01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vážení čtenáři,

venku je slunce a jaro, pojďme se bavit o něčem jiném než o odpadech. Vyprávěli mi veselou příhodu (samozřejmě s morálním ponaučením na závěr, jinak bych to sem ani netahala). Moji známou hnětlo, že už několik týdnů má na střeše auta namontované nosiče na lyže. A tak důrazně požádala manžela, aby...

venku je slunce a jaro, pojďme se bavit o něčem jiném než o odpadech. Vyprávěli mi veselou příhodu (samozřejmě s morálním ponaučením na závěr, jinak bych to sem ani netahala).

Moji známou hnětlo, že už několik týdnů má na střeše auta namontované nosiče na lyže. A tak důrazně požádala manžela, aby je konečně sundal, nebo je někdo ukradne. No, důrazně - ječela na něj. Manžel nic neřekl, nosiče sundal a uložil v garáži. Ona si toho vůbec nevšimla, což jen dokazuje, jak moc jí doopravdy ty nosiče vadily, respektive že to nebylo ani tak o nosičích, ale spíš o úkolování manžela.

Za pár dní jela nakupovat. Když se vrátila s plným vozíkem, hned si všimla, že na autě chybí ty nosiče. Ta jinak klidná a tichá dáma se tentokrát opravdu rozzuřila. Jednak na manžela, že se na to vykašlal. Jednak na hlídače parkoviště: přece je hlídané, tak by se tam kruci nemělo krást, né?

Zavolala ochranku parkoviště a dlouho nadávala, jaký tam mají binec a jak nedělají svoji práci a jak ona k tomu přijde a kdyby se každý takhle flákal... znáte to, ten oprávněný vztek, že se mi stala křivda, protože ostatní to odflákli.

Taky zavolala kvůli krádeži policii. Když se policisté dali do sepisování protokolu, chtěli od ní řidičák. Ona sáhla do kabelky a "jééé, já tady ten řidičák nemám, já ho nechala doma..."

Policisté na ni byli hodní. Řekli, že nosiče se už asi nenajdou, ať se s tím smíří. A že ji nebudou pokutovat za jízdu bez řidičáku, když se jí stala taková újma a přišla o nosiče. Ale ať jede domů opatrně, protože jiná hlídka by už tak shovívavá být nemusela. Ona uctivě poděkovala a otřesena odjela domů. Tam otevřela dveře do garáže a zůstala hledět na ty ukradené nosiče.

Myslím, že všichni známe ten pocit, když člověk jasně a silně pocítí, jak velký je idiot. Morální poučení na závěr: než si člověk začne myslet, že má svaté právo vyskakovat a nadávat, měl by si rozmyslet, jestli není náhodou ta hlavní chyba v něm. Nu, morální ponaučení není pravda nijak světoborné, ale snad je aspoň dostačující.

Přeji vám krásné jaro.

šéfredaktorka

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down