Tahounem ekonomiky je bezesporu export a tady se v poslední době příznivě projevují účinky slábnutí koruny - pro exportéry dobrá zpráva, dostanou za své výrobky více peněz.
Dramatický pokles odbytu zejména v automobilovém průmyslu až o 20 % (a není to jenom tento segment), způsobuje nebývalé ztráty, které vyšší příjmy nemohou zdaleka nahradit. Takže jediný pozitivní efekt finanční krize je klesající cena ropy, z čehož máme jistě všichni radost.
Horší nebo velmi špatné je to s ekonomickými výsledky našeho podnikání.
Cena druhotných surovin - všech druhů kovů - dramaticky klesá, hutě jsou předzásobeny. Nakupovaly za vysoké ceny a tak se snaží draho prodat, což se v této době nemůže podařit a již začínají "dělat na sklad". Důsledkem je, že celý řetězec výkupu a zpracování druhotných surovin, zejména kovů, prožívá výrazný útlum provázený poklesem cen, u některých komodit o více než 50 %.
Co to pro výkupny znamená? Minimalizaci všech nákladů, odložení investic do nových technologií, finanční prostředky soustředit na mzdy a odvody a na nejnutnější opravy. Kde to nestačí, tak tam je jedinou cestou snižování zaměstnanosti, zkracování pracovní doby, omezování výdajů do sociálních výdajů atd.
Jestli k těmto vnějším dopadům na naše podnikání přiřadíme ještě nesmyslné zákonné aktivity poslanců a jejich poněkud omezený pohled na naší činnost, pak lze říci, že být v této době součástí řetězce výkupu a zpracování není žádná radost. Navíc pokud jste subjekt zatížený leasingovými splátkami či půjčkami, které byly nutné na rozvoj.
Kdy se situace změní? Ve výkupnách vidíme, že nejsme ostrovem klidu v moří finanční krize, jak se již stále méně častěji ozývá, a víme, že si musíme pomoci sami. K tomu však potřebujeme klid a jistotu trvání našeho podnikání a ne zásahy státních orgánů, které nikam nevedou a v této situaci nám ještě ztěžují život.
Petr Miller
člen výboru
Sdružení výrobců druhotných surovin
