Starostou Velkého Oseku na Kolínsku je od loňských komunálních voleb Mgr. Pavel Drahovzal. Řadu let působil v Kanceláři Svazu měst a obcí (SMO) ČR jako právník a byl také u zrodu Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech, kterou SMO zpracoval ve spolupráci s dalšími partnery (viz též str. 38).
Ve Velkém Oseku (2206 obyv. - stav k 1. 1. 2011) mají systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu nastaven standardně v souladu se zavedenými pravidly a jak Mgr. Pavel Drahovzal poznamenává, »systém nevykazuje žádné větší závady, např. velké černé skládky«. Ruku v ruce s tím jde v obci i způsob zpoplatnění občanů. Místní poplatek za nakládání s komunálním odpadem pro každého trvale bydlícího občana nebo vlastníka rekreačního objektu činí 500 Kč. Přitom průměrné náklady na systém přepočítané na každého obyvatele loni v průměru přesáhly 750 Kč. Celková produkce komunálního odpadu se pohybuje okolo 1200 tun, z nichž přibližně 600 tun představuje směsný komunální odpad, necelých 100 tun tříděný odpad (papír, sklo, plast) a zbývajících 500 tun pak bioodpad ze zahrad a veřejné zeleně.
Náklady na odpadové hospodářství (OH) obce dosahují zhruba 2 mil. Kč, od nichž si radnice mohla v uplynulém roce odečíst přibližně 0,22 mil. Kč ve formě příspěvku od společnosti EKO-KOM. »Letos se těším, že tento příspěvek bude vyšší, neboť jsme v obci zvyšovali počet sběrných nádob a už za první pololetí jsme od společnosti EKO-KOM obdrželi téměř 0,15 mil. Kč. Proto doufám, že do konce roku bychom mohli celkový příspěvek dotáhnout až k 0,3 mil. Kč,« říká starosta.
Jste jedním ze spoluautorů uvedené Strategie. Pomohlo by nějak vaší obci kdyby se vybrané poplatky za uložení odpadu na skládku dělily mezi příslušný kraj a SFŽP v poměru 80:20, jak předpokládá Strategie, přičemž kraj by z těchto peněz dotoval také obecní odpadové projekty?
Kraj by tak především dostal efektivní nástroj na plnění krajského odpadového plánu, který provádějí obce a jsou jak vlastními realizátory svých plánů OH, tak původci a vlastníky odpadu. Bude-li tedy obec v souladu s krajským plánem OH chtít vybudovat sběrný dvůr, třídírnu odpadu apod., bude moci získat dotací kraje na tuto investici i pokrytí částečných nákladů na následný provoz. Ostatně peníze, které kraj obdrží ve formě poplatku za skládkování odpadu, budou účelově vázány k dalšímu využití výlučně do odpadového hospodářství. Podobně obec bude moci dosáhnout na podporu z úrovně kraje, zapojí-li se řekněme do energetického využití odpadu v krajem definovaném zařízení. Tato podpora by se mohla zejména týkat příspěvku na dopravu odpadu z obce do zařízení k energetickému využití. Jestliže by takový příspěvek byl skutečně zaveden a na dopravě našeho odpadu do energetického zařízení bychom neprodělávali, patrně bychom na to kývli. Ale to vše je zatím jen spekulace, protože na území Středočeského kraje zatím žádné takové zařízení nepracuje a to nejbližší, v Praze, je plně vytíženo komunálním odpadem z hlavního města. Zpočátku bych se proto pokusil pro Velký Osek získat dotaci na kompostárnu, protože kdybychom u nás skutečně evidovali veškerý vyprodikovaný bioodpad, dostali bychom se jistě na nějakých 3000 tun ze zahrad a zejména z veřejné zeleně. Zatím pořádáme pouze v sezoně jednou za dva týdny oddělený svoz rostlinného bioodpadu (tráva, listí, větve) a jen v této omezené formě se ho nashromáždí okolo 500 tun. A to jsou kolem nás další menší obce, které mají zelených ploch často ještě více než my ve Velkém Oseku.
Je v souladu se Strategií návrh TOP 09, aby obce mohly zvýšit místní poplatek za provoz systému nakládání s odpady na úroveň skutečné výše jejich nákladů?
