Skládky a skládkování: jaká bude jejich budoucnost u nás?

České odpadové hospodářství čekají velké změny. Připravuje se výstavba několika spaloven komunálního odpadu a možná i zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu. To v nejbližších letech ovlivní zejména velké skládkaře, kteří dosud v nakládání s odpady u nás dominovali.

Zeptali jsme se zástupců větších i menších odpadářských firem, jak vidí svou firemní budoucnost ve změněných podmínkách. Všem jsme položili čtyři otázky:

1. Jak vidíte budoucnost skládek, které provozuje vaše společnost?

2. Bude vaše společnost na vzniklou situaci nějak reagovat, plánujete přechod k jiným technologiím, oborům, rozšíření služeb a podobně?

3. Souhlasíte s tím, že k dosažení odklonu BRKO ze skládek je nutné vybudovat spalovny, nebo byste měli nějaké jiné řešení?

4. V novém zákoně o odpadech se předpokládá zvyšování poplatků za skládkování. Je to podle vašeho názoru dobrý ekonomický nástroj? Máte analýzy, jaké důsledky to bude mít pro vaši společnost /skládky?

Arnošt Kastner, generální ředitel, .A.S.A. ČR

1. Budoucnost skládek v ČR se obecně zdá být končící kapitolou. Veškerá evropská legislativa, stávající a hlavně připravovaná, povede k preferenci veškerého využití odpadů včetně energetického před jejich odstraňováním, které představují především skládky. Zákaz přímého ukládání odpadů na skládky tipuji okolo roku 2025. Přichází tedy dekáda "přezbrojování" odpadové branže ze skládkování na modernější technologie. Ale ruku v ruce s redukcí skládek musí jít i opatření, která učiní nové technologie cenově konkurenceschopné.

2. O vývoji z hlediska vhodných technologií máme svou konkrétní představu, horší je odhadnout to, jak bude vše probíhat z hlediska časového, např. kdy budou vytvořeny podmínky, za kterých budou mít nové technologie na trhu šanci. Postavit a provozovat dnes novou spalovnu nebo mechanicko-biologickou úpravu může být pro privátní subjekt ekonomická sebevražda, za sedm let to může být zásadní tržní výhoda.

Bylo by vhodné vytvořit určité přechodné období, během kterého se pomocí ekonomických nástrojů vytvoří podmínky pro nové technologie a po vybudování dostatečných nových kapacit může být zakázáno skládkování.

3. Primárně nejde jen o BRKO, to je jen dílčí krok, trend je neskládkovat nic přímo, bez předešlé úpravy či zpracování. Jen kvůli BRKO by nemělo smysl stavět spalovny. Kromě biologické složky obsahuje směsný odpad naštěstí ještě velký podíl ostatních odpadů, které už nejsou materiálově využitelné, ale mají svou energetickou hodnotu. Proto nedává smysl je ukládat do země, ale energeticky využívat. Vlastní BRKO je kapitola sama pro sebe. Jsou nadšenci, kteří tvrdí, že lze takřka z veškerého BRKO vyrábět kompost a uplatňovat jej v zemědělství atd. To však může platit pro zlomek z celkového množství. BRKO je v komunálním odpadu v Česku přes jeden milion tun ročně. Dnes se využívá maximálně do 20 % a hlavním problémem je odbyt a zase odbyt. Energetické využití proto vidím jako druhé nejlepší, ale nejjistější řešení.

4. Každý ekonomický nástroj, který je v tomto případě vlastně skrytou daní, není v principu dobrý. Ale bez jeho účinku nebudou mít oproti skládkování nikdy moderní technologie na odpadovém trhu šanci. Proto jej bez velkého nadšení chápeme a chystáme se na jeho progresivní vývoj. Obava je, aby ona progrese byla vhodně rozložena v čase, protože jsme jako provozovatelé skládek pouze výběrčím těchto daní, které odesíláme na příslušná místa. Na nás budou ale naštvaní zákazníci, že jim zdražujeme službu, což se již několikrát stalo (poplatek se měnil vždy po dvou letech). Ale nyní zřejmě přijdou větší cenové skoky, které bude nutné ustát - nejenom my jako odpadová firma, ale především města, obce a obchodní a průmyslová sféra. Vzhledem k tomu, že se začíná mluvit o příchodu 2. vlny ekonomické krize, nepřipadá mi teď vhodná doba pro zvyšování těchto poplatků.

