K místnímu poplatku za shromažďování a likvidaci odpadu nám přišel dotaz čtenáře: "Zákon vůbec neřeší obyvatele, kteří se z jakéhokoliv důvodu nezdržují na adrese trvalého pobytu, např. vysokoškolští studenti, kteří pak musí platit na koleji i v místě svého trvalého pobytu. Je to správné chápání zákona?".
Platná právní úprava zakotvuje tři možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad (viz rámeček). První způsob platby se realizuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi obcí a fyzickou osobou, ostatní dva způsoby obec stanoví (resp. může stanovit) pouze formou právního předpisu (obecně závaznou vyhláškou). Uvedené možné způsoby plateb za komunální odpad však nelze (v rámci jedné obce) v žádném případě směšovat či různě kombinovat, tj. obec si může vybrat pouze jeden z uvedených způsobů.
Z dotazu dovozuji, že se má na mysli zřejmě místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o místních poplatcích rozlišuje dvě skupiny poplatníků popisovaného místního poplatku. Pokud se jedná o vysokoškolské studenty, mají tito povinnost platit předmětný místní poplatek pouze v obci, ve které mají trvalý pobyt. Vysokoškolské koleje rozhodně nelze považovat za "stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci", a proto případné vybírání místního poplatku je v rozporu se zákonem o místních poplatcích. Maximální výše daného místního poplatku na osobu činí 500 Kč za kalendářní rok.
Pokud však dotaz míří na poplatek za komunální odpad ve smyslu § 17a zákona o odpadech, je dvojí placení v souladu s právním řádem. Vysokoškolský student platí místní poplatek v obci, ve které má trvalý pobyt, a v obci, která zavedla poplatek za komunální odpad, je poplatníkem ještě tohoto poplatku. Poplatníkem poplatku za komunální odpad je totiž bez dalších podmínek každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad (plátcem tohoto poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad). Maximální výše poplatku za komunální odpad se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.
Rozdílná právní pozice vysokoškolského studenta v popsaných případech se tak odvíjí od konkrétního způsobu platby za komunální odpad, který zvolila příslušná obec.
Mgr. Jan Břeň
právník
TŘI MOŽNÉ ZPŮSOBY PLATEB FYZICKÝCH OSOB ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD:
- úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - viz § 17 odst. 5 zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.),
- poplatek za komunální odpad - viz § 17a zákona o odpadech,
- místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - viz § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,prosím chtěla bych vědět ,jak mám ze zákona platit za odpad.Mám trvalé bydliště na kterém se v současné době nepohybuji.Také tam tudíž nemám ani žádný odpad.Bydlím v domě své dcery a úřad chce, abych i tam platila za odpad.Musím platit na obou místech a nebo stačí platit pouze na jednom místě.
Děkuji za odpověď Fortelková.