Ekonomická efektivita třídění odpadu záleží na konkrétní situaci a podmínkách. Základní úvaha vychází z ceny za skládkování jedné tuny komunálního odpadu, z celkového množství odpadu před zavedením třídění a z následné úspory při snížení sváženého množství již vytříděného komunálního odpadu.
Úspora do značné míry závisí na složení a míře separace odpadu. Vzhledem k výrazným rozdílům ve složení odpadu mezi jednotlivými destinacemi (město vs. venkov) je velice obtížné pokoušet se o paušální odhad teoretických úspor. Dalším aspektem je dostupnost skládek komunálního odpadu nebo zpracovatelských míst pro tříděný odpad, to vše také s ohledem na cenu tříděných komodit a výši případných dotací za jeho třídění. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i odbourávání ekologické zátěže do budoucna, například formou minimalizace důvodů pro vznik černých skládek.
MOTIVACE OBČANŮ
Veškeré ušlechtilé důvody, špičkově zdůvodněné a mohutně propagované, je vhodné podpořit kolektivní nebo ještě lépe osobní motivací jednotlivých občanů. Toho lze dosáhnout různými způsoby. Asi nejrozšířenější metodou je snížení poplatků jednotlivých občanů za svoz odpadu. Jedná se o citlivý proces stanovení motivační výše snížení poplatků a zároveň zachování rozumné ekonomické návratnosti. Jakákoliv nevyváženost může mít za důsledek potlačení pozitivního dopadu na všechny zainteresované subjekty. Při jeho zavádění je vhodné svázat výši slev a množství vytříděného odpadu. Za hlubší úvahu stojí i míra a poměr svázanosti slev a odevzdaného odpadu.
Nabízí se několik možných přístupů, od lineární závislosti ("čím víc, tím víc") přes zavedení maximálního limitu slev až po vypracování speciální logaritmické funkce, kde bude úměrně s množstvím vytříděného odpadu klesat výše slev. Posledně zmíněný model splní požadavek na motivaci pro zapojení co nejširšího počtu obyvatel (vyšší sleva za menší množství odpadu) a zároveň zohledňuje i celkové množství vytříděného odpadu.
Uvedený systém lze také kombinovat s jednorázovými bonusy (např. jednorázová sleva, nebo jiný bonus při zapojení do systému, nebo při vytřídění určitého množství určeného odpadu).
NUTNOST IDENTIFIKOVAT
Pro zavedení osobní motivovanosti občanů je nezbytným předpokladem zavedení jednoznačné identifikace jak účastníků (např. domácnost), tak i jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plast, ...). Způsobů identifikace je celá řada, od prostého pohledu přes barevné odlišení sběrných nádob, označení lineárním čárovým nebo dvojdimenzionálním kódem až po RFID čipy. Při porovnání nákladů a výnosů ve spojení s rychlostí a hlavně přesností identifikace jsme dospěli k závěru, že nejvhodnějším způsobem značení je klasický lineární čárový kód. Hovoří pro něj i dostupnost a cena zařízení pro jeho pořízení i vyhodnocení. To neznamená, že v případě nutnosti nelze ostatní způsoby identifikace realizovat, ale jsou z našeho pohledu buď málo vhodné, nebo dražší.
METODY SVOZU ODPADU
Pro utvoření představy o celkovém rámci systému adresného svozu odpadu uvádíme postup při svozu veškerého odpadu s možností jeho třídění do adresných nádob. Princip spočívá v jedinečné identifikaci odpadové nádoby a jejího pevného přiřazení pro každého účastníka. Každý účastník má tedy vlastní odpadovou nádobu, kterou plní odpadem. Podle nastavených pravidel svozu ji v definovaném čase připraví k vysypání. Obsluha sběrného vozu je vybavena mobilním terminálem s příslušnou SW aplikací. V okamžiku vysypání příslušné sběrné nádoby sejme obsluha její identifikační kód a případně zadá míru jejího naplnění. Takto probíhá celý svoz. Po jeho skončení se nasnímaná data přenesou do příslušného informačního systému k dalšímu zpracování (zaznamenání a následnému vyhodnocení).
