V čele týmu Ministerstva životního prostředí, který pod názvem »Voda« řešil problematické projekty v oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod pro 44 aglomerací, stojí ředitelka odboru ochrany vod Ing. Hana Randová. Jako bývalá starostka Tábora se přitom mohla opřít také o své vlastní zkušenosti s rozsáhlou rekonstrukcí kanalizační sítě v aglomeraci Táborsko, projektem podpořeným z Fondu soudržnosti EU.
Podle jejích slov se směrnice Rady 91/271/EHS, která stanovila požadavky na kvalitu městských odpadních vod před jejich vypouštěním do vodotečí, k roku 2010 týkala 633 aglomerací. Na základě údajů z databáze sestavené z majetkové a provozní evidence kanalizací je stav plnění uvedené směrnice následující:
590 aglomerací (z toho 60 napojeno na čistírnu odpadních vod v jiné aglomeraci) - ČOV vyhovuje;
20 aglomerací - ČOV nevyhovuje (nad 10 000 EO, v ukazateli celkový dusík);
15 aglomerací - nemá ČOV k roku 2010 (velikost 2000 -10 000 EO);
8 aglomerací - napojeno na ČOV v jiné aglomeraci, z toho 6 na aglomeraci s nevyhovující ČOV a 2 se budují.
»Celkem zbývá ve stavu ke konci roku 2011 dokončit výstavbu čistíren odpadních vod pro 43 aglomerací. Výši proinvestovaných prostředků od roku 2004 do roku 2012 ve vztahu k plnění uvedené směrnice Rady 91/271/EHS lze odhadnout na přibližně 50 mld. Kč,« doplnila Hana Randová.
Co je příčinou zpoždění těchto projektů, když ČR měla požadavky směrnice splnit do konce roku 2010 - a jsou tyto příčiny u zbývajících projektů už vyřešeny? Můžete konkrétně uvést některé nejproblematičtější projekty? Je vůbec ještě reálné pro tyto projekty uvažovat o podpoře z evropských fondů, resp. z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP)? Jaká částka a do kdy je případně pro tyto projekty v OPŽP vyhrazena?
Neuspokojivý stav realizace opatření byl konstatován u tří aglomerací nad 10 000 EO (Kladno, Slaný a Poděbrady), u aglomerací pod 10 000 EO (o velikosti 2000-10 000 EO) jde o tři aglomerace (Hroznovou Lhotu-Tasov, Píšť a Dětmarovice). U ostatních nevyhovujících aglomerací jsou opatření průběžně uskutečňována a budou splněna do roku 2013. Pouze několik aglomerací dosáhne souladu s požadavky Směrnice až k roku 2014. V případě Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze lze odhadnout dosažení jejího souladu se Směrnicí až po roce 2016.
O možné podpoře z Operačního programu Životní prostředí musí být rozhodnuto nejpozději do konce letošního roku, aby byla vyčerpána do konce roku 2015.
Asi nejproblematičtějším projektem tohoto druhu je už zmíněná ÚČOV Praha. Máte k ní nějaké nové informace?
Projekt rekonstrukce a rozšíření ÚČOV nebude v současné době podporován z evropských fondů prostřednictvím OPŽP. Hlavní město Praha bude muset hledat jiné finanční zajištění akce. Je také otázkou, zda již nezastaraly původní projektové vstupní údaje o objemu vypouštěného znečištění. Pokud bude rozhodnuto o přepracování projektu, nastoupí nové kolo schvalovacích procedur a stavba se zpozdí.
Evropskou směrnici jsme měli splnit do konce roku 2010. Plošně po celém území se to však nepodařilo. Který rok je skutečně mezní, po němž už Evropská komise začne vůči ČR uplatňovat sankce? Jestliže některý projekt, který má vést ke splnění směrnice, na dotaci podpořenou z evropských fondů nedosáhne a pokrytí investice bude pro takové město nad jeho vlastní finanční možnosti, co to pro toto město - a Českou republiku bude znamenat? Sankce jakého druhu a v jaké výši by ze strany EU mohly přijít? Pokud by ČR byla vystavena sankcím kvůli tomu, že některé město nesplnilo evropskou směrnici, vyžadoval by stát po tomto městě nějakou »náhradu škody«?
