O historii lagun, rozsahu a druhu kontaminace a rizikách z ní vyplývajících bylo napsáno mnoho. Nabízím pohled člověka, který se po sedmi letech dívá na zakázku, kterou připravil.
Současný stav sanace je nevyhovující. Postup neutralizace odpadu připomíná středověk. Z ambiciozního projektu, který předpokládal šetrný přístup k životnímu prostředí, se stala noční můra Ostravanů. Bez jakýchkoliv ochranných technologií jsou zde neutralizovány kyselé dehty v nezabezpečené jámě v zemi a pod širým nebem v rozsahu stovek tisíc tun. Jako kdybychom se vrátili někam okolo roku 1800.
SMLOUVA, KTERÁ SE NEPLNÍ
Vše začalo nabídkovým projektem do veřejné soutěže a následným uzavřením smlouvy, která není plněna z mnoha hledisek:
Termíny - projednání postupu sanace a dosažení integrovaného povolení trvalo společnosti Geosan Group, a. s., pět let oproti předpokládaným 12 měsícům. Termín likvidace skládkovaných odpadů byl na žádost zhotovitele posunut o jeden rok a je žádáno o další prodloužení.
Smluvní cena - Navýšení smluvní ceny bylo požadováno naposledy z důvodu navýšení skládkovaných nebezpečných odpadů v rozsahu 70 000 tun, což je o 35 % více, než byl předpoklad.
Smluvený postup prací - postup prací byl oproti nabídce zásadně změněn. Jednání o změně technologií bylo na úkor času plánováno pro manipulaci a neutralizaci nebezpečného odpadu. Nyní se to firma snaží dohnat zvýšením intenzity manipulace na čtyřnásobek, čímž však dochází k zásadnímu znečištění ovzduší.
Smluvené technologie - používané technologie neutralizace odpadu (kyselých dehtů) jsou naprosto nevhodné a patří do počátku devatenáctého století. Neutralizační reakce se provádí pod širým nebem, v jámě v zemi, kde bagr míchá vápno s nebezpečným odpadem a zplodiny volně unikají do ovzduší, to vše prakticky ve městě na okraji sídliště. K tomuto postupu však byly uděleny potřebné souhlasy úřadů, včetně kladného stanoviska k EIA a integrovaného povolení.
ZMĚNY NABÍDKOVÉHO PROJEKTU
Nápravná opatření Laguny Ostramo byly k realizaci zadány na základě výsledku veřejné obchodní soutěže, při níž se hledal co nejšetrnější způsob sanace.
Podle nabídky Sdružení Čistá Ostrava měly být laguny po odčerpání tekuté frakce kalů zaplaveny inertním roztokem (po předchozích nezbytných úpravách), čímž by se zamezilo přímému kontaktu nebezpečného odpadu s ovzduším. Odtěžba mazlavých částí kalu měla být prováděna pod hladinou inertního roztoku plovoucím bagrem, manipulace s kalem měla být realizována sáním, měl být dopravován potrubním vedením bez přístupu vzduchu do uzavřených zásobníků. Neutralizace kalů měla proběhnout v uzavřených zásobnících, uvolňující se zplodiny měly být zachyceny na vzduchotechnických filtrech. Po odtěžbě mazlavé složky kalů měly být pevné zbytky zakryty PE folií a odkrývány pouze pro potřebu těžby, nedošlo by tedy k přímému kontaktu odpadů s ovzduším. Těžba pevných částí kalů měla být realizována pod vodní clonou z důvodu zamezení kontaminace ovzduší.
Zadavatel zakázky, s. p. Diamo, postupně souhlasil se změnou snad všech parametrů nabídkového projektu, které byly předmětem hodnocení. Části projektu, které byly hodnoceny ve veřejné zakázce, však nesmějí být následně měněny dodatky smlouvy. To popírá základní princip zákona o veřejných zakázkách a smysl veřejné soutěže.
