Podle zpráv z tisku i úřadů se zdá, že krize na trhu druhotných surovin zvolna polevuje. Kolaps trhu přivedl mnohé firmy do značných potíží, když se ceny za vytříděné suroviny snižovaly na zlomky původních hodnot a někdy dosáhly ceny záporné. Oživení zažívají podle tisku (například MFD) také sběrny surovin, které opět vykupují sběrový papír i železo. Jaký je současný stav na trhu druhotných surovin a jak vidí jeho vývoj do budoucna - takovou otázku jsme položili několika odborníkům z odpadářské praxe.
Jaroslav Tymich, Euro Waste, a. s.
Z pohledu trhu sběrového papíru a papírenského průmyslu se v současné době ještě zdaleka nedá hovořit o oživení a ukončení všeobecné krize. Na trhu sběrového papíru došlo sice od března k výraznému ovlivnění nabídky a poptávky, což zvýšilo hodnotu sběrového papíru, nicméně papírenský průmysl stále není v "oživovací" pozici. Vlivem krize, tj. menší výroby a spotřeby papíru a lepenky, obecně došlo ke snížení zdrojů pro sběr papíru. Zastavení nebo omezení sběru klasickými českými sběrnami z ekonomických důvodů z počátku roku také přispělo k omezení nabídky. Poptávka byla naopak posílena, když byly do provozu uvedeny dvě nové obrovské papírenské kapacity pro zpracování sběrového papíru v Maďarsku a Polsku - jejich spotřeba převyšuje veškerý sběr všech druhů papíru v Česku. K tomu se přidalo ještě letní prázdninové období s obvyklým snížením sběru a také zvýšení čínské poptávky v Evropě. Výsledkem je aktuální napjatá situace na trhu sběrového papíru nejen v České republice, razantní zvýšení hodnoty sběrového papíru spojené s přirozeným obnovováním aktivit sběren resp. všech druhů sběru.
Některé sběrné a dodavatelské společnosti využívají této situace a snaží se maximalizovat svůj profit často bez ohledu na dlouhodobější zájmy a obchodní vztahy. Ale to není na českém trhu nic nového.
A jaká bude nejbližší budoucnost? Predikce trhu sběrového papíru se dá srovnat s předpovědí počasí. Víme, jak bude zítra, očekáváme, jak bude příští týden, ale odhadnout jak to bude vypadat za měsíc, je velmi nejistá záležitost. Přesto lze ze zkušeností a určitých aktuálních signálů nějakou předpověď vyjádřit. Lze očekávat zvýšení sběru až o 20 %. Projeví se to již koncem září a silněji v říjnu. Nabídku posílí také již potvrzené omezení exportu do Číny a dálného východu (běžný export z Evropy je až 1 mil. tun měsíčně). Papírenské giganty ohlašují odstávky papírenských strojů, takže se oslabí i poptávka. To vše povede ke zklidnění situace a vyšší stabilitě trhu sběrového papíru. Z pohledu hodnocení stavu považuji za důležitější situaci v papírenském průmyslu, který přímo kopíruje vývoj národního hospodářství. A tady nemůžeme hovořit o nějakém výrazném oživení.
Pavel Iványi, van Gansewinkel, a. s.
Žádné markantní oživení trhu nepociťujeme. Množství odpadů zůstávají omezená, dlouhodobější investice jsou pořád ještě zadrženy, silný tlak na ceny z titulu požadovaných úspor je stále rostoucí, splatnost faktur se prodlužuje. Musíme počítat i s tím, že někteří zákazníci nebudou schopni faktury platit vůbec, a musíme si na takovou situaci vytvořit rezervy. Celkem máme asi 10% propad obratu, bez podstatnější ztráty zákazníků.
Trh je neklidný, nestabilní a někdy nelogický, vývoj cen a poptávky do budoucna lze pouze velice těžce předpovídat. Pouze dočasně, sezonně a nesystematicky u některých surovin dochází k něčemu, co by se snad dalo nazvat částečné probírání se z kómatu, o uzdravení ještě nelze hovořit nikde.
Oblast zpracování plastů zaznamenala na konci roku 2008 drastické snížení poptávky u zpracovatelů. Výsledkem toho byly silné poklesy odbytových možností a ceny se v některých komoditách přehouply přes nulu do záporných čísel. V průběhu roku 2008 se směsné plasty dovážené na separační linky běžně vykupovaly, koncem roku za ně musely svozové společnosti platit, pokud vůbec našly možnosti odběrů. Přibližně v březnu 2009 se situace začala postupně, malými kroky,vylepšovat o čemž svědčila rostoucí poptávka, a tím i navyšování výkupních cen. V současné době již některé využitelné odpady (papír, LDPE-fólie) téměř docílily hodnot roku 2008. Částečně však tyto ceny drží silná koruna.
Vývoj množství využitelných odpadů od začátku roku 2009 je poměrně stabilní. Silný nárůst (21 %) jsme zaznamenali v měsíci dubnu, což je následkem již popsaného oživení poptávky v měsíci březnu. Společnost EKO-KOM pružně zareagovala na recesi konce roku 2008 a od 1. 1. 2009 u některých položek využitelných odpadních obalů podstatně navýšila odměny za úpravu a zajištění využití. Byla (a je) to sice snaha o jistou "podporu", ale v celkových ztrátách odpadových společností se tato kompenzace téměř neprojevila.
Zbyněk Kozel, EKO-KOM, a. s.
