
Případy nelegálního dovozu odpadů do Česka vzbudily velkou pozornost i vyvolaly změny zákonů. Kontejner nalezený v Brazílii ukazuje, že jsme se stali světovými.
Kontejner s dvaadvaceti tunami odpadu, zadržený v přístavu Rio Grande, měl obsahovat plasty k recyklaci. Podle brazilské strany však obsahoval toxický odpad - obaly od čisticích prostředků, použité jednorázové plenky, zbytky krmiva pro zvířata či blíže neupřesněný kontaminovaný odpad.
Do Brazílie ho na začátku srpna poslala nedakonická firma NeOmA, která se specializuje na vývoz recyklovatelných plastů do celého světa. Proti tvrzením, že obsah kontejneru byl toxický, se ostře ohradila: "Od označení našeho odpadu jako toxického se zásadně distancujeme a pevně si stojíme za certifikovanou kvalitou všech našich výrobků," uvedl v prohlášení společnosti její mluvčí Zbyněk Buchtík.
Podle něj se NeOmA stala obětí nekvalifikovaného a účelového rozhodnutí brazilské byrokracie: "Při medializaci tohoto případu postupně vznikla dezinformace, kdy z prázdné LDPE tašky od nových dětských plen 'narostlo' přes dvacet tun toxického odpadu. Aféra je ve skutečnosti výsledkem nekalého boje asijských firem o pozici na brazilském trhu," tvrdí se v prohlášení.
Sporný odpad byl odeslán zpět do přístavu v Hamburku, odkud byl původně vypraven a může tam být zlikvidován. Záleží na dohodě s majitelem kontejneru nebo jeho dopravcem, kterým je hongkongská firma Dashan. Korejská firma Hanjin Shipping, která kontejner do Brazílie dopravila, dostala pokutu 1,5 milionů realů (asi 16,5 milionu Kč).
Ministerstvo životního prostředí ve svém prohlášení uvedlo, že nemá žádnou oficiální informaci od kompetentních úřadů ani z Brazílie, ani z Německa a čerpá své údaje pouze ze sdělovacích prostředků.
ÚMLUVA
Přeshraniční přeprava odpadů se řídí mezinárodními předpisy, v tomto případě Basilejskou úmluvou (viz box). Pokud by byly předmětem vývozu neznečištěné plastové odpady určené k využití, pak by nepodléhaly souhlasu úřadů a mohly by být vyvezeny do Brazílie v režimu tzv. zeleného seznamu. Pokud brazilské úřady zjistily, že byly dovezeny odpady obsahující škodliviny, jedná se zřejmě o nedovolenou přepravu odpadů. Basilejská úmluva stanoví jak postupovat, dojde-li k nezákonné přepravě odpadů.
Prokáže-li se pochybení nedakonické firmy, hrozí jí podle paragrafu 66 zákona o odpadech pokuta až do výše 50 milionů korun. Ve firmě již taky provedla kontrolu Česká inspekce životního prostředí.
Muž, zachycený v recyklačním zařízení v Sao Paolo (Brazílie), se živí jako tzv. catadore - sbírá a dává k recyklaci šrotu, lepenku a plastové lahve. Podle úřadů se díky j činnosti catadores drží Brazílie mezi zeměmi s největším podílem recyklace. Foto: ČTK
BASILEJSKÁ ÚMLUVA O KONTROLE POHYBU NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ PŘES HRANICE STÁTŮ A JEJICH ZNEŠKODŇOVÁNÍ
Basilejská úmluva byla podepsána 22. března 1989 v Basileji a vstoupila v platnost dne 5. května 1992. Naše republika ratifikovala smlouvu dne 24. července 1991 a stala se závaznou dnem 1. ledna 1993. Úmluva má 166 smluvních stran (včetně ES) a tři signatáře (mezi nimi USA). Změna Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování byla sjednána dne 22. září 1995 v Ženevě. Česká republika změnu ratifikovala 28. února 2000. Dosud nevstoupila v platnost.
Povinnosti vyplývající pro Českou republiku členství jsou zakotveny v zákoně o odpadech. Nařízením 259/93/EHS, ke kontrole zásilek odpadů a dohledu nad jejich přepravou, se v rámci Evropského společenství zřizuje systém ke kontrole pohybu odpadů. Tento systém zároveň implementuje na úrovni Společenství i Basilejskou úmluvu, rozhodnutí Rady OECD C(92)39/FINAL k přeshraničnímu pohybu odpadu. Zatímco se Basilejská úmluva týká pouze nebezpečných odpadů, toto nařízení zahrnuje i zásilky odpadů ostatních. Nařízením je stanoven zvláštní režim pro zásilky v rámci EU, pro export, import a tranzit odpadů, liší se požadavky kladené na odpad určený ke zneškodnění a k dalšímu využití, tj. zda je přepravovaný odpad uveden v přílohách nařízení v tzv. zeleném, žlutém či červeném seznamu.