Ve skutečnosti jsou dnes mazlavé a tuhé kaly neutralizovány pod širým nebem, a to v poslední době tak, že vedle laguny je vykopána jáma, ta je naplněna vápenným roztokem a do něho je bagrem nasypán kal. Reakce probíhá bez jakýchkoliv ochranných opatření, zplodiny z neutralizační reakce se přímo uvolňují do ovzduší. Tuhé kaly jsou ponechány odkryté, volně ve styku s ovzduším - nejsou zakrývány PE folií, při prohřátí sluncem se významně podílejí na šíření zápachu a kontaminaci ovzduší. Nejsou používány vodní clony, paradoxně o jejich použití jedná až dnes krajský úřad se Sdružením Čistá Ostrava po nátlaku občanů postižených neúnosným smradem.
Pokud by Sdružení Čistá Ostrava ve veřejné soutěži v roce 2004 nabídlo postup, který je dnes realizován, bylo by vyloučeno z posuzování, protože dnešní postup prací je v rozporu se závazným rozhodnutím ČIŽP z roku 2003 stanovujícím postup a cíl sanace.
LEGALIZACE ZMĚNĚNÉHO POSTUPU
Pro dnes realizované "předpotopní" technologie potřeboval zhotovitel - Geosan Group, a. s. - zajistit souhlasy. Žádost však deklarovala pouze, že se odpad spálí jako palivo, které se prodá. Pro budoucí vývoj je zásadní, že Geosan Group, a. s., získal souhlas pro neutralizaci kalů a manipulaci s nimi bez použití jakýchkoliv ochranných opatření a současně i pro výrobu paliva z nebezpečného odpadu.
Samo Sdružení Čistá Ostrava na svých webových stránkách přiznává, že jako odpad nelze palivo posuzovat, nikoliv z důvodu plnění zákona o odpadech, ale z důvodů čistě ekonomických:
Citace: "Souhlasné stanovisko k dokumentaci EIA bylo vydáno Ministerstvem životního prostředí ČR v červnu 2008 bez jednoznačného závěru, zda energetické využití produktu TPS NOLO bude realizováno v režimu spalování alternativního paliva nebo v režimu spolu spalování odpadu. Režim spoluspalování odpadu by však znamenal nárůst nákladů na zpracování náplně lagun do té míry, že by znamenal nutnost zrušení této veřejné zakázky. Tato skutečnost vedla Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k předložení materiálu k dané problematice na jednání schůze vlády České republiky. "
Souhlasné stanovisko EIA, které posvětilo změnu technologie a možnost likvidace odpadu přepracováním na palivo, bylo vydáno dne 25. 6. 2008. V navazujícím integrovaném povolení - byla potvrzena předchozí špatná rozhodnutí a Geosan Group, a. s., - získává definitivní státní souhlas se změnou technologie a způsobu sanace. Tyto změny jsou v jeho prospěch, existuje jediná motivace: zvýšení zisku společnosti.
Zadavatelé zakázky, MŽP a krajský úřad umožnili společnosti Geosan Group, a. s., kontaminovat ovzduší Ostravy a rozvážet po Slezsku i Polsku pod hlavičkou "alternativního paliva" naředěné nebezpečné odpady. Že z veřejných peněz, netřeba připomínat.
DOPAD ŠPATNÝCH SOUHLASŮ
V průběhu sanace se prokazuje, že použití "předpotopních technologií" významně zatěžuje životní prostředí. Ovzduší je mnohokráte zamořeno v násobných koncentracích nad povolené limity. Monitorovací systém znečištění se automaticky vypíná v 18 hodin, i když firma zavádí práci přes noc. Zamoření se opakuje mnohokráte a úřady zasahují, až když městská část Ostrava Přívoz podává trestní oznámení na neznámého pachatele.
O palivo vyrobené z nebezpečného odpadu není zájem - nikdo na českém území jej nechce kupovat. Palivo se začíná hromadit na vodohospodářsky nezajištěných deponiích, kde mělo být jen několik týdnů a je zde již téměř rok. Zadavatel tlačí na splnění termínů, zvyšuje se intenzita manipulace s odpadem a jeho neutralizace, a o to více je kontaminováno ovzduší.
Polský Hlavní inspektorát ochrany prostředí na základě laboratorních zkoušek prohlašuje toto palivo odpadem a žádá jeho odvoz zpět do ČR. Žádá o to stejný úřad - Ministerstvo životního prostředí - který v roce 2008 výrobu paliva v režimu "výrobek" souhlasným stanoviskem EIA posvětil.
