Výběr provozovatele vodovodů a kanalizací (VaK) je unikátní činností a především ojedinělou událostí v aktivitách obce, tedy i starosty. V těchto případech obecně je vhodné využívat služby profesionálů, kteří mají zkušenosti z opakovaných procesů přípravy výběrového řízení na provozovatele.
Tvrdí to RNDr. Miroslav Vykydal, Senior konzultant z poradenské společnosti Mott MacDonald. Podle jeho slov je v takovém případě nasazení externích poradců a specialistů analogické například s pořízením územního plánu obce nebo projektu sportovního areálu. A co by měl starosta, ale hlavně obec jako taková - vědět? "Musí mít jasno ve své základní "vodárenské" strategii. Například zda chce i v budoucnosti rozšiřovat sítě VaK, jakým způsobem vytváří zdroje na obnovu své vodohospodářské infrastruktury, jaké zdroje může uvolnit z rozpočtu obce na splácení úvěrů, co je známo o existujícím stavu VaK atd.," poznamenává RNDr. Vykydal.
Čím je v současnosti dán takový zájem o zajištění poradenských služeb spojených s výběrem provozovatele VaK?
Tento zájem je dán především dotačními podmínkami Operačního programu Životní prostředí pro získání prostředků na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury. Tyto podmínky byly dojednány naším ministerstvem životního prostředí s Evropskou komisí a zakotveny do Programového dokumentu OPŽP v rámci Přílohy 7, známé pod pojmem "Podmínky přijatelnosti".
Při přípravě výběrového řízení na provozovatele se objevuje pojem "předběžný audit". O co jde a jaký má takový audit význam?
Jde prakticky o interní "inventarizaci" všeho, co s provozováním VaK souvisí. Od sumarizace rozhodnutí různých orgánů veřejné správy, situace obce z hlediska krajských plánů rozvoje VaK, nutných opatření vyplývajících z plánů povodí pro zlepšení kvality vodních toků, dostupných provozních informací, existující výkresové dokumentace, vývoje spotřeby vody a jejího odhadu do budoucnosti až po finanční situaci obce. Nedílnou a významnou částí auditu je také analýza obsahu existující provozní smlouvy nebo přípravy základních zásad a cílů pro smlouvu zcela novou. Audit by měl také definovat požadovaný způsob výběrového řízení a nezbytné podklady dle platné legisla- tivy, zejména podle Koncesního zákona (č. 139/2006 Sb.). Kvalitní externí tým zajistí tento audit rychle a efektivně. Současně garantuje jeho úplnost. Audit ušetří hodně času a omylů při přípravě detailních podmínek pro výběr provozovatele. Jedním z důležitých výstupů auditu je podrobný harmonogram nezbytných kroků a činností pro úspěšnou realizaci výběru budoucího provozovatele.
K jaké změně musí dojít v existujících smlouvách mezi vlastníkem vodohospodářskéhomajetku a jeho provozovatelem v oblasti stanovení ceny vody?
Vyjednávání o ceně vody mělo zatím téměř vždy charakter každoročního schvalování, přičemž vlastníci obvykle každoročně stanovili výši nájemného a často také maximální výši ceny jako takové. Podle zákona o cenách už delší dobu platí, že zisk provozovatele nemůže být stanoven libovolně nebo dokonce jako podíl z provozních nákladů. Přiměřený zisk v oboru VaK je již od roku 2004 v české cenové legislativě definován jako "zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období". Proto by na pozadí kalkulace ceny vody měly být vymezeny výše uvedené pojmy a algoritmus výpočtu hodnoty "přiměřeného zisku" provozovatele. Jednou ze změn je tedy zavede-ní tohoto výpočtu přiměřeného zisku pro-vozovatele v souladu s národním cenovým předpisem.
Druhou důležitou změnou je nutnost za-jistit praktické naplnění "udržitelnosti" celé technické infrastruktury VaK. Náš zákon o VaK stanovuje pro vlastníky povinnost zpracovat - a také realizovat plán financování obnovy VaK. Ing. František Barák, předseda oborového sdružení SOVAK, nedávno publikoval jednoznačnou ekonomickou úvahu, ze které vyplývá, že současné ceny pro vodné a stočné neposkytují zdroje pro obvyklou obnovu VaK. Ing. Barák uvádí, že v ČR "25 miliard korun musí zajistit vlastníci vodárenského majetku ročně pro to, aby mohli řádně obnovovat majetek, a udržovat ho tak v technologicky dobrém a ekonomicky provozuschopném stavu. V roce 2006 bylo na vodném a stočném vybráno v tuzemsku pouze 22,5 miliardy korun. Kde tedy prostředky na investice vzít? Odpověď je jednoznačná. Další financování vodárenské infrastruktury musí zajistit vlastníci tohoto majetku z vlastních zdrojů. Získají je z vodného a stočného. Jiné cesty není."
Nový způsob stanovení ceny tedy umožňuje smluvně stanovit střednědobý vývoj nájemného, což představuje základ pro reálný plán financování obnovy a zvýšení úspěšnosti vlastníků při snaze získat dlouhodobé investiční úvěry. Je vhodné připomenout část ze strategie Ministerstva zemědělství ČR, a to, že "1,5-2 % rekonstrukce vodovodní sítě za rok je považováno za minimum nutné pro udržení technického stavu vodovodních sítí při životnosti vodovodního potrubí 50 až 80 let".
Co by starostové měli chápat pod pojmem "sociálně únosná" cena vody?
Za sociálně únosnou cenu se považuje obvykle (jako horní hranice) 5 % čistých příjmů sociálně nejslabších domácností; někdy se v té souvislosti hovoří o "pravidlu pěti procent". Tato hodnota koresponduje s hodnotou 2 % průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu, přičemž hodnoty průměrných čistých příjmů domácností jsou každoročně zveřejňovány Českým statistickým úřadem. Sociálně únosná cena vody byla jako spočitatelná veličina stanovena již v rámci podmínek pro dotace z Fondu soudržnosti (2004-2006) a OP ŽP (2007-2013). Tento pojem lze také nalézt v plánech díl-čích částí povodí ČR z roku 2008, přičemž se konstatuje, že v roce 2015 bude dosažena nebo dokonce překročena hranice sociálně únosné ceny. Současné ceny pro vodné a stočné v ČR pohybují od 70 110 % sociál- ně únosné ceny vody. Je proto nezbytné vždy v rámci "předběžného auditu" hod- notu sociálně únosné ceny vody spočítat a budoucí vývoj nárůstu ceny s touto hodnotou porovnávat.
IVAN RYŠAVÝ
