Brusné kaly patří mezi nebezpečné odpady a většinou se skládkovaly. Ekologicky i ekonomicky prospěšnější by však byla jejich recyklace v metalurgické výrobě. Tyto materiály vznikají při broušení nejrůznějších ocelí (nástrojových, rychlořezných, ložiskových). Obsahují více než 70 % kovu, převážně v...
Brusné kaly patří mezi nebezpečné odpady a většinou se skládkovaly. Ekologicky i ekonomicky prospěšnější by však byla jejich recyklace v metalurgické výrobě.
Tyto materiály vznikají při broušení nejrůznějších ocelí (nástrojových, rychlořezných, ložiskových). Obsahují více než 70 % kovu, převážně v metalické podobě, což je více, než u řady importovaných rud. Při opracování legovaných ocelí je zajímavý také obsah prvků, jako jsou wolfram, molybden, kobalt, vanad, nikl a chrom.
KALY JSOU ZNEČIŠTĚNÉ
Přímé využití těchto kalů v hutnictví však není možné, neboť jsou znečištěny řeznými a chladicími kapalinami a ropnými látkami. Překážkou je také jejich polymetaličnost, vznikající v důsledku smíchání kalů různých druhů a jakostí oceli a granulometrie.
Roční produkce brusných kalů dosahuje u nás několik tisíc tun ročně (databáze ISOH udávala v roce 2006 hodnotu 5300 tun). Nejde tedy o zanedbatelný zdroj metalických surovin.
Podle výzkumné zprávy Ing. Jaromíra Honse (VÚHŽ, a. s., Dobrá) třídění kalů podle Katalogu odpadů nevyhovuje potřebám jejich recyklace a na místech jejich vzniku není vůbec respektováno. Je nahrazeno účelově výhodnějším způsobem - vytvořením skupin podle chemického složení a vytěžení maxima legujících prvků (tab).
OVĚŘOVÁNÍ MOŽNOSTÍ
Z celkového množství 5300 tun brusných kalů pocházelo 1500 tun kalů z vysoce legovaných ocelí. Zbytek pocházel z ocelí uhlíkových a ložiskových. Při analýzách vzorků u producentů brusných kalů na území Moravy i na Slovensku byl u nich zjištěn značný
rozptyl chemických prvků, škodlivých příměsí v podobě vody a ropných látek a také zcela nevhodná granulometrie.
Při výzkumném projektu ve VÚHŽ se experimentálně ověřovaly možnosti a dostupné technologie pro recyklaci těchto kalů. Zejména se zkoumalo odstraňování zbytků chladicího média. Testovány byly extrakce pomocí roztoků, odmísení gravitačními silami, aplikace odstředivé síly, filtrace pod nízkým i vysokým tlakem. Mezi teplotními procesy bylo testováno sušení a desorpce za různých teplot.
Ze závěrů projektu vyplynulo, že kovová substance obsažená v brusných kalech je za jistých předpokladů využitelná jako druhotná surovina, nicméně náklady s tím spojené jsou poměrně vysoké. Jako vysoce rentabilní se jeví u kalů z ocelí chromniklových a rychlořezných, zejména díky obsahu molybdenu, kobaltu a niklu.
Zdroj: Ing. Jaromír Hons,
VÚHŽ, a. s., Dobrá,
Zkoušení a posuzování metalurgických vlastností kovonosných materiálů.
