Z dotazníkových průzkumů prováděných mezi občany Ostravy vyplynulo, že za největší problém v systému nakládání s odpady ve městě považují nedostatek kontejnerů na separovaný sběr odpadů. Společnost OZO Ostrava, s. r. o., která je v plném vlastnictví města Ostravy, se rozhodla budování nových stanovišť podpořit finančním darem z vlastních zdrojů.
Od letošního června mají obyvatelé města Ostravy k dispozici více než 1100 stanovišť k třídění odpadu. Na osmi stech z nich jsou tři nádoby na separovaný odpad (papír, sklo, plasty) a jejich okolí je upravené. Separační hnízda jsou v nyní v každé druhé ulici a v Ostravě se třídí dvakrát tolik odpadu než v roce 2006.
Tisková mluvčí OZO Ostrava, Mgr. Vladimíra Karasová, vysvětluje: "Spolu s městem jsme řešili dlouhodobě zásadní problém - nedostatek vhodných míst pro umístění kontejnerů na separaci zvláště na ostravských sídlištích. Sídliště byla budována v době, kdy se odpady v domácnostech netřídily, a tak zpevněná stanoviště kontejnerů před domy stačila jen na kontejnery na směsný odpad. Po zavedení separovaného sběru se sem vešly maximálně 1-2 další nádoby, někde ani to ne. Kontejnery na plasty a sklo stály na chodníku, na trávníku, na okraji parkovišť. Někde se nepodařilo, aby byly pohromadě, takže například před jedním domem stál vedle kontejnerů na směsný odpad třeba jen kontejner na plast a někde kousek dál na sklo."
NEOBVYKLÁ FORMA FINANCOVÁNÍ
Aby se situace zlepšila, věnovala společnost OZO městským obvodům darem v posledních dvou letech více než 17 milionů korun. "Jedním z našich hlavních cílů je zpřístupnit třídění odpadů všem ve městě a zdůraznit, jak je separace pro životní prostředí důležitá. Proto jsme se rozhodli jít cestou co nejlepší dostupnosti hnízd. Nyní už jsme většinu separačních hnízd ve městě dobudovali tak, aby kontejnery nepřekážely občanům, ale zároveň byly bezpečně přístupné pro svozovou techniku," popsal snahu společnosti OZO Ostrava její ředitel Ing. Karel Belda.
Na podporu vybudování a rekonstrukce hnízd použili poměrně neobvyklou formu darovací smlouvy. "Dosti dlouho se vedla jednání, jakou formou by OZO mohlo městu s jejich budováním pomoci. Zvažovaly se různé varianty, ale většina z nich byla administrativně a časově náročná," pokračuje Vladimíra Karasová.
Pro psolečnost byla prioritou hlavně rychlost řešení. Forma účelově vázaného finančního daru přímo městským obvodům se nakonec ukázala jako nejrychlejší způsob jak nová stanoviště zafinancovat a vybudovat.
Jiné varianty narážely na nejrůznější problémy vyplývající z vlastnictví pozemků pro stanoviště, vztahu město - městský obvod apod. "Jsme si vědomi, že tento způsob pro mnohé případné následovníky nebude akceptovatelný z hlediska daňového. Finanční dary jsou daňově neuznatelné a proto nejsou běžně využívány. Znovu zdůrazňuji, že jsme zvolili způsob, který nejrychleji vedl ke kýženému cíli, a tím bylo rozšíření městského systému separace a jeho zpřístupnění občanům. "
TŘI PLUS JEDEN KONTEJNER
Budování a rekonstrukce stanovišť začíná vybráním vhodného místa pro separační hnízdo. stanoví se také rozsah nutných úprav stanoviště. Následuje výběr vhodného typu stanoviště a počtu kontejnerů.
Zájmeci mají k dispozici vypracovaný projekt typizovaného stanoviště s několika možnostmi řešení. Kontejnery lze umístit kolmo nebo podél chodníku a rozměry celého hnízda mohou být zhruba 6x1,5 metrů, nebo 4x3 metry. Variantní řešení umožňuje najít nejlepší variantu pro konkrétní místo a zároveň nezpomaluje postup prací.
Na všech přípravách se podílí společně úřad městského obvodu (ÚMOb), odbor komunální a bytový Magistrátu města Ostravy a společnost OZO. Po zpracování rozpočtu na vybudování stanoviště (OZO) a stanovení lhůty dokončení stavebních prací (ÚMOb) následuje podpis darovací smlouvy (OZO - ÚMOb) a převod finanční částky na účet ÚMOb. Vybudování stanoviště zajišťuje ÚMOb ve spolupráci se svými dodavateli stavebních prací. Práci uzavírá kontrola splnění podmínek darovací smlouvy (OZO).
Původní stanoviště, která nebyla kompletní a nevyhovovala, jsou přebudovávána tak, aby kontejnery na separaci stály všechny pohromadě. Na stanovišti je prostor pro čtyři kontejnery. Standardně jsou umísťovány tři: kontejner na papír, sklo, plasty+nápojové kartony. Čtvrté místo je rezerva pro jeden další kontejner v případě rozšíření systému separace odpadu (například o bioodpad) nebo potřeby některý typ kontejneru zdvojit, pokud by narostlo možství sbíraného odpadu. Plocha místa je zpevněná, vydlážděna zámkovou dlažbou.
Pro obsluhování kontejnerů na plasty a papír je upraven okraj pro sjezd na vozovku. Sklo se v Ostravě sbírá do kontejnerů typu zvon. Proto se pamatuje na prostor pro otočné rameno, které kontejner obsluhuje.
SPOLUPRÁCE VŠECH
"Celý proces probíhal v úzké spolupráci města, městských obvodů a naší společnosti a setkal se s velkým zájmem. Finanční dar využilo všech dvacet tři městských obvodů Ostravy," poznamenává Mgr. Karasová.
Při jednáním zastupovali město Ostravu pracovníci odboru komunálního a bytového, který rozhoduje o přistavování nádob na separovaný sběr. Městský obvod v procesu výstavby vystupoval jakožto uživatel pozemků, na kterých se kontejnerová stanoviště nacházejí. Zástupce společnosti OZO Ostrava pak posuzoval jednotlivé lokality z hlediska dostupnosti pro svozovou techniku a obsluhu kontejnerů. Všichni účastními se tedy mohli vyjádřit k věcem, které se jich bezprostředně týkaly.
DALŠÍ PROJEKT
Kromě rozšiřování možností třídění byl ve vybraných částech Ostravy spuštěn pilotní projekt sběru kovových obalů. Ověřuje se při něm, zda by o tuto službu byl zájem, a také způsob sběru těchto obalů - většinou plechovek od nápojů. Po vyhodnocení projektu na začátku roku 2011 bude rozhodnuto, zda budou moci kovové obaly třídit všichni Ostravané.
"Ideální systém jak podporovat třídění asi neexistuje a všem se zavděčit nelze. Přesto se naše společnost nepřestává snažit systém separace odpadů v Ostravě stále vylepšovat a optimalizovat. Domnívám se, že finanční dar na budování stanovišť je toho jasným důkazem," uzavírá Ing. Karel Belda.
"Chtěli jsme, aby kontejnery nepřekážely občanům a byly přístupné pro svozovou techniku," říká Ing. Karel Belda.
Podle Vladimíry Karasové forma účelově vázaného finančního daru nejrychleji vedla ke kýženému cíli.
Příklad úpravy separačního místa na jedné z ostravských ulic: před
a po úpravě