Mezním datem byl 31. 12. 2010. Tento termín nebyl a nebude prodloužen. Uplatnění procedury »infringementu« o porušení Smlouvy je na rozhodnutí Evropské komise. Proces infringementu také určitou dobu trvá, přibližně dva až tři roky. O sankcích rozhoduje Soudní dvůr EU. Je tedy pravdou, že pokud se v dohledné době podaří realizovat rozestavěné a připravené akce, bude to pro Evropskou komisi pozitivní signál o naší snaze se s povinnostmi vypořádat. Nepodaří se nám to však u Ústřední čistírny odpadních vod Praha. Shledá-li Soudní dvůr EU, že dotyčný členský stát nesplnil včas povinnosti plynoucí pro něj z evropského práva, může ve svém rozsudku tomuto státu uložit zaplacení paušální pokuty i penále. Minimální výše paušální pokuty v případě České republiky činí 1,773 mil. eur. Avšak i tato částka se ještě násobí koeficientem závažnosti. Minimální výše penále pro ČR je 2500 eur denně do té doby, než by naše republika zjednala nápravu stavu věci. Avšak i tato částka se násobí, a to koeficientem závažnosti a délkou trvání porušení.
Závazky ze Smlouvy o přistoupení k EU jsou závazky ČR, proto by měl hradit případné sankce stát. Další postup je záležitostí Ministerstva financí.
Bývá slyšet argument, že město, které čištění odpadních vod v souladu s evropskou směrnicí nezvládne s pomocí dotace z OPŽP kvůli dlouhodobým provozním smlouvám se soukromými subjekty, bude muset sáhnout k úvěru od banky či si třeba půjčit od provozovatele. Ale pak že se tento krok promítne možná až do skokového navýšení ceny vodného a stočného. Jenže neplatí zároveň to, že pro ČR byla stanovena jako sociálně únosná cena vodného a stočného ve výši 2 % čistých příjmů domácností, takže v podmínkách ČR by cena za kubík vody neměla překročit 80-90 Kč? Jinak řečeno, vodné a stočné by se nemělo zvyšovat donekonečna. Kudy tedy z tohoto bludného kruhu ven - zejména v případě měst, která na dotaci z OPŽP na čištění svých odpadních vod nedosáhnou?
Dodržení hranice sociálně únosné ceny vodného a stočného není povinnost a není žádným předpisem zakotvena. Lze tedy ceny nadále zvyšovat. Pravdou je, že ceny často rostou nad průměrnou míru inflace koše spotřebního zboží. Pak připadá v úvahu otázka na provozovatele, proč a z jakých důvodů tak činí. Provozovatelé podle cenových předpisů jsou povinni poskytnout zájemcům kalkulaci ceny, která podléhá věcnému usměrňování cen.
Nebude-li alokovaná částka na některé z těchto problémových projektů vyčerpána, může být použita na jiné projekty v českém vodárenství? O které typy projektů a o jakých zhruba investičních nákladech by mohlo jít a už máte připravený zásobník projektů pro tuto eventualitu? Musela by i pro tyto projekty být dotace vyčerpána do roku 2015?
Částky, alokované na projekty, které nebudou realizovány, lze využít na jiné projekty. V březnu 2012 rozhodl Řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí o podpoře projektů na stavbu kanalizací a ČOV z tzv. zásobníku projektů. Nová výzva na prioritní osu 1.1. OPŽP se aktuálně připravuje na nejbližší měsíce. Pro čerpání dotací z evropských fondů platí pravidlo, že do dvou let po roce 2013 (ukončení programového období EU) prostředky musí být vyčerpány.
Rychle se blíží závěr tohoto a počátek nového programového období EU. České vodárenství zoufale potřebuje peníze na obnovu majetku. Bude možné na tyto účely i po roce 2013 využívat pomoc z evropských fondů? Budou i pak platit přísná pravidla ohledně délky provozních smluv?
Počítáme s tím, že i v novém programovém období EU budou fungovat obdobné programy jako OPŽP. Protože problematika ČOV a odkanalizování aglomerací nad 2000 EO již bude vyřešena, chystáme se více zaměřit na čištění menších obcí od 500 do 2000 EO, stejně jako dosud na zlepšení stavu vodárenství a zejména jakosti dodávané pitné vody občanům.
U aglomerací nad 2000 obyvatel zbývá ve stavu ke konci roku 2011 dokončit výstavbu ČOV ještě ve 43 případech.
Hana Randová: Nová výzva na prioritní osu 1.1. OP Životní prostředí se připravuje už na květen či červen.
ČOV Hořovice je provozována společností Vodovody a kanalizace Beroun, a. s.
FOTO: ARCHIV
