Odpady z nejrůznějších oblastí průmyslu mají široké využití jako vstupní surovina nebo palivo v průmyslu zpracování nerostů (cementárny, vápenky, cihelny, sklárny), průmyslu tavení minerálních materiálů a výroby nerostných vláken.
Průmysl mění náhled na využívání odpadů. Vyčerpatelnost neobnovitelných zdrojů surovin a paliv a nárůst cen energií nutí k hledání nových možností, jak využít průmyslové odpady, jejichž produkce několikanásobně převyšuje recyklaci ve vlastním technologickém procesu.
Využití odpadů v dalším průmyslovém odvětví vede k úspoře primárních surovin a paliv. V průmyslu zpracování nerostů lze využít odpady produkované v zemědělství, hutnictví, rafinériích, energetice, koksárenství, gumárnách, celulózkách a papírnách, stavebnictví, těžebním, automobilovém, dřevozpracujícím, petrochemickém, chemickém a potravinářském průmyslů, z čistíren odpadních vod a také z domácností.
Úhel pohledu producentů a spotřebitelů na odpad je odlišný. Některé odpady produkované z průmyslu a zemědělství jsou po fyzikálních a chemických úpravách vedené jako vedlejší produkty.
Zpracování nerostů je jednou z kategorií (konkrétně kategorií 3, viz tab. 1) průmyslových činností dle přílohy č. 1 zákona číslo 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Provozy kategorie 3, které materiálově nebo energeticky využívají ve svém technologickém procesu odpady z jiných průmyslových odvětví, byly zjišťovány z interní databáze žádostí o vydání integrovaného povolení (IP) provozované CENIA, českou informační agenturou životního prostředí (tab. 1).
Každé odvětví využívá odpady jinak. Do specifikace přednostního využívání odpadů jsou zahrnuty i odpady z průmyslu a ze zemědělství, které jsou z pohledu producentů uváděny jako vedlejší produkty (vedlejší energetický produkt, vedlejší živočišný produkt a pod.). Do hodnocení nebyly zahrnuty odpady vzniklé z vlastní průmyslové činnosti zpracování nerostů. Recyklace vlastních odpadů úzce souvisí s nejlepšími dostupnými technikami (BAT), které uvedená odvětví splňují v rámci plnění podmínek IP.
ZPŮSOBY MATERIÁLOVÉHO A ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ
Výroba cementu se řadí mezi energeticky náročnou technologii, ve které 30-40 % provozních nákladů činí náklady na palivo. Východiskem ke snížení nákladů je energetické využití odpadů. Výhodou spoluspalování odpadů vysokoteplotním spalovacím procesem v rotačních pecích je jejich vysoká výhřevnost a bezodpadová technologie bez výrazného negativního vlivu na emise do životního prostředí. Volba paliva ovlivňuje emise do ovzduší, proto má každá cementárna na území ČR instalované koncové zařízení na eliminaci emisí a pravidelně monitoruje stav vypouštěných emisí do ovzduší.
Vápenky v ČR mají odpady ve své palivové základně zahrnuty jen ojediněle. Důvodem je jiný typ pecí (např. šachtové), než používají cementárny a nižší teplota spalování. Palivo může ovlivnit jakost produkovaného vápna, zejména úroveň zbytkového CO2, reaktivitu a obsah síry. Pouze ve dvou případech se energeticky využívá odpad jako druhotné palivo při výrobě vápna. V prvém případě se jedná o vápenku s rotační pecí, kde lze používat široké spektrum paliv (hnědouhelný generátorový dehet, regenerované aditivované oleje, kafilerní tuk, masokostní moučka a tuhé alternativní palivo). Další vápenka spoluspaluje ve dvou šachtových pecích kafilerní tuk, recyklovaný topný olej, hnědouhelný generátorový dehet a zpracovaný řepkový olej.
V cihlářském průmyslu se veškeré materiálově využitelné odpady (vedlejší suroviny) mísí s hlavní surovinou (hlínou, jílem) za vzniku cihlářské hlíny (suroviny), která se po vylisovaní a sušení vypaluje při teplotě kolem 800 oC. Každá procesní změna při pálení keramických výrobků může mít za následek vznik cihlářských odpadů (střepů) a zvýšení emisí do ovzduší. Při materiálovém využití odpadů v cihlářském průmyslu je proto důležité dodržovat technologické podmínky.
NENÍ TO JEDNODUCHÉ
Odpad využitý jako druhotná surovina může významně ovlivnit kvalitu výsledného produktu. Zásah do technologie přináší neočekávané změny, které se projeví na výrobku. Z tohoto důvodu se při zavádění nových druhotných surovin (odpadů) do kmene, vsázky nebo cihlářské hlíny provádí dlouhodobější monitorování technologických podmínek procesu (teplota, tlak, spotřeba paliva, apod.) a kvality produktu. V případě energetického využití odpadů se vyžadují náročná několikaměsíční sledování spalovacího procesu, zkoušení spalování optimálního poměru primárních paliv a odpadů, měření emisí do ovzduší, to vše v souladu s platnou legislativou.
Cementárny jsou jedním z mála průmyslových odvětví, které je schopné ve svém výrobním procesu zužitkovat odpady od různých původců. Naproti tomu ve sklářském průmyslu a v průmyslu výroby minerálních vláken nedovoluje technologie širší využití odpadů.
Při využívání odpadů je vždy důležitým faktorem monitorování emisí do ovzduší, na které legislativa klade důraz. Využívat odpady na úkor dalšího znečišťování životního prostředí totiž nemá smysl.
Ing. Slávka Šepel'ová
CENIA, česká informační agentura životního prostředí,
Úsek technické ochrany životního prostředí
Tab. 1 Přehled průmyslových odvětví - kategorie 3 podle zákona o integrované prevenci
.