Zpracování odpadního skla na Slovensku se zvýšilo téměř čtyřikrát

V roce 2010 bylo na Slovensku zpracováno zhruba 67 400 tun odpadního skla, většinou na obalové výrobky. Ještě v roce 2002 to bylo pouze 18 000 tun, což je 3,75krát méně.

Zvýšení recyklace vysvětluje slovenský Recyklační fond svou aktivitou. Právě od roku 2002 začal podporovat separovaný sběr skla a modernizaci zpracovatelských zařízení. Podle ředitele Recyklačního fondu Jána Líšky se jen v roce 2010 sektor skla podílel na šestnácti vícekomoditních projektech sumou 247,17 tis. eur. Většinou šlo o podporu třídicích systémů v městech a obcích, a také podporu výstavby třídicích linek.

PŘECHOD KE SBĚRNÝM OBLASTEM

Některé druhy skla nejsou na Slovensku dosud materiálově recyklovány. Jde například o skla s drátěnou vložkou, bezpečnostní a tvrzená skla, skla z automobilů a elektrozařízení. Záměrem fondu vybudování je zpracovatelské linky i na tyto komodity. "Strategické záměry předpokládají spolupráci s územními samosprávami na zabezpečení sběru a separace odpadního skla v krajích, kde nedosahuje úroveň porovnatelnou s jinými územními celky. Postupně přejdeme od systému plošné podpory separovaného sběru skla v rámci měst a obcí k budování systému sběru a separace skla v rámci sběrných oblastí. Jednou sběrnou oblastí bude západní a střední Slovensko a druhou východní Slovensko," uvedl na tiskové konferenci Recyklačního fondu Ján Líška.

Podle sektoru skla Recyklačního fondu se na Slovensku recykluje 50 až 60 % veškerého odpadního skla. Téměř čtyřicet procent sebraného odpadního skla se přitom recykluje ve společnosti Vetropack Nemšová, s. r. o. Recyklační fond v tomto podniku podpořil částkou 663 878 eur na výstavbu nové třídicí linky. V Nemšové se použité sklo (obalové i např. nelepené tabulové sklo) používá pro výrobu skleněných obalů. Při výrobě se do směsi přidává 30 až 90 % skleněných střepů, a to v závislosti na čistotě vyseparovaného skla.

ZDROJE FONDU KLESAJÍ

Hospodářská krize zasáhla na Slovensku i separovaný sběr, který vždy byl pro obce ztrátový. Úlohou Recyklačního fondu proto i v nejbližší budoucnosti zůstává podpora měst a obcí příspěvky za vyseparované sklo, případně dotace na zlepšení jeho sběru. ,,Bohužel, fond má od roku 2005 každoročně k dispozici stále nižší finanční prostředky, které může použít na tento účel. Podle novely zákona o odpadech (č. 733 z roku 2004) neplatí za dovoz jinak zpoplatněných obalů, obalových materiálů nebo výrobků balených v těchto obalech do Recyklačního fondu ti dovozci, kteří v daném kalendářním roce splní limity zhodnocení nebo recyklace odpadů z daného druhu obalů, stanovené nařízením vlády. Ročně tak fondu chybí zhruba polovina zdrojů z období před účinností tohoto zákona," uvedl Ján Líška.

Zdroj: Recyklační fond SK

MNOŽSTVÍ ODPADNÍHO SKLA V TUNÁCH V KOMUNÁLNÍM ODPADU ZA ROK 2008

Pozn.: Čistý váhový podíl objemu skla v komunálním odpadu na Slovensku je max. 6 %. Tato hodnota byla získána kvalifikovaným odhadem dlouhodobého monitorování na vybraných sběrových územích po dobu pěti let.

V České republice, která má zhruba dvojnásobný počet obyvatel (10 532 770) a vyprodukuje za rok 3,334 tis. tun komunálního odpadu, se za rok posbírá 227 tisíc tun odpadního skla z využitelných složek komunálního odpadu.

Na jednoho obyvatele se na Slovensku sbírá zhruba 19,5 kg za rok, v Česku je to mírně více - zhruba 21,5 kg /obyv. a rok. Údaje za Česko vycházejí z dat ČSÚ a Cenia (ISOH) za roky 2009 a 2010.

Zdroj: studie "Účast obcí a miest pri zhodnocovaní odpadu", ČSÚ, ISOH (2010, 2009)