Město Plzeň stojí před rozhodnutím, jak bude dále nakládat s komunálním odpadem ze svého území. S ohledem na evropskou i naši národní legislativu je zcela zřejmé, že skládkování bude muset být utlumováno, protože se jedná o nejhorší způsob likvidace odpadů. V této souvislosti vyvstává otázka, co dál?
Společnost Plzeňská teplárenská, a. s., která je ve 100% vlastnictví města, byla pověřena vyřešit tuto otázku co možná nejlepším způsobem. Při rozhodování nehraje roli vždy jediné kritérium, a tak byly definovány základní požadavky na Integrovaný systém nakládání s odpady na území města Plzně: maximální efektivita pro město Plzeň, vysoký komfort pro občany a co možná nejvyšší odpovědnost pro další generace.
Shrnuto do lidštějšího jazyka: levný a efektivní systém při respektování všech podmínek pro ochranu životního prostředí. S tímto systémem samozřejmě souvisí i nutnost definitivního odstranění komunálního odpadu, který do tohoto systému vstoupí. Plzeňská teplárenská, a. s., proto začala vytipovávat možné lokality pro umístění zařízení na zpracování a likvidaci komunálního odpadu z Plzně.
TIPOVÁNÍ MÍSTA
Jako jedno z prvních míst byla vybrána právě lokalita skládky Chotíkov. Důvody jsou jednoduché: nakládání s odpady tam již funguje a jedná se o plochu, která je územním plánem Plzeňského kraje určena pro rozvoj nakládání s odpady. Komunikace se zúčastněnými obcemi probíhala dlouhodobě a jejím výsledkem byly dvě exkurze pro zastupitele a občany obou obcí. V rámci těchto exkurzí byli účastníci seznámeni s uvažovanými zařízeními pro zpracování a likvidaci odpadů (malá farmářská kompostárna, velká průmyslová kompostárna, mechanicko-biologická úprava odpadů a termické využití - Liberec, Wels).
Po této exkurzi proběhla veřejná prezentace záměru naší společnosti s cílem podepsat memorandum o spolupráci při rozvoji skládky Chotíkov. Jedním z důsledků tohoto veřejného projednání bylo i založení občanského Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov, které zorganizovalo další veřejnou diskusi a jeho zástupci se účastnili i projednání memoranda v Zastupitelstvu obce Chotíkov. Bohužel argumenty tohoto sdružení jsou nekorektní a nefér, což se několikrát projevilo i v rámci veřejné diskuse a naše společnost je osočována, že chce za každou cenu vybudovat spalovnu, resp. správně zařízení na termické využití odpadů.
VARIANTY NA VÝBĚR
Na konci října podepsala společnost memorandum o spolupráci s Městem Touškov. V obci Chotíkov bylo přijato usnesení zastupitelstva, že souhlasí s vypracováním studie proveditelnosti. Ta bude zpracována podle návrhu PT, a. s., v několika variantách: termické zpracování odpadů (klasická roštová spalovna, vysokoteplotní zplyňování), mechanicko-biologická úprava odpadů nebo anaerobní fermentace.
Cílem společnosti je objektivně posoudit tyto varianty, a to i z pohledu dopadů do Integrovaného systému nakládání s odpady na území města Plzně. Objektivnost je ostatně i ve vlastním zájmu Plzeňské teplárenské, a. s., jako ochrana před ekonomickou ztrátou z případné špatně posouzené investice. Pro řízení procesu vypracování této studie bude v nejbližší době vytvořena řídící skupina, kde budou paritně zastoupeny všechny zúčastněné strany, tj. Plzeňská teplárenská, obec Chotíkov a město Město Touškov. Každá ze stran by měla mít v pracovní skupině po dvou zástupcích. Po zpracování definitivního znění studie bude předložena k projednání v jednotlivých obcích a poté bude rozhodnuto, zda se shodneme na jediné variantě řešení nebo prostor skládky Chotíkov společnost PT, a. s., opustí a bude vytipovávat jinou lokalitu.
Dokumenty a informace jsou k dispozici na webu www.pltep.cz (sekce ke stažení), další dokumenty k odpadovému hospodářství města Plzně jsou na www. odpady.plzen-city.cz a informace k činnosti sdružení v obci Chotíkov na www.sdruzeni-chotikov.cz.
Ing. Petr Baloun
projektový manažer,
Plzeňská teplárenská, a. s.
Odpadové hospodářství v Plzni
Z indikátorů města Plzně lze odvodit poměrně stabilní produkci komunálního odpadu. Produkce směsného komunálního odpadu na občana se zvýšila jen zhruba o jeden kilogram za rok.
Mírný nárůst a pokles produkce komunálního odpadu je způsoben přílivem občanů pobývajících na území města za účelem zaměstnání, ale rovněž může být ovlivněn kvalifikovaným odhadem SKO, neboť na území města není jeho evidence. Pozitivně lze hodnotit nárůst vytříděných slože na území města. Poklesu nebezpečného odpadu oproti roku 2005 pomohlo fungování zpětného odběru elektrozařízení.
Cíl zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 nelze splnit, neboť na území města Plzně ani v Plzeňském kraji neexistuje patřičné zařízení. To však není jen problém města Plzně, ale celorepublikový, které se snaží řešit zatím pouze legislativa zpřísňujícími pravidly pro skládkování. I z pohledu plánu ČR je vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady cílem neplněným. Je nutné si uvědomit, že nakládání s odpady na regionální úrovni je propojené na státní síť zařízení pro nakládání s odpady. v rámci vybavenosti území. Dosud nebyly definovány klíčové technologie a postupy nadregionální spolupráce. Na regionální úrovni pak nejsou doposud vytvářeny integrované systémy nakládání s odpady a zajišťovány dostatečné technologické kapacity pro plnění všech cílů POH. S předchozím úzce souvisí i plnění cíle snižování BRKO ukládaných na skládky. Tento cíl není plněn ani z pohledu města Plzně, Plzeňského kraje ani ČR.
Zdroj: Hodnocení POH města Plzeň za rok 2007
Skládka odpadů Chotíkov
je v majetku tří obcí: města Plzně (52 %), Chotíkova (24 %) a Města Touškova (24 %). Tyto obce založily za účelem provozování a rozvoje skládky dobrovolný svazek obcí a společnost Plzeňská teplárenská je provozovatelem skládky odpadů Chotíkov od roku 2004. Životnost v současnosti otevřené kazety je odhadována na cca 2 roky v závislosti na ročním objemu uloženého odpadu. Po uzavření této kazety je připraveno rozvojové území pro vybudování kazety číslo 3, která by měla mít životnost cca do roku 2020, za předpokladu, že skládkované množství odpadu se bude snižovat. V průběhu let 2004 až 2007 byla zrekultivována celá původní uzavřená část skládky a to i za dotační podpory státu (původní nezabezpečená část skládky jako stará zátěž) a v roce 2007 byla v prostoru skládky zprovozněna kogenerační jednotka na využití skládkového plynu o výkonu cca 120 kW.
