Dusík obsažený v odpadní vodě spolu s fosforem působíí tzv. eutrofizaci, při níž voda zarůstá sinicemi. V čistírně odpadních vod v Hradci Králové, kde nedávno skončila dvouletá rekonstrukce, jsou první v ČR, kdo uvedli do provozu technologii na odstraňování dusíku.
Požadavky na obsah dusíku ve vypouštěných odpadních vodách stanoví předpisy EU. Česká republika si vyjednala plnění této legislativy do konce roku 2010, což už se blíží - a není to jediný limit, který máme letos splnit. Jde především o to, že všechny obce o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel, kterých je v ČR zhruba šest set, mají mít do konce letošního roku v provozu kanalizaci, zakončenou čistírnou odpadních vod. V současné době ale není třeba vidět situaci příliš katastroficky. Podle informace Ministerstva životního prostředí (MŽP) evidují takových obcí, kde to zatím není splněno, řádově několik desítek. V mnoha z nich jsou už však tyto čistírny a kanalizace rozestavěny, jinde se zahájení staveb blíží. Nemusíme navíc očekávat, že by EU hned v lednu 2011 nebo v následujících měsících sáhla k nějakým sankcím.
Jak je to ale s dusíkem? Snižování jeho obsahu ve vypouštěných vodách z čistíren nemá jednotný limit, neuplatňuje se plošně. Konkrétní limity pro jednotlivé formy dusíku závisejí na velikostní kategorii čistírny. Pro malé čistírny v kategorii do 10 000 ekvivalentních obyvatel se celkový dusík (Ncelk) jako emisní standard (limit) podle zmíněného nařízení vlády vůbec nestanovuje.
Problém odstraňování dusíku z odpadní vody a s tím spojených limitů na celkový dusík podle evropské legislativy se týká velkých čistíren v kategorii nad 100 000 ekvivalentních obyvatel, tj. například již zmíněného Hradce Králové, Prahy apod. Podle nařízení vlády ČR č. 229/2007 činí tento limit pro parametr celkového dusíku 10 mg/l. Jeho splnění není úplně jednoduché. V Hradci Králové použili jako první v republice novou technologii v čištění BIOSTYR (postdenitrifikační stupeň).
MIKROORGANISMY V PLNÉ PRÁCI
Filtr na odstraňování dusíku má dvě komory s celkovým povrchem 84 m2, do nichž se v Hradci Králové čerpá zhruba polovina vyčištěné odpadní vody, odtékající rovnou do Labe. Postdenitrifikační filtry dodala společnost VWS MEMSEP, s. r. o. Voda prochází vrstvou speciálně upravených kuliček polystyrénu, na jejichž povrchu jsou mikroorganismy. Právě ty odstraňují z odpadní vody dusík tak, že ho mění na plyn, který pak vyprchává do atmosféry. K této biochemické reakci dochází bez přístupu vzduchu a bakterie je třeba dobře živit - zdrojem je metanol.
Společně s rekonstrukcí ČOV byla postavena nová dmychárna, která lépe reguluje vzduch dodávaný do biologického stupně čištění. Hlavně však šetří energie, což je v provozu čistírny významná položka. Rekonstrukce zahrnula také nový řídicí systém a další objekty.
Investorem nové technologie na odstranění anorganického dusíku z odpadní vody jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., (VaK), což je společnost vlastníků vodárenské infrastruktury v regionu (je to 115 měst a obcí) a zároveň působí jako správce této infrastruktury. Provozovatelem čistírny je Královéhradecká provozní, a. s., ze skupiny Veolia Voda ČR.
PENÍZE NEDOŠLY
Celkové náklady na rekonstrukci ČOV Hradec Králové dosáhly 140 milionů Kč bez DPH. Část prostředků pochází z dotace Ministerstva zemědělství (48,92 milionu Kč), dalším zdrojem byl úvěr 62,9 milionu Kč, z něhož 4procentní úrok bude refundovat rovněž stát. Zbylá část financí byla čerpána z vlastních investičních prostředků VaK (27,9 milionu Kč).
Před čtyřmi roky stáli její vlastníci před rozhodnutím, jak projekt financovat. Dotace z OPŽP byla vázána na splnění tzv. podmínek přijatelnosti, dojednaných s Evropskou komisí. Společnost Vodovody a kanalizace v Hradci Králové se rozhodla, že půjde vlastní cestou.
Ředitel VaK František Barák je přesvědčen, že bez evropské dotace je vyšla celá rekonstrukce mnohem levněji. V projektu, na který se využijí evropské dotace, je spousta povinností při příjemce, všechny ale stojí další peníze. "Většinou jste také nuceni zahrnout do projektu i věci, které nepotřebujet. Mohou to být požadavky na napojení aglomerací, další související rekonstrukce, které se musí udělat zároveň a nikoli později apod." Jmenuje také audity, shromažďování požadovaných dat, revize, posudky, právníky. A když je dotace přiklepnuta, nastoupí posuzovatelé a kontroloři. Roli hraje také národní metodika, která obsahuje i postupy, nějakým způsobem vynucené. Jako příklad Barák uvádí Ministerstvem životního prostředí požadovaný finanční model.
Jeho hodnocení projektů s evropskými dotacemi je přísné. Objemy těchto projektů prý často přesahují reálnou potřebu o 30-40 %. "Je to v tom, že s penězi, které vám někdo dal, nešetříte, zatímco když jsou vaše, postupujete jako opravdový hospodář," říká Barák. Na spolufinancování je pak potřeba opravdu hodně peněz, což se nemůže nepromítnout do značného zvýšení ceny vodného a stočného. V Hradci Králové se však podle Františka Baráka nezvýší. "Provozní podmínky nám umožňují i nadále zvyšovat vodné a stočné jen o inflaci, DPH, poplatky za vypouštění vody apod."
Při slavnostním zahájení provozu čistírny si návštěvníci prohlédli její areál.
