Dynamický rozvoj výroby, spotřeby a nových aplikací plastů s sebou nese i problém s efektivním využitím plastů. V hierarchii jejich využití po skončení aplikační životnosti dominují znovuvyužití, mechanická recyklace a energetické využití.
Světová výroba a spotřeba plastů vykazovala do roku 2007 trvalý sedmiprocentní roční růst - bylo vyrobeno 260 mil. tun plastů. Krizové roky 2008 a 2009 se projevily i v poklesu výroby a spotřeby plastů. Využití plastů po skončení jejich životnosti však přesto zaznamenalo růst.
Stupeň využití odpadních plastů se v Evropě odlišuje v závislosti na aplikacích, jejich životnosti a příslušné legislativě. Podle nejnovější studie francouzské multinacionální firmy VEOLIA jsou ročně ve světě vyprodukovány 4 miliardy tun odpadů, přičemž pouze 25 % je využito nebo recyklováno. Produkce i opětovné využití plastů v Evropě je ve srovnání s tím téměř zanedbatelné.
Česká republika vyrobila v rekordním roce 2007 více než 1,1 mil. tun plastů. Krizové roky 2008 a 2009 se u nás projevily pouze mírným poklesem výroby kolem jednoho procenta. Sousední Německo zaznamenalo v roce 2009 pokles výroby plastů o 15 %. Situace ve výrobě a spotřebě v roce 2010 se zlepšuje. Spotřebou plastů s více než 100 kg/hlavu se ČR řadí mezi vyspělé evropské státy (SR vykazuje spotřebu kolem 80 kg/hlavu).
ODPADNÍ PLASTY
Velkou předností plastů je skutečnost, že pro jejich výrobu se spotřebovávají pouze čtyři procenta světové spotřeby ropy, přínosy z jejich aplikací z hlediska úspor energií a snížení exhalací CO2 jsou však několikanásobně vyšší - např. u izolací z pěnového PS je to 150násobek. Po skončení jejich různě dlouhé životnosti - od dní v obalovém sektoru až po desetiletí ve stavebnictví - lze plasty výhodně zhodnotit.
Minimální limity do roku 2020 pro využití domovních odpadů, včetně plastů, jsou stanoveny ve výši 50 % hmotnostních a 70 % hmotnostních pro stavební a demoliční odpad. Výrazně se potlačuje skládkování plastů. Pokud by se dosud skládkované odpady recyklovaly nebo energeticky využily, mohlo by se podle studie švýcarské konzultační firmy Prognóz z roku 2007 docílit snížení emisí CO2 o 27 %. V Česku otevřela cestu ke zvýšení energetického využití odpadních plastů a razantnímu snižování jejich skládkování v dubnu 2010 schválená euronovela zákona o odpadech.
POKLES SKLÁDKOVÁNÍ
Podle studie německé firmy Consultic7 bylo v roce 2008 v Evropě vyprodukováno 24,9 milionu tun odpadních plastů. Největší podíl tvořily odpady z obalů (63 %), následovány odpady ze stavebnictví (6 %), z automobilů a elektroniky (po 5 %). Efektivně využito bylo 51,3 % odpadních plastů (růst o 3,6 % proti roku 2007). Z toho bylo využito 30 % energeticky, 21,3 % recyklací. Skládkování pokleslo o 2,1 %. V devíti evropských zemích se využívá více než 84 % odpadních plastů.
ZPRACOVÁNÍ MÁ LIMITY
V ČR působí přes 600 zpracovatelů plastů a přibližně 65 firem, které se zabývají mechanickou recyklací. Ta však má své limity v důsledku problémů s tříděním jednotlivých typů plastů, jejich kontaminací a taktéž nutností dodržování předpisů REACH. Je obtížné dodržet přísná pravidla pro obsah některých nebezpečných látek, které se mohly používat před několika desítkami let. Zejména u výrobků ze staveb po skončení životnosti je často obtížné dodržet podmínky REACH. Tento problém je snáze řešitelný u krátkodobých aplikací, tj. v obalovém průmyslu .
Ing. František Vörös
Svaz chemického průmyslu ČR
NEJVĚTŠÍ VÝROBCI PLASTŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Unipetrol RPA Litvínov: PE - polyetylen, PP - polypropylen
Synthos Kralupy: PS - polystyren, EPS - zpěňovatelný (expandovatelný) polystyren
Spolana Neratovice: PVC - polyvinylchorid
Spolek Ústí: polymerní pryskyřice
