Již několik let žiji v zahraničí. Dozvěděl jsme se, že prý mám nárok na vrácení poplatků za odpad, pokud svůj pobyt v zahraničí náležitě doložím. Magistrát však tvrdí, že na nic takového nemám nárok. Jak to tedy je? Může jít v daném případě buď o poplatek za komunální odpad ve smyslu zákona č....
Již několik let žiji v zahraničí. Dozvěděl jsme se, že prý mám nárok na vrácení poplatků za odpad, pokud svůj pobyt v zahraničí náležitě doložím. Magistrát však tvrdí, že na nic takového nemám nárok. Jak to tedy je?
Může jít v daném případě buď o poplatek za komunální odpad ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo o poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tzv. místní poplatek za provoz systému je častější varianta platby za komunální odpad. Tento poplatek zavádí obec pro své území, a to vždy obecně závaznou vyhláškou obce. V této vyhlášce též může uvést i to, kdo bude od poplatku osvobozen, což jsou právě často osoby žijící po stanovenou dobu (která je uvedena v oné obecně závazné vyhlášce) v zahraničí. Záleží tedy na tom, zda obec, ve které má tazatel trvalý pobyt, má ve své obecně závazné vyhlášce osvobození od poplatku pro osoby žijící v zahraničí a za jakých podmínek se toto osvobození prokazuje. Pokud by v dané vyhlášce bylo osvobození, které by dopadalo na její případ, pak lze doporučit obrátit se na příslušný obecní úřad (resp. magistrát města) jako na tzv. správce poplatku (správce daně ve smyslu daňového řádu) a požádat o vrácení přeplatku. Výběr a správa poplatků se řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a proto i institut vrácení přeplatku lze najít právě v daňovém řádu jako tzv. přeplatek daně, kdy je pod legislativní zkratku daň zahrnován i poplatek. O tento přeplatek je nezbytné zažádat, a to do šesti let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl.
Jak je to splácením poplatků za odpad u chovanců ústavů?
Opětovně se zaměřím na poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který je nejčastější formou platby za odpad. Zákon o místních poplatcích v obecné rovině hovoří o tom, že poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Je tedy zřejmé, že bohužel povinnost hradit poplatek za provoz systému komunálního odpadu je vázán zejména na skutečnost trvalého pobytu v obci. Pokud tedy v dané obci není obecně závazná vyhláška, která by nějakým způsobem osvobozovala osoby, které jsou trvale umístěni např. v dětském domově apod., a tyto osoby mají v dané obci úředně trvalý pobyt, pak se na ně poplatková povinnost bohužel vztahuje. Za nezletilé osoby pak dané poplatky fakticky platí osoby, které je zastupují (rodiče, pěstouni, opatrovník apod.). Je pravdou, že pokud tyto zastupující osoby neplní poplatkové povinnosti za svěřené osoby, pak dluh vzniká přímo zastupovaným osobám a příslušný správce poplatku pak může (pokud neuběhla lhůta pro vymáhání poplatku) vymáhat daný nedoplatek přímo na zastupované osobě, která již v té době dosáhla zletilosti. Možnou obranou zastupovaných osob, které dosáhly zletilosti a zjistily, že za ně nebyl placen daný poplatek za komunální odpad, by mohlo být vymáhání náhrady škody (zejména např. exekuční náklady apod.) vůči osobám, které měli povinnost pečovat o majetek nezletilé osoby s péčí řádného hospodáře (rodiče, pěstouni, opatrovník apod.).
Mgr. Petr Adámek
právník, Hradec Králové