Podle studie ProEurope má Evropa dostatek instalovaných zpracovatelských kapacit pro vytříděné složky odpadů, jen se nedají ekonomicky provozovat vzhledem k nízké poptávce po výstupní surovině. Více než polovina evropských států vytříděné odpady exportuje, a to hlavně do zemí mimo EU. Takže polovina evropských recyklačních systémů je závislá na mimoevropském trhu (u papíru je to 80 %). Z toho plyne, že nepotřebujeme investovat do zpracovatelských zařízení, my potřebujeme podporovat odbyt těchto komodit v našem prostoru.
Do roku 2015 požaduje EU splnit kvóty recyklace. Pokud je však státy splní, situace s množstvím druhotných surovin se jen dále zhorší. Krize ze začátku letošního roku částečně pominula v tom smyslu, že už se dá zbavit některých komodit, i když za nízké ceny. Dá se však očekávat, že se podobné krize se budou opakovat a prohlubovat, a stanou se normálním stavem.
Bernard Herodin, Eco Emballage, Francie
Příčina krize surovinového trhu je stejná jako u finančních produktů. Každý v řetězci chtěl optimalizovat ceny na své úrovni a spekuloval - obce nedodávaly recyklátorům a ti nešli na světový trh. Takže vznikl jakýsi "druhotný" nedostatek, který však byl falešný. Falešné proto byly i vysoké ceny DS. Kromě toho je trh vytříděného odpadu velmi úzký a nefunguje tržně, protože tu chybí běžná nabídka a poptávka. Co zahrnují ceny druhotných surovin oproti primárním surovinám? Jsou v nich náklady na reálné získání a zpracování. V cenách primárních surovin tyto náklady nejsou. Nepočítáme dostatečně s budoucností a platíme za primární suroviny státům, které nemají žádné ambice v ochraně životního prostředí.
Za posledních dvacet let bylo v unii na nejvyšší úrovni přijata spousta zákonů k podpoře recyklace, ale bez ohledu na ekologii a ekonomiku. Teď je čas to změnit. Můžeme se stát recyklační společností, pokud se nebudeme soustřeďovat jen na žárovky a recyklaci obalů.
Ing. Jan Slavík, PhD, IEEP
Na normálním trhu vede výkyv v poptávce k odchodu nejméně efektivních výrobců z trhu. Na trhu druhotných surovin není možné omezit nabídku druhotných surovin, protože ta závisí na rozhodnutí spotřebitelů třídit a je vynucována recyklačními kvótami. Trh je velmi rigidní a sešněrovaný administrativou (např. doba potřebná vyřízení povolení k přeshraniční přepravě), což brání rychlé reakci na výkyvy trhu. Přebytky na straně nabídky, vzniklé v důsledku regulace, vedou v EU k úvahám o regulaci poptávky. Trh DS tak získává charakter plánovaného hospodaření se všemi důsledky, které bohužel známe. Podpora využití výrobků z recyklátů, public procurement, snížení DPH výrobky z DS jsou opatření krátkodobá a nesystémová. Veškerá regulace druhotných surovin končí tam, kde začíná neregulovaný trh a ceny primárních surovin.
V Evropě hodně zemí recyklační kvóty plní, lidé však nerecyklují z popudu Komise, ale proto, že chtějí. Definování, resp- diskuze o mezování kvót pomalu ztrácí smysl. Na druhou stranu nemá smysl lpět na recyklačních kvótách u těch zemí, kde toho prostě nelze dosáhnout.
Ing. Jana Střihavková, Ministerstvo životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí chce podporovat surovinovou politiku - mezi tato opatření patří například snížení sazby DPH na materiálové využití odpadů nebo alternativní využití plastů na protihlukové stěny. Podpora OPŽP dotřiďovacím linkám by měla pomoci zlepšit třídění. Je zřejmé, že v ČR nejsou dostatečné kapacity pro energetické využití komunálních odpadů, jako jednoho z možných způsobů nakládání s nimi. Proto je připravována novela POH, kde by měl být "zrušen" zákaz podpory spaloven. Je také připravována výzva z OPŽP na výstavbu zařízení k energetickému využívání směsných KO.
Ing. Miroslav Horák, Svaz průmyslu druhotných surovin - APOREKO
Trh druhotných surovin chápeme jako standardní s nabídkou a poptávkou, s cenami odvozenými z primárních surovin, které jsou vždy nižší. Český trh s druhotných surovin je plně integrovaný s Evropskou unií a je plně v kontaktu se světem.
Trh druhotných surovin je výrazně exportní - vyváží se kolem 50 % papíru a železa, barevných kovů 80 %. Na počátku tohoto roku se ceny směsného papíru pohybovaly kolem 400 Kč za tunu, což bylo pro firmy likvidační, protože průměrný náklad na tunu se pohybuje kolem 800 Kč. Teprve na koci léta začaly papírny nakupovat a ceny se zvýšily na úroveň roku 2007. Hlavní důvodem je začátek provozu nových kapacit v Polsku a Maďarsku. V současnosti je paradoxně sběrového papíru nedostatek. U šrotu je velmi vážný dlouhodobý propad ceny až o 70 %. Určitý obrat nastal od srpna, kdy se zvýšila poptávka a ceny jsou na úrovni roku 2007. Dlouhodobé smlouvy však v podstatě neexistují. Jsou to jen "příkupy" - smluvené množství a cena se mění obratem i během několika dní. Tato situace by mohla vydržet do konce října a pak už zase nikdo neví, co bude.
- jhm -
Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Vysoké škole ekonomické uspořádal diskusní seminář, který se rovněž zabýval otázkami trhu druhotných surovin. V diskuzi, kterou moderovala prof. Ing. Jiřina Jílková, Csc., zaznělo mnoho zajímavých názorů.
