Žijeme v přelomové době: právě probíhá druhá vlna kompaktace pracích prášků. Že o tom nic nevíte? Chyba!
Při dávkování pracích prášků se mnozí lidé stále řídí heslem, že více je lépe. To však díky inovacím není dávno pravda. Trend je zcela opačný. Chcete-li ušetřit, musíte dávat prášku méně. Respektive tolik, kolik vám říká výrobce.
DRUHÁ VLNA
Ještě v osmdesátých letech se dávkovalo do jednoho praní obvykle 240 gramů prášku, což odpovídá 1-1,5 kelímku od jogurtu. Vlivem různých inovací se do roku 2006 snížila dávka na zhruba 150 gramů na dávku. V roce 2006 byly díky oborové iniciativě Asociace výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků (AISE) uvedeny na trh koncentrované prací prášky - silnější, výkonnější a k životnímu prostředí šetrnější. Nastala první vlna kompaktace a hmotnost dávkovaných prášků se snížila na sto gramů.
Nyní přichází druhá vlna - inovované prášky už stačí dávkovat v množství kolem 80 gramů na jedno praní. Třetí vlna nás čeká také, ale už nebude tak výrazná jako dvě předchozí. Tvrdí to Roman Kýr, manažer marketingu divize Pracích a čisticích prostředků společnosti Henkel ČR. Vývoj podle něj nyní směřuje spíš k pracím prostředkům gelovým nebo dávkovaným v kapslích.
PROČ KOMPAKTOVAT
Při každém praní odchází do kanalizace a nakonec i do řek určité množství chemikálií. Jejich negativní vliv na životní prostředí je dlouhodobě známý (například eutrofizace řek vlivem fosfátů). Výrobci se snaží tento vliv minimalizovat. Vedle snahy o "zelenou" image je k tomu tlačí legislativa, před tou však mají často náskok.
Původně bylo v prášcích značné množství fosfátů. Výzkumy látek nahrazujících fosfáty začaly v roce 1966, první bezfosfátový prací prášek byl uveden na trh v roce 1983.
Společnost Henkel nahrazovala fosfáty látkou Sasil® a později rozpustnými změkčovadly. Postupně byly v rámci dobrovolné aktivity výrobců vyráběny bezfosfátové prášky, v roce 2006 byl prodej pracích prášků s obsahem fosfátů v ČR zakázán legislativně.
"Vývoj pracích prášků se ubírá směrem k inteligentní chemii," vysvětluje Roman Kýr. "Dříve se pralo za vysokých teplot po dlouhou dobu a s velkým množstvím prášku. Naše snaha je snižovat teploty i dobu praní, což má pozitivní vliv na životní prostředí - snižuje se spotřeba energie. Výroba koncentrovanějších prášků zase znamená nižší množství chemických látek v odpadních vodách a pro nás jako výrobce také nižší náklady na dopravu, obaly a suroviny."
Podle Romana Kýra klade společnost Henkel důraz také na udržitelnost výroby. Například při výběru surovin se snaží identifikovat složky s rizikovým potenciálem, které sice nejsou zákonem zakázány, ale mohou znamenat potenciální zdravotní riziko pro spotřebitele. Ty pak zaměňují za složky nerizikové. Suroviny na bázi ropy se zase nahrazují surovinami obnovitelnými, tj. vypěstovanými nebo vyrobenými fermentací, které nepřispívají ke skleníkovému efektu (CO2 neutrální). V pracích prostředcích nebo šamponech je nyní kolem 40 % tenzidů vyrobených z upraveného oleje z palmových semen (nejedná se o potravinový palmový olej).
Jako bělicí látky se ještě do koncedevadesátých let používaly perboráty, podezřelé z teratogenních účinků. Nyní již byly nahrazeny perkarbonáty s vyšší účinností při nižších teplotách a bez obsahu bóru.