Za současné situace je návrh TOP 09 jediným možným způsobem, jak zajistit ještě ekonomickou udržitelnost odpadových systémů v obcích. Vždyť již dnes obce doplácejí více než třetinu všech nákladů na OH. Otázkou je, jak dlouho se bude změna zákona projednávat v Poslanecké sněmovně a kdy vstoupí v účinnost. Strategie předpokládá zrušení všech současných forem zpoplatnění občanů za odpady, tj. uvedený místní poplatek podle trvalého pobytu, dále poplatek podle zákona o odpadech, který platí majitelé nemovitostí, a úhradu na základě smlouvy mezi obcí a občanem. Konstrukce nového poplatku vychází z principů místního poplatku a poplatku podle zákona o odpadech. Majitelé nemovitostí by na počátku roku nahlásili skutečný počet uživatelů obytných nemovitostí (bez ohledu na to, zda v obci mají či nemají trvalý pobyt) a obec by pak celkovým počtem všech těchto uživatelů vydělila náklady na své OH za předchozí rok. Předtím by však ještě od těchto nákladů odečetla výnosy z příspěvků od spolupracujících firem (např. EKO-KOM, kolektivní systémy na sběr elektro). Formou zpoplatnění by to byl místní poplatek, který podléhá daňovému řízení, a jakýkoliv obecní úřad tedy může podle daňového řádu zjistit skutečný počet uživatelů nemovitostí, jestliže by její vlastník neuvedl úplné či pravdivé údaje.
Takže vrátím-li se k vašemu dotazu, pak říkám: Návrh TOP 09 z tohoto pohledu v rozporu se Strategií není.
Přenese-li však obec veškeré náklady na obyvatele, resp. uživatele nemovitostí, nehrozí riziko, že pustí ze zřetele vlastní možnosti snižování nákladů na OH? Vždyť tak či onak, nakonec vše zaplatí občan...
To už je o politické odpovědnosti zastupitelů. Jednak by neúměrné zvýšení poplatku těžko obhajovali před svými voliči, jednak by přemrštěná výše mohla vést i k tomu, že by rychle přibylo neplatičů. U sídel naší velikosti by si občané také velmi rychle porovnali poplatek ve své obci a v sousedních obcích. A to by pak bylo už v obci pořádné haló. Navíc, když se nyní bavím s jinými starosty, mnozí z nich už teď počítají s tím, že i při změně výpočtu poplatku, jak jsem o ní hovořil, by beztak část nákladů na OH dotovali. Bude proto na každém zastupitelstvu, aby zvážilo ekonomické možnosti své obce a snažilo se stanovit tyto poplatky pro občany sociálně i ekonomicky únosné.
Nemůže tento způsob výpočtu nahrávat ke zvyšování cen svozovým firmám?
Seriózní firmy do toho, myslím, nepůjdou. Navíc ceny v OH by podle Strategie byly cenově regulovány. Regulovány jsou vlastně už dnes, ovšem provádí se to tzv. negativní metodou, kdy Ministerstvo financí každoročně do svého věstníku uvede, které položky svozové firmy nesmějí zahrnout do kalkulace cen svých služeb. Jde o položky typu odměny jednatelům, penzijní připojištění obchodním ředitelům apod. Rok co rok je v tom mnoho nejasností, navíc si firmy stěžují, že ve výkladu věstníku panuje i značná nejednotnost mezi finančními ředitelstvími. Tento systém chceme nastavit tak, aby byly jasně definovány položky v OH, které lze zahrnout do výpočtu regulované ceny, takže obce i poskytovatel budou přesně vědět, z čeho je cena složena. V podstatě analogicky funguje cenová regulace vodného a stočného.
Nebylo by vůbec nejjednodušší místní poplatek za provoz systému nakládání s odpady zrušit, jak to udělali například v Nové Pace (viz MO č. 6/2011)?
Neznám finanční situaci Nové Paky. Ale připouštím i tuto možnost. Každopádně Evropská unie nabádá, aby původce odpadů platil za znečišťování prostředí. Což je nejúčinnější regulativ, jak množství odpadů omezovat. Nezapomeňme, že v České republice 80 % obcí je do 1500 obyvatel. A obce této velikosti nikdy nevygenerují dost peněz z jiných zdrojů, aby mohly stoprocentně pokrývat náklady na své OH. A pokud by přece jen takový krok učinily, nezbyly by jim peníze na další rozvoj. Samozřejmě se otevírá ještě jedna možnost: Zvýšit daň z nemovitostí a poplatky za odpad udržet na nižší úrovni či je úplně zrušit. Jenže vyšší daň z nemovitostí by se týkala pouze majitelů nemovitostí, a ti by ji určitě dál rozpočítávali na uživatele svých domů, buď formou vyšších nájmů či podružných plateb za služby v rámci rodiny.
