Dvakrát ročně se provádí ve všech větších městech a obcích deratizace, která má snížit stav hlodavců v kanalizaci.
Většinou se tento zásah provádí dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Návnady je však někdy třeba klást i mimo plánované termíny podle potřeby. Hlodavci se zdržují především v okolí velkých sídlišť, vývařoven a prostor se skladováním potravin. Domovem jsou jim zejména kanalizační prostory, kde nacházejí v odpadní vodě dostatek potravy, mimo jiné také zbytky z drtičů potravin.
Potkani představují vysoké nebezpečí především jako přenašeči parazitů a infekčních nemocí jako je leptospiróza, salmonelóza nebo Weilova nemoc. Výskyt těchto chorob u potkanů hlídá hygienická stanice. I když žádné choroby nalezeny nejsou, je na místě regulovat počet hlodavců, protože se velmi rychle množí.
Deratizace se provádí formou pokládky nástrahy se směsí potravin do míst, kde se dá předpokládat jejich výskyt. Nástrahy způsobí smrt zvířat až několik dní po pozření; potkani jsou totiž dost chytří na to, aby k jídlu vyslali ochutnávače a počkali, zda nepojde. Důležité je zabránit vstupu osob nebo domácích zvířat do míst pokládky.
Deratizace se provádí na jaře, tedy v době populační exploze hlodavců, a na podzim, kdy vyhledávají místa k zazimování a jdou za teplem. Letos začaly odborné firmy s plošnou deratizací už od konce února a nyní v dubnu kladou již druhou pokládku, neboť letošní tuhá a dlouhá zima přinutila potkany zůstat déle v úkrytu.
Ceny za deratizaci se různí podle velikosti sídel, ve kterých se provádí. V malých obcích stojí okolo 5000 korun, v menších městech přibližně 30-40 000 korun, ve velkých městech jako jsou Písek nebo Tábor se náklady na hubení hlodavců pohybují okolo 250 000 korun.
Podle odborníků není možné zjistit, kolik potkanů v kanalizacích žije. Jen v Praze se jejich počet odhaduje na pět milionů zvířat. Za rok se v pražských čtvrtích klade zhruba 18 tun nástrah a náklady na deratizaci dosahují několika milionů korun ročně.
- kce -
