Těžařské společnosti po celém světě řeší problémy s toxickými odpady svérázným způsobem. Odhadem 180 milionů tun jedovatých látek ročně jednoduše smetou do vody, a tím pro ně, alespoň zdánlivě, celý problém zmizí ze světa. NEJDE JEN O ROZVOJOVÉ ZEMĚ Podle vyšetřování Earthworks a Minnig-Watch...
Těžařské společnosti po celém světě řeší problémy s toxickými odpady svérázným způsobem.
Odhadem 180 milionů tun jedovatých látek ročně jednoduše smetou do vody, a tím pro ně, alespoň zdánlivě, celý problém zmizí ze světa.
NEJDE JEN O ROZVOJOVÉ ZEMĚ
Podle vyšetřování Earthworks a Minnig-Watch Canada (MWC) spadá tento postup ke globálně rozšířené praxi. Těžké kovy a důlní chemikálie jsou podle závěrů zprávy "Rozbouřené vody" (Troubled Waters: How Mine Waste Dumping is Poisoning our Oceans, Rivers, And Lakes), jednou z nejhorších příčin nenávratného poškození vodních ekosystémů. Chemické látky totiž neskončí svůj životní cyklus pod hladinou. Doslova "otravují" životní prostředí, likvidují živočišná a rostlinná společenstva, pronikají do zdrojů pitné vody, narušují zemědělství i lidské zdraví. Jednoduše řečeno, pokud těžké kovy proniknou do ekosystémů, putují jimi prostě dál a jejich negativní efekt na životní prostředí se řetězí.
Earthworks a MWC patří mezi průkopníky ve snaze tyto aktivity související s těžbou odbourat. Jejich snahou je reformovat těžařskou praxi, pojmenovat konkrétní viníky a poukázat na problém v celé šíři. Obdiv a chválu si tím ale rozhodně nezískali. Předmět jejich aktivit se totiž netýká, jak bývá často uváděno, jen rozvojových zemí. Aljaška, Kanada i Norsko je v úrovni manipulace s těžebními odpady na stejné úrovni jako jihovýchodní Asie. Každoročně tyto země vyvážejí do oceánu nebezpečné látky s původem v důlních vývozech či v hlušině, které obsahují na tři desítky látek, včetně rtuti, kyanidu, olova nebo arzenu.
OSOBITÝ POHLED NA EKOLOGII
Na vině je především přístup velkých mezinárodních těžařských podniků. "Příkladem zavedené praxe je, že vyvážejí svůj jedovatý odpad ze zemí, kde je jeho ukládání zakázáno, do států s volnější legislativou," potvrzuje Sampat. "Ze všech velkých těžařských subjektů na světě existuje jen jediný, který má v oficiálních stanovách uveden zákaz skládkování do řek, jezer a moří," říká Payal Sampat, vedoucí programu monitoringu společnosti Earthworks
Přestože Spojené státy, Kanada nebo Austrálie oficiálně vystupují proti takovému počínání, na vnitrostátní úrovni svá vlastní pravidla rádi porušují. V roce 2009 Američané povolili pohřbít pod hladinu sedm milionů tun toxického odpadu z aljašských dolů do jezera Lower Slate. Kanadská těžařská společnost po 17 letech znovu obnovila plán na velkokapacitní skládkování důlního odpadů zavezením Malého rybího jezera s projektovanou kapacitou 720 mi-lionů tun. Obě organizace shromáždily bezpočet příkladů narušení životního prostředí. Je ale otázkou, jak s těmito informace vládní představitelé naloží.
Zdroj: server Earthworksaction.org