Ing. Jiří Čenský, technický ředitel, AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o.

1. Naše společnost podporuje energetické využívání odpadů a výstavbu nejen spaloven komunálních odpadů (KO). Spalování KO je v současné době asi nejmodernějším způsobem likvidace komunálních odpadů, samozřejmě v kombinaci s důsledným tříděním ze strany občanů i právnických osob. Budoucnost skládek vidíme v tom, že jakékoliv zařízení na energetické využití KO bude vždy potřebovat koncovku, kam uloží tuhé zbytky z tohoto zařízení, případně další nevyseparovatelné a nevyužitelné složky. Na skládky se budou i nadále ukládat nespalitelné a inertní odpady.

Skládkové areály mají další velkou výhodu, a tím je schválené území pro nakládání s odpady a tudíž možnost následného využití těchto areálů například pro překládací stanice nebo technologie MBÚ apod. Areály jsou tak přirozenou součástí integrovaných regionálních systémů nakládání s odpady.

2. Již nyní máme širokou škálu technologií OH: spalovnu nebezpečného odpadu, osm skládek a celou řadu recyklačních zařízení včetně dotřiďovacích linek, sběrných dvorů, kompostáren, kogeneračních jednotek, překládacích stanic a dalších technologií, které jsou často integrovány do dnešních areálů skládek. Vždy progresivně zavádíme nejmodernější technologie.

3. Vybudováním spaloven a nastavením ekonomických parametrů (poplatky apod.) se vždy docílí zmenšení ukládání jakýchkoliv spalitelných odpadů na skládky. Vybudováním spaloven odpadů se dosáhne pouze částečného snížení ukládání BRKO na skládky, určitě je tomu tak u BRKO, které je obsaženo ve směsném KO.

Již dnes je legislativa nastavena tak, že ukládat BRKO do skládek lze jen za velmi přísně stanovených podmínek. Tím by mělo být docíleno využití těchto odpadů mimo konečné uložení na skládky. Omezení je především na obcích, které mohou využívat jiné formy využití např. v bioplynových stanicích, v kompostárnách případně dnes legislativně zakotvenou formou komunitní kompostárny.

Otázkou zůstává, na kolik je téměř kategorický zákaz ukládání správný. BRKO ve zbytkovém směsném KO přispívá k rychlejšímu rozkladu odpadů uložených do skládky, a tudíž urychluje vznik skládkového plynu. U technologicky vybavených skládek s řízeným odplyněním má provozovatel zájem na co největším zachycení skládkových plynů a jejich následném energetickém využití. Tento systém je jistě šetrnější k životnímu prostředí než nekontrolované procesy neřízeného kompostování, kdy dochází k nežádoucímu zatížení ovzduší.

4. Zvyšování poplatků je určitě nástroj, který vyrovnává rozdíl mezi náklady na skládkování, energetické využívání a materiálové využívání odpadů.

Bez využití ekonomických nástrojů je přechod od skládkování k energetickému využívání vytříděných komunálních odpadů nereálný. Je důležité, aby poplatek a jeho navyšování bylo úzce spojeno s přechodem na vyšší/lepší systémy nakládání s odpadem.

Z pohledu provozovatele skládky je poplatek neutrálním ekonomickým nástrojem: co vybere od původce, to odvede příjemci poplatku. Výše poplatků je tedy nepodstatná. V rámci celkového nakládání s odpadem se jedná o zdražení systému. Navýšení poplatků má přímý vliv na navýšení nákladů za službu, a tím vzniká výrazný tlak na obecní rozpočty a náklady jednotlivých domácností.

Pavel Gregor, ředitel, ESKO-T

1. Skládky budou na některé druhy odpadů potřeba vždy.

2. Provozování skládky není naše jediná činnost. Provozujeme síť 15 sběrných dvorů, dotřiďovací linku, zabezpečujeme svoz komunálních, BRO a velkoobjemových odpadů.

3. Spalovny neřeší pouze odklon BRO. Jde především o energetické využití odpadů. BRO lze částečně řešit i jinými způsoby - odděleným sběrem.

4. Pokud chceme dosáhnout rychlých změn, tak jiným způsobem to nejde. Neznám přesně systém výběru a předání poplatků dál. Na ekonomiku skládky to nebude mít vliv, protože poplatky se přenesou na původce odpadů.

