U obce Velká Dobrá nedaleko Prahy čeká na povolení technologie na využití pneumatik. Bude to "obří spalovna pneumatik", která ohrozí celé okolí, nebo moderní, i když nepříliš běžná technologie. A bude vůbec?
Podnikatel Karel Prokeš ze společnosti Agmeco LT, s. r. o., se před několika lety seznámil prostřednictvím Ing. Herrmanna s technologií vakuové pyrolýzy použitých pneumatik a nadchnul se. Zařízení podle jeho názoru řeší hned několik problémů najednou - z použitých pneumatik dokáže vyrobit kvalitní využitelné produkty a ještě k tomu energii, a přitom ekologicky recykluje odpady, a to i někdy nebezpečné. Když se mu tedy naskytla příležitost a získal stavební povolení, neváhal. Zařízení dovezl do České republiky a instaloval ho v průmyslovém areálu poblíž Velké Dobré. Pak ovšem nastaly nečekané peripetie, takže zařízení není doposud v chodu.
Zařízení americké společnosti Ambient Energy LLC pracuje na základě vakuové pyrolýzy. Za vysoké teploty, sníženého tlaku a nepřístupu vzduchu probíhá v uzavřené retortě termální depolymerace uhlíkatých materiálů za vzniku pyrolýzního plynu a dalších složek, zejména oleje a sazí. Plyn je po vyčištění používán jako palivo pro proces, případně je veden na kogenerační jednotku. Olej se rovněž dočišťuje a může se dále použít jako palivo, případně se rektifikací dá rozdělit na lehčí frakci na úrovni motorové nafty a na těžší frakci s využitím v chemickém průmyslu. Získané saze jsou vhodným materiálem v gumárenství a dalších průmyslových odvětvích (aktivní uhlí atd.). Nezanedbatelný je i zisk kvalitní oceli z kordu pneumatik.
Několik zařízení tohoto druhu funguje v USA, Kanadě, Asii. V Evropě na více místech pracují zařízení využívající technologie pyrolýzy, ale žádné není takové jako je ve Velké Dobré. Maximální výkon linky je 250 kg za hodinu, což je při jednosměnném provozu kolem 2 tun za den. Na Velké Dobré se budou zpracovávat pouze pneumatiky, i když toto zařízení je schopno využívat i jiných vstupních surovin, jako jsou plasty (frakce ze zpracování autovraků), biomasa, kaly z ČOV, kejda, komunální odpad nebo dřevní hmota. Výstupy ze zpracování pryže a některých dalších odpadů jsou již empiricky ověřené v zahraničí, pro některé nové vstupní materiály by se musela technologie a její výstupy teprve testovat. Proto byla linka v žádostech o povolení k provozu označena jako "laboratorní a demonstrační". To však vyvolalo ve veřejnosti dojem, že společnost Agmeco LT chce zatajit skutečný účel a rozsah linky.
HISTORIE PYROLÝZY
Pyrolýza je sice perspektivní, ale zatím nepříliš ověřená a standardně fungující technologie. Pyrolýzních jednotek pracuje ve světě celá řada, využívají však většinou uhlí, biomasu a odpadní plasty a vesměs jde pouze o pilotní provozy. Navíc je zde nepříjemná zkušenost z neúspěšných pokusů o pyrolýzní zpracování komunálního odpadu - za všechny jmenujme italskou technologii Thermoselect, která za sebou nechala pouze dluhy.
Také u nás se o technologiích pyrolýzy mluvilo mnohokrát. Objevilo se několik záměrů pro zařízení na pyrolýzu směsných komunálních odpadů i pneumatik. Ještě v loňském roce se jednalo o vybudování pyrolýzní linky na pneumatiky ve Vratimově (společnost Simul, s. r. o.).
Nejdále zřejmě postoupil klastr Envicrack, který s odborným zázemím Vysoké školy báňské zkonstruoval prototypovou linku PYROMATIC na pyrolýzu tříděného odpadu, schopnou zpracovat 50-100 kg tříděného odpadu za hodinu. Linka je stále ve zkušebním provozu.
Nevyzkoušenost zařízení v našich podmínkách však Karla Prokeše neleká, stejně jako pochyby o využití produktů z technologie: "Zdroje máme nasmlouvány, stejně jako odběratele pro olej, který se dá využít jako LTO. Plyn se spotřebuje částečně v provozu a zbytek se zatím spálí na fléře. Časem chceme vybudovat také kogeneraci, která by mohla zásobovat energií okolí," uvažuje.
ROZHODNÝ ODPOR
Dříve než byla linka přivezena, požádal Karel Prokeš o změnu užívání vlastního objektu místně příslušný stavební odbor. Žádost doplnil popisem technologie, hodnocením emisí a stavební povolení bez problémů dostal. Když však žádal o povolení k vybudování drtiče pneumatik mimo budovu, dozvěděli se o jeho záměrech sousedé. Karel Prokeš říká: "Vypuklo peklo. Vznikla petiční akce a rozhorlení občané, kteří vůbec nevědí, o co se jedná, jsou zásadně proti. Nastala paradoxní situace: na jedné straně máme platné stavební povolení na výstavbu jednotky pro recyklaci pneumatik a odpadní pryže metodou vakuové pyrolýzy, ale stavební úřad nyní podmiňuje uvedení do provozu předložením platné EIA a dalších povolení." Petici proti záměru podepsalo kolem 1300 lidí a dostalo se jí projednávání v Senátu (viz box). Nesouhlas veřejnosti si nakonec vynutil dodatečné zjišťovací řízení i velkou EIA.
