Minimalizovat produkci směsného komunálního odpadu při zajištění maximálního možného komfortu pro uživatele systému, a tím přispět k zachování udržitelné míry nákladů na jeho provoz - to se stalo cílem pro systém zavedený v Mikulově a okolí.
Domácnost, zapojená do tohoto systému, může prostřednictvím třídění snížit výši svého poplatku za odpady. Zatímco průměrná pětičlenná rodina každý rok za odpady totiž běžně platí 2500 korun (při pětisetkorunovém poplatku za osobu), zodpovědným tříděním může taková domácnost tuto částku snížit až na polovinu.
Podstatný je princip dobrovolnosti - občané se sami na základě vlastního přihlášení do systému stanou participanty programu. Ve vilové a venkovské zástavbě, popřípadě v bytových domech obdrží zapojení občané zdarma čipem označené nádoby na plast a papír o objemu 240 l, které budou jednou měsíčně vyváženy.
V sídlištní zástavbě si budou moci občané vyzvednout při platbě odpadu sadu pytlů na papír a plast a k tomu sadu samolepek s čárovým kódem obsahujícím identifikaci jejich stanoviště.
Na základě dat získaných při svozu může občan získat prémii za nadprůměrné množství vytříděných plastů (25 % odměny), papíru (25 % odměny), bioodpadu (15 % odměny) a za podrůměrné množství vyhozeného směsného komunálního odpadu (35 % odměny).
ZKUŠENOSTI Z MIKULOVA
Systém zavádí společnost STKO, s. r. o., v níž se sdružuje 17 obcí a měst. Sváží odpady od zhruba 20 tisíc obyvatel a 600 firem.
Zeptali jsem se jejího jednatele Ing. Tomáše Hlavenky:
Mají o zapojení do systému lidé zájem?
V obci Březí,, kde jsme začínali s ISNO, se z 550 čísel popisných do projektu přihlásilo 450 rodin. Po několika měsících se přidalo dalších devět obcí a postupně přibývají.
Ovlivnil rozjezd systému situaci v nakládání s odpady, množství sebraných odpadů, vznik černých skládek...?
Množství směsného komunálního odpadu kleslo v obcí Březí (první, kde jej zavádíme) z 80 tun za čtvrtletí na 44 tun za čtvrtletí. To vše během jednoho roku. Celkové množství odpadů se nezvýšilo, toky se přesunuly do využitelných složek (bioodpad, papír, plast, sklo). O rozvoji černých skládek nevím. Kdyby vznikaly, nejspíš bych o tom věděl.
Čeho chcete rozvojem systému dosáhnout?
Obecně lze říci, že chceme vytvořit udržitelný systém nakládání s komunálními odpady ve všech rozměrech udržitelnosti. Sociální aspekt: Systém snižuje nespravedlnost úhrady nákladů na odpady výběrem plošně stanoveného místního poplatku a zvýšit komfort pro uživatele systému - ISNO je postaven na odvozném systému sběru separovaných odpadů, a donášková vzdálenost je tedy prakticky nulová. Aspekt environmentální: Snižuje se podíl nevyužitelných odpadů ve směsném komunálním odpadu. V neposlední řadě je důležitý aspekt ekonomický: V obci Březí, kde ISNO běží tři čtvrtě roku, se snížily náklady na odpadové hospodářství obce ze 173 Kč na 84 Kč na občana a čtvrtletí.
Jaké má pro občana výhody, když se do systému zapojí. Kolik občanů už dosáhlo »úlev« na poplatcích?
Ekonomických úlev dosahují zatím pouze občané obce Uherčice, kde díky systému čárových kódů na pytlích s druhotnými surovinami vyplatila obec v roce 2011 v průměru osmdesát korun na osobu. Systém měl však zásadní nedostatek, kdy občané dostávali prémie pouze za nápojové kartony, plast a papír. Tím nezvýhodňoval osoby předcházející vzniku odpadu. Díky spolupráci naší svozové firmy a obce jsme zavedením čipů na nádoby se směsným odpadem dosáhli možností komplexního hodnocení jednotlivých prvotních původců odpadů. ISNO stojí na čtyřech nádobách - směs, bioodpad, papír, plast. Obec předpokládá, že občané, kteří budou zodpovědně nakládat s odpady (předcházení vzniku, kompostování, třídění) získají díky uvedeným inovacím za rok 2012 prémii 150 až 200 Kč na hlavu. Tyto odhady vycházejí ze zkušeností obce z roku 2011 a enormního zájmu obyvatel obce o projekt.
Jak v rámci systému spolupracujete s městem.
Spolupráce s obcí je naprosto klíčová. Právě díky spolupráci se zastupiteli například v obci Uherčice nebo Březí jsme provedli analýzu a následně návrh řešení vytvoření tohoto systému nakládání s odpady. Zavedení nádob označených čipem a také nulová donášková vzdálenost způsobily pokles produkce směsného odpadu a nárůst využitelných odpadů. Například ve zmiňované obci Březí na podzim 2011 představoval směsný odpad 50 % domovních odpadů, 27 % bioodpad, 11 % papír, 8 % plast a po dvou procentech barevné a bílé sklo. Díky čipům máme primární data, až si bude obec přát vracet lidem bonusy. Zatím se to nedělalo, protože je systém krátkou dobu v provozu.
Po půlročním zavedení nádob na separaci bioodpadu s čipem klesla v Březí produkce směsného komunálního odpadu o třetinu.
»Pro uživatele systému se třídění odpadů stalo stejně jednoduchou věcí jako vyhazovat směsný odpad,« konstatuje Tomáš Hlavenka.
FOTO: ARCHIV