Našim úřadům se vrací jako bumerang ignorování evropské normy ČSN CEN/TS 15357 tuhé alternativní palivo - solid recovered fuel (SRF), tj. tuhé palivo vyrobené z nikoliv nebezpečného odpadu. Kaly z Ostravy jsou nebezpečným odpadem - dle katalogu odpadů klasifikované jako 05 01 07* kyselé dehty. Vyráběné palivo tak nesplňuje požadavky evropské normy.
Geosan Group, a. s., společně se s. p. Diamo hledá novou cestu, jak splnit smluvní termín. Do hry jsou přivedeny společnosti Celio, a. s., a Lafarge Cement, a. s., které iniciují změnu integrovaného povolení pro "Skládkový komplex CELIO, a. s." Žádají o souhlas s převozem a skládkováním výrobku paliva GEOBAL4 v rozsahu 110 000 tun do Růžodolu u Litvínova. Toto povolení vydává Krajský úřad Ústeckého kraje dne 26. 9. 2011.
Integrované povolení je ale vydáno v odlišné podobě, než byla žádost. Citace z integrovaného povolení: "V průběhu řízení zdejší úřad dospěl k závěru, že GEOBAL 4 (obsahuje 90-100 % zavápněného sludge a 0-10 % uhelného hruboprachu) splňuje definici odpadu uvedenou v § 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Provozovatel provedl klasifikaci tohoto odpadu a zařadil jej pod katal. č. 19 02 05* - Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky."
Dále je vyjádření mírně zmatečné: "Protokolární přejímka odpadu bude provedena v Ostravě; společnost CELIO, a. s., se stane vlastníkem odpadu v okamžiku fyzické přejímky odpadu do svého zařízení. Původcem odpadu bude společnost Lafarge Cement, a.s. Společnost CELIO, a. s., odpovídá za skladování, úpravu a expedici tohoto odpadu do cementárny. Dopravu zajišťuje firma Purum, s. r .o." Podle realizační smlouvy je však původcem odpadu sdružení Čistá Ostrava, potažmo Geosan Group, a.s.
Takže v současnosti existují dvě integrovaná povolení. Moravskoslezské povoluje výrobu paliva jako výrobku a vůbec nehovoří o produkování nebezpečných odpadů. Ústecké hovoří o nebezpečném odpadu, který si společnost Celio, a. s., přebírá v místě sanace v Ostravě.
Takže z nebezpečného odpadu se na základě jednoho povolení a souhlasu vlády z roku 2008 získává výrobek, který je vyvážen do Polska, a druhým povolením je tento výrobek pro převoz do Litvínova jiným krajským úřadem prohlášen nebezpečným odpadem. Nebezpečný odpad s názvem palivo Geobal 4, certifikovaný ve VVÚU, a. s., je nyní z Ostravy převážen do Růžodolu u Litvínova, kde se skladuje. Následujících pět či šest let má být spalován v cementárně Lafarge Cement, a s., v Čížkovicích u Litoměřic. Do konce letošního roku je ke splnění realizační smlouvy třeba odvézt 110 000 tun nebezpečného odpadu Geobal 4. Pokud by Geosan a Diamo nepromarnili pět let lobbingem, mohl zde být spalován upravený odpad kontinuálně, bez potřeby meziskladu (v nabídkovému projektu z roku 2004 byla varianta spálení v Lafarge v Čížkovicích jasně deklarována).
TERMICKÁ DESORPCE
Další etapou nápravných opatření Laguny Ostramo v kompetenci Geosan Group, a. s., je čištění kontaminované zeminy pomocí nepřímé termické desorpce. Ta již byla v prostoru lagun postavena, ale není funkční. Až při jejím zprovoznění odpovědní činitelé podniku Diamo zjistili, že při ohřevu kontaminované zeminy dochází k nadměrnému vývinu vodíku, vzniká třaskavá atmosféra a je reálná možnost výbuchu. Podle znaleckých posudků dodavatel technologie nepředpokládal vývin volného vodíku, protože všechny testy byly zaměřeny na dosažení cílových parametrů - tj. odstranění kontaminace, nikoliv na vznik plynných produktů a třaskavé atmosféry.