Starosta Velké Dobré při projednávání petice v Senátu řekl: "O záměru vybudování spalovny jsme se dozvěděli až rok a půl poté, co bylo Odborem výstavby Magistrátu města Kladna vydáno stavební povolení, aniž by obec Velká Dobrá byla účastníkem stavebního řízení. Domníváme se, že došlo k porušení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Problém je tedy v tom, že už tehdy měl proběhnout proces posuzování vlivu na životní prostředí tzv. EIA."
"Stavební odbor měl již na začátku chtít EIA. Kdyby to tak bylo, tak bychom samozřejmě neinvestovali do technologie před tím, než dojde k odsouhlasení celého záměru," poznamenává k tomu Karel Prokeš.
DIVÍTE SE TĚM LIDEM?
Při prvním posuzování záměru a vydávání stavebního povolení se stavební úřad zřejmě dopustil chyby: technologie pyrolýzy je legislativně začleněna mezi spalovny a pro její vybudování je nutné zjišťovací řízení nebo "velká" EIA. Pokud by ji nařídila hned na začátku, společnost Agmeco by zřejmě tolik neinvestovala do zařízení a celý problém by se tak nerozšířil.
Naše legislativa skutečně nerozlišuje různé technologie energetického využití odpadů a vztahuje na ně stejné požadavky jako na spalovny. S tímto problémem se již setkalo více společností, které se zabývají energetickým využitím odpadů a ozývají se hlasy, že by toto uspořádání mělo být změněno. Dalším závažným bodem je reakce veřejnosti. Projevila se v ní obecná nedůvěra a odpor ke spalovnám všeho druhu, který se příliš nezabývá skutečným dopadem zařízení na životní prostředí, ale víc sleduje své vlastní obavy z přítomnosti podobné technologie nedaleko vlastního domu. Na druhé straně se nelze obyvatelům Velké Dobré divit.
Pyrolýzní zařízení sice teoreticky splňuje emisní limity a má stát v průmyslovém areálu. Nicméně je to nevyzkoušená technologie na dohled od nově vybudovaných nákladných vil. Velká Dobrá má značný potenciál jako pražský satelit: leží v bezprostřední blízkosti dálnice na Karlovy Vary, zároveň na okraji křivoklátských lesů. Golfové hřiště v Horním Bezděkově je vzdáleno dva kilometry... Snažit se umístit do takového prostoru technologii na zpracování odpadů chce opravdu velkou důvěru v její kvalitu. Ing. Zdeněk Nosek, MBA, starosta obce Velká Dobrá, řekl v Senátu: "Obyvatelé obcí Velká Dobrá, Družce a Braškova si nepřejí mít ve svém okolí zařízení typu spalovny pneumatik". Karel Prokeš však oponuje: "Ve skutečnosti je toto zařízení vyzkoušené z mnoha instalací, a to hlavně na pneumatikách a plastech. O tom, že to není spalovna, se už napsalo hodně. Faktem je, že je zařazeno mezi spalovny a lidé tuto nuanci vůbec nerozlišují."
CO BUDE DÁL
Počátkem října bylo jasno: krajský úřad pod tlakem laické veřejnosti a v rozporu se všemi odbornými posudky vydal nesouhlasné stanovisko EIA, zejména proto, že by provoz mohl zhoršit kvalitu ovzduší. Toto negativní stanovisko k EIA by samo o sobě ještě nemuselo znamenat, že spalovna nebude uvedena do provozu, i když je to značný handicap. Projekt byl posuzován ještě v rámci integrovaného povolení (IPPC). I toto rozhodnutí však dopadlo negativně. Nyní investorovi zbývá pouze odvolání k Ministerstvu životního prostředí.
Karel Prokeš zůstává podle svých slov optimistou. Pokud se nepodaří prosadit povoz linky ve Velké Dobré ani po odvolání, bude uvažovat o jejím přesunu: "Každá nová věc se prosazuje někdy velmi obtížně. Věříme, že se brzo ukáže, že recyklace odpadů založená na využití technologií vakuové pyrolýzy je bezpečná a šetrná k životnímu prostředí. Do té doby je nutné vydržet."
PROJEDNÁNÍ PETICE V SENÁTU
Petice, pod níž se sejde více než deset tisíc podpisů, se musí projednat v plénu Senátu. Má-li podpisů méně, jde do veřejného slyšení, jehož záznam je pak veřejně přístupný na internetu.
Senátor Marcel Chládek, který vedl veřejné slyšení k zařízení ve Velké Dobré, říká: "Slyšení není donucovací prostředek, ale prostředek ke komunikaci, k diskuzi. Senát nemůže nikomu nic nakazovat, pouze dává doporučení a návrhy usnesení a předává je kompetentním orgánům."
Projednání v Senátu dává petici jistou závažnost a prestiž, která v tomto případě byla poněkud zeslabena faktem, že mezi pozvanými k veřejnému slyšení chyběl zástupce firmy Agmeco LT.
"Nevěděl jsem, že z této firmy nebyl nikdo pozván, ale jelikož se pan Prokeš nakonec dostavil, dal jsem mu při diskusi prostor. Ono to jednání ani nebylo proti němu. ale spíš o pochybení stavebního úřadu," uzavřel senátor Marcel Chládek.
V České republice, Slovensku, Maďarsku a Rakousku je ročně vyprodukováno na 250 000 tun ojetých pneumatik určených ke zhodnocení. Průměrné tempo růstu jsou 4 % ročně.