Ing. Richard Blahut, výrobně-technický náměstek, Frýdecká skládka, a. s.

Na Frýdeckou skládku, a. s. ukládáme ročně 70 000-80 000 tun komunálních odpadů z z města Frýdek-Místek a z okolních zhruba 30 obcí. Na jaře roku 2012 budeme stavět novou etapu skládky, která by měla zajistit ukládání odpadů do roku 2018. V současné době se plánuje výstavba spalovny pro Moravskoslezský kraj v Karviné, která by měla být uvedena do provozu v roce 2015.

Pro další vývoj skládkování odpadů po roce 2015 v naší svozové oblasti budou tedy rozhodující dva faktory. Za prvé, zda se postaví a uvede do provozu spalovna v Karviné a za druhé, jakou podobu bude mít nový zákon o odpadech, konkrétně ustanovení o výši poplatku za uložení odpadů na skládky.

Pro rozhodování měst a obcí o tom, kde se mají svého odpadu zbavit, byly vždy rozhodující náklady za odstranění odpadů, to znamená cena za 1 tunu. Důkazem toho je většina v současné době vypisovaných veřejných zakázek na svoz a odstranění odpadů, kde je jako jediné hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena. Řeči o ekologii a nutnosti omezování ukládání odpadů na skládky jdou v reálné praxi stranou.

V případě, že bude spalovna v Karviné uvedena do provozu, dojde pravděpodobně k částečnému poklesu odpadů ukládaných na skládku. Přesto zůstane dostatek odpadů, pro které je skládkování jediný možný způsob odstranění (např. směsné stavební odpady).

Pro naši společnost není skládkování odpadů jedinou činností, kterou se zabýváme. Zajišťujeme komplexní nakládání s odpady ve městech a v obcích, tj. svoz odpadů, separovaný sběr komodit, budujeme a provozujeme sběrné dvory, kompostárnu a recyklační středisko na stavební odpady. Rozvoj systémů spojených s tříděním a využíváním odpadů bude i nadále patřit mezi priority našeho podnikání.

Co se týče odklonu BRKO ze skládek, nechápeme, proč je tento postup nezbytně nutný. Za neúměrně vysoké náklady se budují bioplynové stanice různého typu, které mají následně problémy s provozem. Podle našeho názoru by stačilo pouze změnit systém jímání skládkového plynu z provozovaných skládek. Je nutné dostatečně hutnit skládku, pravidelně překrývat navezený odpad inertním materiálem a především jímat skládkový plyn již po navršení určité mocnosti odpadu v průběhu skládkování. Skládka odpadů pak funguje jako bioplynová stanice, s minimálním dopadem na životní prostředí při maximálně efektivních provozních nákladech. Poslední podmínkou je samozřejmě využití plynu v kogenerační jednotce. Popsaný postup využití BRO je technicky možný, avšak legislativa nám ukládá omezování ukládání těchto odpadů na skládky.

Jaroslav Stružka, předseda představenstva, Komwag, podnik čistoty a údržby města, a. s.

Společnost Komwag, a. s., sice v současné době žádné skládky neprovozuje, přesto bych chtěl sdělit svůj názor. Minimalizace skládkování je logickým trendem všech vyspělých zemí a zvyšování skládkovného je nejjednodušší nástroj k dosažení takového cíle. Spalovny považuji za jednu z cest, kterou se má likvidace odpadů ubírat, ale pouze jako jeden z článků v řetězci - snižování produkce odpadů, důsledné nakládání s odpady, třídění, recyklace, kompostování, fermentování, příprava odpadu k použití jako palivo a další zpracování.

Ing. Miroslav Kvapil, generální ředitel, Marius Pedersen, a. s.

Odpověďmi na předmětné otázky bychom natolik odhalili strategii budoucího rozvoje Marius Pedersen, a. s., v České republice, že jsme se rozhodli se ankety vašeho časopisu neúčastnit.

Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, PhD., generální ředitel, SITA CZ a. s.

1. SITA CZ se s ohledem na politiku mateřského koncernu SUEZ ENVIRONMENT od počátku soustředila na celou škálu technologií, skládkování je jen jednou z nich. Při sledování vývoje ve zbytku Evropy a vlastně celém světě, bylo jasné, že skládkování je třeba omezit ve prospěch kombinace pokročilejších technologií zpracování odpadu.