Na rozdíl od předchozího způsobu je metoda evidence tříděného odpadu při pravidelném svozu založena na identifikaci svozových nádob jedinečným kódem účastníka. Tímto způsobem je možné označit neomezený počet nádob a přitom přesně identifikovat, od koho pochází. Princip spočívá v přidělení jedinečného čísla pro účastníka (např. domácnost) a vytištění tohoto čísla v podobě čárového kódu. Účastník dostane příslušný počet štítků s čárovým kódem a případně nádoby na tříděný odpad (např. pytel). Vytříděný odpad shromažďuje do obdržených pytlů a v definovaném čase svozu naplněné pytle označí vlastním kódem a připraví je pro jejich naložení. Obsluha svozového vozu je vybavena terminálem pro snímání čárových kódů a snímá kódy z nakládaných pytlů s příslušným odpadem. Takto probíhá celý svoz. Po jeho skončení se nasnímaná data přenesou do příslušného informačního systému k dalšímu zpracování (zaznamenání a následnému vyhodnocení). Liší se jenom způsobem vyhodnocení nasnímaných dat.
SVOZ A EVIDENCE TŘÍDĚNÉHO ODPADU - OBČANEM
Koncepčně odlišným způsobem je svoz odpadu samotnými občany. Z této odlišnosti plynou i jiné nároky na systém identifikace odpadů i občanů. Princip je založen na ochotě a motivaci vytříděný odpad dopravit na určité místo (sběrný dvůr), kde se odpad shromažďuje. Za toto nepohodlí by měl občan dostat odpovídající výši slev nebo bonusů, protože provozovatel sběru odpadů ušetří na nákladech za svoz separovaného odpadu. Občan se musí zaregistrovat, je mu přiděleno identifikační číslo účastníka a dostane vlastní kartičku s čárovým kódem. Následně obdrží identifikovatelné nádoby na tříděný odpad (nejčastěji pytle).
Provozovatel zřídí odpovídající počet dostupných sběrných míst, o jejichž zřízení uvědomí všechny občany zapojené do tohoto systému. Občané odpad separují do příslušných pytlů, dále jej podle vlastního rozhodnutí odvezou nebo odnesou na sběrné místo. Tam se identifikují svou kartičkou s čárovým kódem, obsluha převezme odevzdávaný odpad a zjistí jeho množství, případně správnost vytřídění. O odevzdaném množství a druhu odpadu provede záznam. To vše prostřednictvím čárových kódů s využitím mobilního terminálu s příslušným SW. Takto pořízená data se přenesou do speciálního, nebo vlastního SW, kde se uchovávají, a na konci definovaného období vyhodnotí. Občan spolu s vypočtenou slevou může obdržet i podrobný výpis, kolik jakého odpadu v daném období vytřídil.
Pokud chcete aktivně zapojit občany do třídění odpadů, pak bude prvním krokem rozhodnutí o způsobu sběru tříděného odpadu. Toto rozhodnutí má zásadní vliv na další kroky, neboť nastaví některé parametry, které již nebude možné měnit.
Druhým, neméně důležitým krokem je vymyšlení vhodného motivačního systému a nastavení jeho parametrů tak, aby přiměl co největší počet občanů k třídění odpadu. Dále je nutné zajistit prostředky pro svoz, nebo prostory pro sběr vytříděného odpadu. Zde je důležité správné načasování period svozů příslušných odpadů, nebo vhodné umístění sběrných míst dostupných pro co největší skupinu obyvatel.
Následuje volba vhodného hardware vybavení pro realizaci celého projektu výběrem vhodných sběrných nádob počínaje a volbou optimálního typu identifikačního zařízení konče. Je třeba prověřit možnosti stávajícího informačního systému a jeho možností vyhodnocovat pořízené údaje a hlavně je vyhodnocovat v závislosti na vybrané metodě sledování. Případně pořídit specializovaný software, který bude nasnímaná data archivovat, provádět jejich logickou kontrolu, umožní vypracování potřebných statistik a výpisů pro jednotlivé účastníky.
ZKUŠENOSTI Z TUZEMSKA I ZAHRANIČÍ
Shodou okolností se dvě obdobně velká města v různých zemích rozhodla realizovat stejný systém sběru tříděného odpadu. Obě si pro něj vybrala sesterské společnosti ICS, zřídila shodný počet sběrných míst, využila stejný způsob identifikace čárovým kódem a obě jej úspěšně provozují. V čem je tedy ten základní rozdíl?
Zatímco ve švýcarském městě Lausanne třídí 25 druhů běžného domácího odpadu, v českém městě třídí pouze pět druhů. Na první pohled se jedná o šokující rozdíl, ale při bližším seznámení s historií a tradicemi ve vztahu k životnímu prostředí ve srovnávaných zemích je tento rozdíl pouze numerický.
Ing. Josef Petráž
ředitel společnosti
ICS Identifikační systémy, a. s.