HLAVNÍ JSOU ENZYMY
Zásadní změnu ve složení pracích prášků však představuje používání enzymů. Zejména díky nim je možné snižovat teplotu praní a zkracovat cyklus. První prášek s obsahem enzymu byl patentován už v roce 1913 a byl v něm použit inzulín. Masivně se používají zhruba od osmdesátých let a prací prášky, které je obsahují, se označují přeponou BIO.
Enzymy jsou jednoduché či složené bílkoviny, jež fungují jako biokatalyzátory - ovlivňují průběh biochemických reakcí tím, že snižují jejich aktivační energii. K žádoucí reakci tedy dochází při nižší teplotě a za kratší čas. Jelikož jde o bílkoviny, při vyšších teplotách než jsou doporučené, mohou přestat účinkovat. Zjednodušeně: vyvaříte-li prádlo s práškem, který má doporučenou maximální teplotu 60 °C, lepšího výsledku zřejmě nedosáhnete.
Enzymatické reakce probíhají při normálním tlaku a v neutrálním prostředí. Enzymy jsou citlivé na pH prostředí - většina je stabilních při pH 6 až 7. V pracích prostředcích se používají například hydrolázy, peptidázy, proteázy (štěpí bílkoviny), glykosidázy (např. amylázy štěpící cukry a škroby) nebo esterázy/lipázy, jež štěpí tuky. V nejnovějším pracím prášku Persil Expert, který nedávno vstoupil na trh, je navíc ještě pektináza, vhodná na skvrny od ovoce a marmelád.
VÝROBNÍ ŘETĚZEC
Postupy snižující vliv na životní prostředí se však neomezují jen na samotný produkt, ale týkají se také výrobních procesů. Jde například o snižování výrobních teplot nebo náhradu energeticky náročných procesů. "Donedávna se prací prášky vyráběly tak, že se směs všech vstupních surovin rozpustila a potom se sušila na sprejové sušárně, což spotřebovávalo spousty energie," vysvětluje Roman Kýr. "Nyní prášky vyrábíme hlavně granulováním, které není zdaleka tak energeticky náročné. Rovněž se snažíme v procesu využívat odpadní teplo. Případně - tam, kde je to možné - nahrazovat pitnou vodu pro výrobu poloslanou nebo mořskou vodou." Inovace také směřují do oblasti výroby obalů a jejich materiálů.
HLAVNĚ DOBŘE DÁVKOVAT
Z analýz životního cyklu výrobků vyplynulo, že pro životní prostředí je nejvíce ohrožující fáze spotřeby pracího prášku. Proto se na ni výrobci hlavně zaměřují.
Snížení objemu výrobků díky kompaktaci, tj. koncentrovanějšímu složení, má vyčíslitelné výsledky. U zmiňovaného nového Persilu uvádí výrobce, že díky zmenšení dávky ze 100 na 80 gramů odteče při každém praní do kanalizace o 20 g méně chemických látek. Ročně ve střední a východní Evropě najezdí kamiony při dopravě o čtyři miliony kilometrů méně, což představuje v přepočtu 409 tun emisí CO2. Vznikne také o 24 % méně obalových materiálů.
Aby tato snaha nevyšla vniveč, zbývá už jen jediné: spotřebitelé musejí prášky správně dávkovat. Jak však ukázal nedávno provedený průzkum, pouze čtvrtina českých spotřebitelů čte informace na obalech. Zbytek nevěnuje dostatečnou pozornost informacím o správném způsobu dávkování. Důsledkem je, že nevyužívají všechny výhody produktů a zároveň si zbytečně zvyšují náklady za praní. "Spotřebitelé by se měli orientovat dle toho, jaký počet pracích dávek uvádí výrobce na obalu. Tento údaj se stal u pracích prostředků klíčovým parametrem," říká na závěr Roman Kýr.
Zdroj: Materiály společnosti Henkel
Změny v procesu praní
Změna v dávkování prášků přinese zmenšení negativních vlivů na životní prostředí.