, o českém odpadovém hospodářství oficiálně nejsou dostupná téměř žádná čísla. Jak jste došli k tomu, že máte třináctiprocentní podíl na trhu?
Máte pravdu: statistika se zabývá tunami odpadu a podobnými parametry, ale nezabývá se obraty v branži. Těch 13 % je číslo odvozené z předpokládaného obratu. Známe obraty největších konkurentů a dovedeme si namodelovat obraty těch zbývajících. Odhadujeme, že celý trh odpadového hospodářství představuje v současné době řádově 25 miliard korun ročního obratu. Z toho se dají odvozovat s určitou mírou přesnosti i procentuální podíly jednotlivých firem. Je možné, že jiné firmy došly k odlišným číslům, ale řádové rozdíly by tam být neměly.
Opět se musím zeptat, jak jste došli k hodnotě trhu 25 miliard?
Je to odborný, kvalifikovaný odhad, který zahrnuje trh týkající se veškerých odpadů, včetně technických služeb, například péče o komunikace, zeleň, veřejné osvětlení atd. Je pravda, že nikde není dostupné oficiální číslo. Ministerstvo životního prostředí se před časem pokoušelo zjišťovat tyto údaje pomocí statistiky, jenže pokud vím, hodně firem jim žádná data nedalo. Spíš si to mezi sebou řekneme, data se dají zjistit například v obchodním rejstříku, zejména u komunálních a menších privátních firem - tedy u subjektů s jedním IČO. Obrat však nejde zjistit prostým nasčítáním hodnot u skupin firem, výsledky musí být očištěny od vzájemné fakturace atd., tedy takzvaně konsolidovány. Bylo to zdlouhavé a obtížné a ne úplně přesné, ale řekněte, kdo si nepotřebuje mapovat trh?
Mluvil jste nejen o akvizici firem, ale i výstavbě technologií. Máte nějaké konkrétnější plány?
Je jasné, že do roku 2010, tedy do doby, kdy by v úvodu uvedené peníze měly být proinvestovány, se toho v oblasti přípravy a budování nových technologií opravdu nedá moc stihnout. V první fázi musíme minimálně vědět, které technologie budeme v dohledné době potřebovat, vytipovat pro ně vhodné a použitelné lokality s následnou koupí pozemků. A co se týká volby technologií, uvažujeme jak o mechanické úpravě odpadů s výrobou alternativního paliva, tak i o možnosti jejich energetického využití, zpracování biologické složky odpadů atd. Rozhodně však neplánujeme klasickou mechanicko-biologickou úpravu odpadů, protože ta nepředstavuje ukončení procesu nakládání s odpady. Je to něco mezi - ani ne výroba alternativního paliva, ani výroba kompostu. Odborné posudky ve vašem časopise mi mluvily z duše...
Nové technologické projekty musíme připravovat, protože se blíží nová doba v odpadovém hospodářství. Všechny směrnice vedou ke snižování množství odpadů ukládaných na skládku, omezování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), zvyšování podílů využití odpadů a podobně. Reálný trend v Česku je však úplně obrácený - BRKO a odpady se skládkují stále více.
Důvodem je, že výstavba jakékoliv nové technologie v oblasti odpadů naráží vždy na velký odpor nejen veřejnosti, ale i zvláštních "zájmových" a odborně dobře vybavených skupin, které umějí prakticky zastavit jakýkoliv projekt. MŽP na jedné straně kompostárny a další technologie pro zpracování kompostu podporuje, ale na druhé straně je problém tato zařízení kdekoliv postavit. Navíc není vyřešeno následné využití kompostu. Pokud je a bude jeho odbyt založen na tržních principech, kompostárna se prostě nevyplatí. Firmy, které mají vlastní skládky, kompost použijí v nejkrajnějším případě na rekultivaci skládek. Ale co firmy, které skládku nemají? Bioodpadů se dnes zpracovává zhruba 20 % množství, které by se zpracovávat mělo. Kompost ale přesto zůstává na hromadách a nikdo ho nechce ani zadarmo. Natož až se na jeho produkci vrhnou všichni.
Jak vidíte nejbližší budoucnost v oboru?
V odpadovém hospodářství nastane pravděpodobně již brzy technologický boj. Předpokládáme, že kolem roku 2015 nastane v České republice velký problém: nebude dostatek zařízení na zpracování odpadů a legislativně se bude silně omezovat skládkování. Máme tedy zhruba pět let na to se rozhodnout a vybavit. Existují v zásadě dvě možnosti: buď koupíte firmy, které už potřebné zařízení mají, nebo zařízení postavíte. Obojí má svá úskalí. Jelikož však zařízení a volných kapacit není dostatek, je nezbytné připravovat výstavbu kapacit vlastních.
Veřejné mínění však je téměř všude proti budování zařízení k nakládání s odpady. Takže je možné, že nikdo nic nepostaví a budeme nuceni dál skládkovat. Pro nás, velké firmy, které vlastní dostatečné skládkové kapacity, to zase nebude velká tragedie, ale rozhodně se nejedná o cestu pokroku. Máme přeci 21. století a měli bychom pokročit v nových trendech v odpadovém hospodářství, které jsou již dnes ve vyspělé Evropě běžné. Ale nevím, jestli se nezakonzervujeme proti pokroku, protože jenom hezká slova v programech politických stran vývojem nepohnou.
Jarmila Šťastná
