Malebné jihočeské město Písek je štikou v rybníce třídění elektroodpadu v České republice. Celostátní průměr na osobu převyšuje několikanásobně. Proč tomu tak je, vysvětluje dlouholetý vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku Ing. Miloslav Šatra.
Odpadové hospodářství v Písku už řídíte 15 let. Kdy jste s tříděním odpadu ve městě začali?
Do roku 1990 neměl Písek nic. Po tomto roce zde začal fungovat poměrně dobře vybavený systém svozu komunálního odpadu. Postupně se vedle něj začaly řešit také možnosti třídění druhotných surovin, které v komunálním odpadu končily zcela zbytečně nevyužité. V Písku se tak objevily první nádoby na separovaný odpad a velice záhy i první sběrné dvory.
V tomto ohledu tedy patřilo město Písek k průkopníkům...
Je to tak. První sběrný dvůr jsme vybudovali už v roce 1994, několik let před tím, než obce začala k podobnému kroku tlačit legislativa. Byli jsme jedni z prvních, co s provozováním sběrných dvorů začali. V rámci sběrných dvorů funguje i zpětný odběr elektrozařízení.
Jak občany ke třídění elektroodpadu motivujete?
Držíme se okřídleného hesla "člověk třídí, je-li to pro něho pohodlné". V Písku mají občané k dispozici osm sběrných dvorů, což je několikanásobně více než mají i v daleko větších městech. Například České Budějovice mají sběrné dvory dva, Tábor staví třetí.
Město kromě toho intenzivně spolupracuje s kolektivními systémy. Například ASEKOL v ulicích Písku loni nainstaloval šest kontejnerů na drobná elektrozařízení a v obou budovách radnice umístil další nádoby na elektroodpad - E-boxy.
Ve srovnání s ostatními městy vyniká Písek zejména ve sběru drobných elektrozařízení prostřednictvím stacionárních kontejnerů. Čím si tuto úspěšnost vysvětlujete?
Když už se lidé naučí třídit jednu komoditu, samovolně se začnou zajímat o další možnosti. Když je jim navíc nabídnutý pohodlný způsob, zpravidla jej uvítají. Důležitá je samozřejmě i dobrá propagace, která je pro zdar projektu klíčová.
Kontejnery byly nedávno instalovány i v Českých Budějovicích. Nemáte strach, že Písek z piedestalu sesadí?
Strach z toho nemáme, neboť vítáme každou aktivu a v každém městě, která pomůže ke zvýšení třídění a sběru elektrozařízení.
Výrazně nadprůměrně v Písku třídíte i velká elektrozařízení. Jak jste na tom s tříděním ostatních druhů odpadů?
Stejně jako v případě elektroodpadu se snažíme občanům třídění plastů, papíru i skla co nejvíce zjednodušit. Kontejnerová stání na sklo, papír i plasty tu lidé najdou v docházkové vzdálenosti do sta metrů od svých domovů. Lidé také vědí, že čím více budou třídit, tím méně zaplatí za svoz komunálního odpadu. Na rozdíl od jiných měst, kde fungují poplatky za osobu, se v Písku platí za nádobu. Díky tomu občané ušetří a v píseckých popelnicích končí jen to, co do nich opravdu patří.
Jaké jsou vaše nejbližší plány v rozvoji odpadového hospodářství?
Jedním z čerstvě realizovaných projektů, na který už jsme získali dotaci, je projekt podzemních kontejnerů v centru města. V měsíci prosince 2009 byly ve městě již otevřeny dvě místa s podzemními kontejnery na papír, plast a sklo s kapacitou 3000 litrů pro každou komoditu. Celkem vznikne v historickém jádru města šest stanovišť s podzemními kontejnery na tříděný odpad. Náklady na vybudování jednoho stanoviště se pohybují kolem jednoho milionu, což je poměrně dost peněz, do historického jádra se však určitě hodí víc než klasické kontejnery na tříděný odpad.
Jednou z priorit města v oblasti odpadového hospodářství je i zpracování biologicky rozložitelného odpadu. V současnosti už v Písku jedna kompostárna funguje. Ta ale potřebám města nestačí, proto bylo požádáno v rámci OPŽP o dotaci na vybudování nové moderní kompostárny v lokalitě za teplárnou v Písku, jejíž součástí by v budoucnu mohla být i hygienizační jednotka sloužící k úpravě kuchyňských odpadů. Zároveň je připravován také nový systém svozu biologicky rozložitelného odpadu v rámci celého města, který by měl napomoci k snížení množství komunálního odpadu a zvýšení procenta využitelných odpadů získaných od občanů.
Revoluční stacionární kontejner v Českých Budějovicích
Zatím posledním městem, v němž byly stacionární kontejnery instalovány, jsou České Budějovice. V jejich ulicích se momentálně nachází nejmodernější kontejnery v ČR. Kromě drobných elektrozařízení je do nich totiž možno vhazovat i baterie.
Přestože ASEKOL sběr baterií přímo nezajišťuje, díky dostupné technologii se rozhodl kontejnery využít i k tomuto účelu.
Lidé dosud příliš nedokáží odlišit baterie od elektroodpadu a házeli je i do sběrných nádob na elektro. Ve společnosti ASEKOL věří, že kapsa na baterie problém vyřeší. Podle prvotních ohlasů občané Českých Budějovic tuto novinku kvitují a kapsy pro sběr baterií se zcela zaplnily během několika dní.
-ase-