PARADOXY NA ZÁVĚR
V roce 2003 skupina dvaceti expertů z ČR navštívila laguny v německém Neukirchen u Chemnitz, velmi podobné těm ostravským. Způsob sanace splňuje velmi přísná německá kritéria - údajně nejpřísnější, jaká byla v Německu vydána. Již v roce 2003 bylo jasné, že nelze palivo prodávat, že se musí za spálení paliva/odpadu platit a elektrárna, která odpad spaluje, musí investovat do technologických úprav pro jeho spalování (o exkurzi k lagunám přinesl reportáž časopis Odpady v čísle 11/2003).
Srovnání nabídkového projektu a skutečnosti je pro mne šokující. Největším šokem je postoj státního podniku Diamo a ostatních organizací, které odsouhlasily postup sanace. Z mého pohledu se z ambiciozního projektu stal jen neurvalý stroj na vydělávání peněz.
Ing. Aleš Grof
FAKTA "NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ LAGUNY OSTRAMO"
Odpovědnost za realizaci sanace nesou vždy strany realizační smlouvy,tedy objednatel a zhotovitel, v tomto případě s. p.Diamo a Sdružení Čistá Ostrava - reprezentované společností Geosan Group, a. s.
S použitím technologie, která zamořila Ostravu, souhlasil Magistrát města Ostrava, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, ČIŽP MSK, Ministerstvo životního prostředí ČR a hlavně s. p. Diamo a i ostatní účastníci veřejnoprávního projednání, nikdo z nich nepodal žalobu, nikdo z nich se neodvolal k vyšší instanci.
Palivo jako výrobek je uváděno na trh s prohlášením o shodě ve smyslu zákona
č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb., o technických požadavcích na výrobky a respektuje zákonná ustanovení o odpadech a ochraně ovzduší.
Nakládání s tuhými alternativními palivy se řídí vyhláškou o palivech č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.
Certifikaci paliv vyrobených na Ostravských lagunách doposud prováděl VVUÚ, a. s., Ostrava-Radvanice, který není oprávněn certifikovat paliva vyrobená z nebezpečného odpadu.
Na železnici je každý den vypraven vlak vezoucí 66 kontejnerů, tedy 1320 tun jedů, které jedou z Ostravy do Růžodolu u Litvínova. Přeprava v jednom směru má podle ČKD Cargo trvat minimálně 66 hodin.
Společnost Geosan Group po sedmi letech provádění prací objevila, že odpadu v lagunách je více, než se předpokládalo, a to o 70 000 tun. Není jisté, zda toto množství je navíc, anebo bylo součástí původně deklarovaného množství 200 000 tun. Nebyla vedena evidence konečného zlikvidování nebezpečného odpadu, protože se z něho vyrábělo palivo.
Hlavním důvodem zpoždění sanace je neúměrně dlouho trvající schvalovací proces, který skončil až na jaře 2009 (po pěti letech od uzavření smlouvy).
Hlavní důvod zamoření ovzduší na sídlišti Fifejdy, v Přívoze a v jiných oblastech je použití nejlevnější možné technologie - takto se prováděly neutralizace v devatenáctém století. Tato technologie však byla povolena všemi zúčastněnými úřady.
Pokud by bylo od počátku přistupováno k palivu jako k odpadu, jistě by nedošlo k jeho hromadění a byla by vedena jeho řádná evidence.
AUTOR ING. ALEŠ GROF
V roce 2003 a 2004 jsem pracoval jako obchodní ředitel společnosti Geosan Group, a. s., a byl jsem zodpovědný za přípravu nabídky Sdružení Čistá Ostrava pro veřejnou obchodní soutěž "Nápravná opatření Laguny Ostramo". Po vítězství v této soutěži jsem za Sdružení Čistá Ostrava podepsal smlouvu se s.p. Diamo, ale následně jsem byl nucen ze společnosti Geosan Group, a. s., odejít. O vývoj sanace Lagun Ostrava jsem se nestaral až do dubna roku 2011, kdy zemřel můj bratr RNDr. Karel Grof, který byl jedním z autorů vítězné nabídky. Situace mne přinutila více se zajímat o osud zakázky, pod kterou jsem podepsán. Od léta 2011 spolupracuji se společností Simul TRUST, a. s., která v minulosti participovala na sanaci a vozila odpad/alternativní palivo do Polska.
Skládka CELIO, kam se vozí výrobek GEOBAL4.
Takto vypadaly laguny v roce 2004.
