Nová Surovinová politika by měla podle svých zpracovatelů vytyčit mantinely pro využívání nerostných a druhotných surovin z domácích i zahraničních zdrojů a vytvořit strategii pro následujících dvacet let. Dokument poslalo v létě Ministerstvo průmyslu a obchodu do vnějšího připomínkového řízení a v září ji začala projednávat vláda.
"Aktualizace platné surovinové politiky je zpracována s ambicí vytvořit koherentní strategii pro období následujících 20 let, která vytyčí mantinely pro využívání nerostných a druhotných surovin z domácích i zahraničních zdrojů. S ohledem na fakt, že se světový trh s nerostnými surovinami dynamicky mění, předpokládá se, že do pěti let od schválení nové státní surovinové politiky bude vyhodnoceno její plnění," uvádí se v dokumentu.
Návrh se odkazuje na evropský dokument Raw Materials Initiative, který řeší podobné otázky na evropské úrovni, a rovněž na aktualizaci Státní energetické koncepce, protože musí vytvořit reálné předpoklady a surovinové zázemí pro její naplnění. Za základní vize označují zpracovatelé přednostní využívání domácích nerostných zdrojů a přeměnu odpadů na zdroje. Proto se návrh dělí na dvě hlavní části: politiku nerostných surovin a politiku druhotných surovin. Navrhované změny a postupy budou po připomínkovém řízení ještě dále projednávány, nicméně hotová analytická část by se už měnit příliš neměla. Na její přípravě se v letech 2010-2011 podílelo přibližně 30 odborníků z celé ČR z akademické sféry, průmyslových svazů a asociací a další experti. Materiály díky tomu odráží nejen aktuální situaci, ale jsou i zohledněny dlouhodobé trendy vývoje v tomto oboru.
Na základě provedené analýzy bylo pro přípravu Politiky druhotných surovin vybráno 10 komodit a zdrojů druhotných surovin. Výběr byl ovlivněn významností druhotné suroviny jako technologického vstupu do výroby, hmotnostní produkcí, potřebou a potenciálem využití komodity v ČR, významností exportu apod. Jedná se o tyto komodity: kovy, papír, plasty, sklo, stavební a demoliční hmoty, vedlejší energetické produkty, vozidla s ukončenou životností (autovraky), odpadní (vyřazená) elektrická a elektronická zařízení, použité pneumatiky a odpadní pryž, baterie a akumulátory.
TRH DRUHOTNÝCH SUROVIN
V současné době působí v ČR na trhu druhotných surovin kolem 1500 subjektů, z toho má zhruba 30 firem rozhodující podíl na trhu.
Sběr, výkup, úprava a prodej kovových a nekovových druhotných surovin v ČR představuje roční hodnotu 40 - 50 mld. Kč, v oboru pracuje 20 - 30 tis. zaměstnanců. Ročně je upraveno více jak 3,5 mil. tun železného šrotu, 120 tis. tun neželezných kovů, více než 800 tis. tun sběrového papíru, 140 tis. tun skleněných střepů, více jak 130 tis. tun plastů, recyklován je sběrový textil a další komodity.
Česká republika zaujímá v oblasti získávání, úpravy a využívání druhotných surovin trvale významné postavení mezi vyspělými státy Evropy. V některých oblastech je národní systém propracovanější, jednodušší a efektivnější než trh EU, a to díky využití zkušeností, neboť aktivity v této oblasti se datují již od 30. let minulého století.
Trh se železným šrotem a sběrovým papírem je výrazně proexportní. U sběrového papíru se koeficient využití v českém papírenském průmyslu již několik let pohybuje okolo více než 40 %. Poměr mezi vývozem a dovozem je 6 : 1. Podobný stav je také u železného šrotu, kde při tuzemské nabídce téměř 3,5 mil. tun je exportováno přibližně 2 mil. tun s poměrem vývozu a dovozu 3 : 1.
Objemově nejvýznamnější komoditou jsou vedlejší energetické produkty a stavební a demoliční hmoty. Naopak nejmenší objemy vykazují baterie a akumulátory a též elektrická a elektronická zařízení. Z těchto zařízení se však získávají velmi cenné suroviny - kovy, z nichž některé byly označeny Komisí EU za kritické a jejich dostupnost klesá.
ENERGETICKY VYUŽITELNÉ SUROVINY
Energeticky využitelný potenciál paliv na bázi druhotných surovin včetně odpadů zahrnuje všechny možné směsi sekundárních zdrojů tuhých, kapalných a plynných paliv. Jejich zdroje jsou zejména v průmyslové sféře, kde vznikají jako vedlejší produkty a odpady v rámci technologických procesů, dále v komunální sféře především jako komunální odpady, nebo v jiných sférách národního hospodářství.
Základní členění druhotných surovin energeticky využitelných:
Tuhé druhotné zdroje energie (směsný komunální odpad, vytříděné složky z komunálního odpadu, zejména papír a plasty, pokud není poptávka na materiálové využití, biomasa - BRO biologicky rozložitelné odpady, tuhé alternativní palivo TAP, čistírenské kaly, pneumatiky a další).
Kapalné druhotné zdroje energie (odpadní oleje, použitá odmašťovadla, odpadní nátěrové hmoty, ropné kaly).