Strategie chce i povinně zapojit živnostníky a právnické osoby do OH obce...
Náš dokument se je snaží do systému zapojit v těch případech, kdy produkují zejména to, co běžný občan - papír, sklo, plasty, nápojové kartony... Na úrovni Svazu měst a obcí - a pak také s Ministerstvem životního prostředí se diskutuje o tom, zda by nebylo vhodné definovat nějaké přiměřené množství komunálního odpadu, které živnostník produkuje a jež by musel povinně do systému odevzdávat - a taky za ně platit. Vždyť dnes podle průzkumů ještě dvě třetiny živnostníků ani netuší, že za svoje odpady mají odpovědnost. Jednoduše je odevzdávají do systému obce, aniž by s ní na to uzavřeli smlouvu. Pokud by takové přiměřené množstvi odpadu zejména pro osoby samostatně výdělečně činné bylo stanoveno, usnadnili bychom jim život. Nemusely by vést žádnou evidenci, uzavírat smlouvy, neboť by platily poplatek stejně jako každý občan a mohly by k odkládání svého odpadu využít veřejné sítě sběrných nádob.
Ale živnostník by podle Strategie platil podstatně vyšší poplatek než občan, že?
Ano, Strategie počítá s tím, že by obec výši tohoto poplatku mohla stanovit rozdílně pro živnostníka, tedy i vyšší - především s ohledem na velikost onoho stanoveného »přiměřeného množství komunálního odpadu«, které živnostník vyprodukuje a vkládá do veřejného systému. Samozřejmě, rozumné zastupitelstvo při snaze podpořit místní podnikání by nemělo stanovit extrémní výše těchto poplatků.
Jak to řešíte ve Velkém Oseku?
Protože zatím existuje rozdílná výše DPH na službu poskytovanou občanovi (10 %) a živnostníkovi (20 %), rozhodla naše obec, že si tyto služby budou živnostníci nasmlouvávat s odvozovými firmami sami, a obec s nimi žádnou smlouvu neuzavírá. Obec by totiž jen velmi obtížně při zúčtování DPH vykazovala, která část odpadů pochází od živnostníků a která od občanů. Tato praxe je běžná ve většině členských obcí svazku NYKO, tedy obcí okresů Nymburk a Kolín, které se sdružily pro spolupráci při likvidaci odpadů a jejichž území pokrývá svozová společnost NYKOS, a. s., v níž má 40% podíl municipální sféra a 60% podíl společnost Marius Pedersen.
Zabývá se Strategie také výkupnami druhotných surovin?
Jejich síť je v Česku poměrně hustá a svým způsobem v Evropě ojedinělá. Bohužel, až příliš často se stává, že někteří lidé doslova parazitují na dobrovolném zapojení občanů do třídění odpadu a dělají si vlastní soukromý byznys z vykrádání kontejnerů, kam lidé odkládají například papír. Z toho pochopitelně těží i mnohé sběrny. Strategie proto předpokládá, že buď se tyto sběrny zapojí do OH obce - musely by tedy získat ke své činnosti její souhlas (či závazné souhlasné stanovisko), nebo by do určité doby od účinnosti nového zákona o odpadech musely se svou činností na území obce skončit. De facto by to bylo konstruováno na obdobné bázi jako provozování výherních automatů. A to je stále ve hře i varianta, že by se výkupny zrušily vůbec, neboť jediným odběratelem odpadu od občanů na svém území by měla být obec. Jestliže dnes všude bezchybně funguje zpětný odběr elektrozařízení, proč by víceméně na podobném principu nemohl fungovat třeba sběr kovů? Možná se to někomu zdá tvrdé, ale i v naší poměrně menší obci jsem už já osobně několikrát zasahoval proti vykrádání kontejnerů na tříděný odpad - konkrétně šlo o papír. Samozřejmě i nám se už několikrát ztratila víka od kanalizace a byly zcizeny dopravní značky...
V Ostravě nyní existuje 1180 stanovišť ke třídění odpadu. Separační hnízda najdou obyvatelé města prakticky v každé druhé ulici a i díky tomu v současné době třídí o zhruba třetinu odpadů více před pěti lety (k témuž více na str. 36).
Starosta Velkého Oseku na Kolínsku Mgr. Pavel Drahovzal.
FOTO: ARCHIV
