Názory Daniela Vondrouše neodrážejí realitu

Po přečtení rozhovoru s poradcem ministra životního prostředí Danielem Vondoroušem (č. 10/2008, str. 7-8) vítám příležitost vyjádřit své obavy, týkající se chystaných změn v nakládání s odpady.

Ve všech statích na téma nakládání s odpady, ve všech takto zaměřených diskuzích postrádám jeden termín: "účelné". Je zřejmé, že procesy a funkce probíhající v životním prostředí jsou účelné. Ty ostatní procesy a funkce jsou časem nutně nahrazeny. A jak je tomu v odpadovém hospodářství?

Je účelné plošně třídit biologicky rozložitelné komunální odpady, dokud není vyřešená koncovka? Je účelné materiálově využívat 50 % komunálních odpadů? Je účelné za každou cenu upřednostňovat materiálové využití odpadů před energetickým? Takových otázek mě napadá víc, ale ostatní čtenáře jistě také.

Názor Daniela Vondrouše ohledně využití vytříděného BRKO v kompostárnách neodráží realitu. Jistě, v některých oblastech mohou mít s tříděním dobré zkušenosti, ale plošně to prostě nefunguje. Míra nežádoucích příměsí v Šumperku dosahuje 60 %, což celkem přesně odpovídá netříděnému komunálnímu odpadu. Žádná kompostárna ani bioplynová stanice takový odpad samozřejmě nepřijme, takže je nutno vozit jej dál na skládku. Navíc, i kdyby čistota vytříděných BRKO byla dostačující, o kompost není na trhu zájem.

Pokud z komunálního odpadu vytřídíme biologicky rozložitelné odpady, jak se změní vlastnosti zbývajícího odpadu? Pokud míra vytřídění dosáhne 80-90 %, v podstatě občané nahradí technologii mechanicko-biologické úpravy. I když míra vytřídění takto vysoká nebude, jaké technologické potíže (způsobené vyšší výhřevností zbytkového odpadu) nastanou spalovnám v Brně, Liberci a Praze? Zamýšlel se nad tím vůbec někdo?

Jak nejednou zaznělo na nejedné konferenci, míra materiálového využití odpadu je dána poptávkou trhu po tříděných komoditách. Pokud o tyto komodity není na trhu zájem, proč ztrácet čas, peníze, energii i lidskou práci na činnosti, jež nakonec vedou do ztracena? Využijeme skutečně všechny ty protihlukové stěny z lisovaných nápojových kartonů a směsných plastů?

Nejsem energetický technolog, ale proč je taková nechuť ze strany státu energeticky využívat odpady? Je opravdu o tolik výhodnější zpracovávat a materiálově využívat směsné plasty a nápojové kartony ve městech, kde je již vybudována teplárna a centrální zásobování teplem, a zároveň v těchto teplárnách spalovat fosilní paliva? Proč se nesnažíme chápat uhlí, ropu i zemní plyn jako chemickou a materiálovou surovinu, a odpady z nich jako energetickou surovinu?

Ve své reakci jsem nadnesl řadu otázek, na které bych rád znal poctivé odpovědi. Jen tak mohu doufat, že mí studenti ztratí zbytky iluzí až v praxi a ne již ve škole.

Ing. Bohdan Stejskal, PhD

Ústav aplikované a krajinné ekologie

Agronomická fakulta MZLU v Brně