Naše společnost provozuje jen šest skládek odpadů. V jejich areálech jsou umístěny další technologie, které doplňují prosté skládkování odpadů. Již nyní jsme značnou část odpadů, které je možno materiálově nebo energeticky využít, odklonili. Z těchto důvodů se o budoucnost našich skládek neobávám. Čeho se však obávám, je značný vliv skládkové lobby, která v současnosti brzdí a dále může významně zkomplikovat žádoucí postup České republiky od prostého skládkování k moderním technologiím nakládání s odpady.

2. Na situaci jsme již reagovali. Pouze Pražské služby a SITA CZ nabízejí mix materiálového a energetického využití odpadů a využití biologicky rozložitelných odpadů pro komunální a živnostenské odpady. SITA k tomu ještě přidává stejný mix i pro průmyslové zákazníky. Bohužel dalšímu zavádění moderních přístupů brání nekalé podnikání některých menších a středních firem, ke kterým se přidaly pod tlakem snižování cen i některé nadnárodní společnosti.

3. Spalovny určitě nejsou samospásným řešením. Rozvoj odděleného sběru ve městech a obcích vyseparoval z TKO výhřevné odpady (papír, plasty, dřevo) a váhově i objemově se zásadní složkou stává BRKO. Od roku 2005 tak dochází k podstatnému snížení energetické výhřevnosti SKO z 11 MJ/kg na 7-8 MJ/kg, což snižuje efektivitu spalovacího procesu. Jedině vyvážený mix technologií energetického využití, anaerobní digesce a kompostování mohou pomoci ČR dosáhnout požadované úrovně snížení BRKO na skládkách. Není také vhodné řešit BRKO jako samostatnou komoditu, ale biologicky rozložitelné odpady ve vhodně zvoleném regionu jako celek.

4. V zemích Evropské unie můžeme nalézt několik nástrojů na podporu materiálového a energetického využití odpadů. Ze zkušeností posledního desetiletí se zvýšení poplatků na skládkách jeví jako velmi dobré řešení. Nárůst poplatků však musí být transparetní a postupný. Proces musí být doplněn zvýšenou aktivitou kontrolních orgánů a naprostým zamezením "alternativních" technologií pseudosolidifikace, biodegradace, změny kategorie odpadu během cesty od zákazníka na skládku apod. Zároveň musí zmizet tzv. české know-how využití odpadů pro technické zabezpečení skládek a rekultivaci. Pokud jde o rekultivační rezervy, SITA CZ se řídí standardy mateřské skupiny, a proto tvoříme rezervy mnohem větší, než nám nařizují české zákony.

Jiří Zenáhlík, ředitel, SOMPO, a. s., Pelhřimov

1. Myslím si, že i když v budoucnu bude systém likvidace odpadů řešen převážně jejich energetickým využíváním (název spalovny bych již nepoužíval), budou mít skládky odpadu i nadále svoje opodstatnění, i když ne již v takové míře jako doposud. Ne všechny odpady jsou spalitelné, a tudíž určitou část odpadů bude nutno nadále ukládat přímo na skládky. Samozřejmě ale dojde ke snížení současného množství ukládaných odpadů, a tím ke snížení příjmů za ukládání.

2. Naše společnost se této situaci musí přizpůsobit. Nenecháváme tomu volný průběh, ale již nyní jsme součástí připravovaného systému nakládání s odpady v kraji Vysočina. Zde se předpokládá vybudování energetické jednotky, na jejíž fungování by měly být napojeny všechny obce a provozovatelé systému nakládání s odpady v kraji Vysočina. Já osobně jsem členem pracovní skupiny, která se touto přípravou zabývá.

3. K dosažení odklonu BRKO ze skládek je určitě více možností. Jsou to například kompostárny, nebo aktivita občanů formou komunitního kompostování, lepší třídění odpadů. Myslím, že v udělovaných souhlasech pro provoz bio-plynových stanic by měla být nějakým způsobem zakotvena jejich povinnost zpracovávat BRKO a ne jen zemědělské plodiny.

4. Nejsem přesvědčen, že drastické zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládkách bude motivem ke snižování skládkování. Co asi bude dělat občan v tíživé finanční situaci s odpadem, za který bude muset platit neúnosnou cenu? Bude své odpady likvidovat nezákonným způsobem. Nechceme se přece vrátit před rok 1989 a mít za každou obcí černé skládky.