Plynné druhotné zdroje energie (koksárenský plyn, vysokopecní plyn, odplyny z rafinerií ropy, skládkový plyn, pyrolýzní plyn, plyn z některých uzavřených dolů).
NÁSTROJE REGULACE
Podle studie US Environmental Protection Agency (EPA) existuje šest typů nástrojů pro podporu trhu druhotných surovin: informační a technická asistence, programy na podporu nákupu recyklovaných výrobků, podpora financování, grantová politika, daně a poplatky, regulace.
V podmínkách České republiky jsou potenciálně využitelné ekonomické nástroje (využívají relativních změn cenových podmínek na trhu), dále nástroje administrativní a dobrovolné.
Mezi ekonomickými nástroji pak dokument vyjmenovává daňová zvýhodnění nebo sníženou sazbu DPH výrobků vyrobených z druhotných surovin a uvalení spotřební daně na výrobky vyrobené z primárních surovin nebo výrobky, které lze pouze obtížně recyklovat. Dále jsou to finanční pobídky pro firmy, podpora zavádění ecodesignu ve firmách, případně různé dotace a subvence.
Jako administrativní nástroj navrhuje dokument povinnost zajistit určitý podíl druhotné suroviny ve výrobě, zvýhodnění dodavatelů ve výběrových řízeních a tzv. green public procurement (přednostní nákup výrobků vyrobených z druhotných surovin státem).
Mezi dobrovolnými nástroji jsou zmiňovány zejména nástroje informační: organizace a provozování elektronických burz (bezplatné), zřízení veřejného katalogu subjektů na trhu druhotných surovin nebo vydávání odborného periodika.
Zdroj: Návrh Státní surovinové politiky, MPO, redakčně upraveno a kráceno
POJEM "DRUHOTNÁ SUROVINA"
Obecně je za druhotnou surovinu považována látka či předmět, které přestaly být odpadem nebo se odpadem nikdy nestaly (tzn. vedlejší produkty) a vstupují do dalšího procesu výroby či využití, s látkou či předmětem se běžně obchoduje a existují její technické charakteristiky. Při jejím využití musí být zajištěna ochrana životního prostředí a zdraví lidí.
V prvním zákoně o odpadech číslo 238/1991 Sb. byla definice druhotné suroviny mezi základními pojmy v § 2, v roce 2000 byl však pojem ze zákona vyjmut. Jelikož není definice druhotné suroviny, nejsou dostupná statistická data o jejich produkci. Řeší to vyhláška ČSÚ č. 306/2010 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2011, kde je i Roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách. Pro potřeby tohoto výkazu se druhotnou surovinou rozumí:
vedlejší produkty;
upravené odpady, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena (neodpad);
materiály získané z výrobků podléhajících zpětnému odběru (dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) a z dalších výrobků, využitelné pro další zpracování;
nespotřebované vstupní suroviny a materiály předávané k novému využití.
CELKOVÉ MNOŽSTVÍ VYUŽITÝCH DRUHOTNÝCH SUROVIN PODLE JEDNOTLIVÝCH KOMODIT (ROK 2011)
| Komodita/Zdroj | Množství (t) | % z celkového množství |
| Kovy | 3 750 000 | 14,9 |
| Papír | 800 000 | 3,2 |
| Plasty | 130 000 | 0,5 |
| Sklo | 140 000 | 0,6 |
| Stavební a demoliční hmoty | 6 000 000 | 23,8 |
| Vedlejší energetické produkty | 14 160 000 | 56,0 |
| Vozidla s ukončenou životností a) | 200 000 | 0,8 |
| Odpadní elektrická a elektronická zařízení *) | 2 600 | 0,01 |
| Pneumatiky (použité) a pryž | 50 000 | 0,2 |
| Baterie a akumulátory (použité) *) | 830 | 0,003 |
| Celkem | 25 233 430 | 100 |
Poznámka:
*) Množství druhotných surovin získaných zpracováním zpětně odebraných výrobků dané komodity
NÁVAZNOST NA EVROPSKOU LEGISLATIVU
"Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu) KOM(2011) 571", který zveřejnila Komise v září 2011 uvádí významný dílčí cíl: "Do roku 2020 se s odpadem začne nakládat jako se zdrojem".
Opatření:
Podpora trhu s druhotnými surovinami a poptávku po recyklovaných surovinách: hospodářské pobídky a vypracováním kritérií, jež určují, kdy odpad přestává být odpadem (v roce 2013/2014).
Přezkoumání cílů týkající se prevence vzniku odpadu, opětovného použití, recyklace, využití odpadu a jeho ukládání na skládky, aby bylo možné přejít k hospodářství, které je založeno na opětovném použití a recyklaci, a ve kterém téměř neexistuje zbytkový odpad (v roce 2014).
Zavedení minimálního množství surovin, jež musí být recyklováno, zavedení kritérií ohledně trvanlivosti a opětovného použití a rozšíření odpovědnosti výrobců klíčových výrobků (v roce 2012).
Česká republika s těmito opatřeními vyslovila souhlas a realizuje je prostřednictvím aktualizované Surovinové politiky ČR.
